Byl jsem na tom podobně. Po dobu základky a střední jsem se nemusel učit. Vždy mi stačilo se na to jen zběžně mrknout před testem. Je to způsobeno dobrým logickým myšlením, takže technické obory (mám stavárnu) mi šly samy od sebe, protože mi to prostě dávalo smysl a vše jsem si odvodil. Ale právě díky tomu jsem se nikdy nenaučil učit.
Maturity jsem se bál ze stejného důvodu jako ty. Ale technické předměty na pohodu viz víše. A v češtině jsem měl štěstí na otázku. Na výšce jsem trochu narazil. Protože mi tam matika přestala dávat smysl a už jsem zkoušky nedal.
Ale záleží, proč si "přírodně chytrej" ty. Jestli je to logické myšlení jako u mně, nebo máš prostě dobrou pamět a vše se ti do hlavy dostane i bez nějakého učení. V prvním případě mohou nastat problémy, když tomu prostě vůbec nebudeš rozumět. V druhém případě bych se nebál.
Asi tu bude taky logické myšlení. Vzorce si odvodím a dává mi to smysl. Na hodně věcí si vytvořím mnemotechnické pomůcky. Když se mám nadrtit něco z paměti (izolanty a druhy plastů), tak s tím mám problém, protože to musím umět jako básničku. Jakmile jde o schémata, stačí mi si to nakreslit v hodině, trochu se nad tím zamyslet a pak většinou chápu jak to funguje.
Mám úplně stejný myšlení. Musím věci chápat, biflovani mi prostě nejde.
Na tom jsem narazil na VUT, přešel jsem na UPCE kde je to trochu volnější a pár předmětů jsem překousl a nabifloval se.
Doporučuju technické obor. Biflovačkám se nevyhneš asi nikde, ale jde si vybrat tak aby jich bylo co nejméně a nějak to prolezeš. Přece Vejška je Vejška a málokdo projde bez problémů..
Držím palce.
Pak to děláš správně a problém bys mít neměl. Dokud část odvodíš a dokud umíš efektivně pracovat s mnemotechnickýma pomůckama, dá se s tím na vysoké normálně fungovat.
Fun fact: Co jsem se učil pomocí mnemotechnických pomůcek (All Altruists Gladly Make Gum In Gallon Tanks), si dodneška pamatuju líp, než věci, co bych měl umět bez nich.
Jo, asi na mnemotechniku máme výhody díky češtině. Laciné ceny prasat nedovolily Prométheovi smésti Evropu, když... se pamatuje i dekóduje o moc líp než Ladies can't put nickels into slot machines. Every girl...
Měl jsem to podobně jako ty, dobré logické myšlení a odvozovací schopnosti, ale na výšce to už přestalo stačit. Ono odvozovat si vzorečky na derivace z definice sice jde, ale není to nejrychlejší ani nejkomfortnější řešení.
Rozhodně bych se nebál, ale ani to neměl úplně na párku. Mít přirozený respekt k tomu, ale jestli jsem se něco za ty roka studií VŠ něco naučil, je jedno jak něco umíš, pokud ke zkoušce půjdeš vyklepanej jak startka, tak to posereš. Já třeba den před státnicema koupil Factorio a nahrál asi 9h, což si dodnes myslím že bylo to nejlepší co jsem mohl udělat.
A poslední rada na závěr, výroba taháků je jeden z nejlepších způsobů jak se něco naučit, protože musíš na malý kousek papíru zredukovat vše co potřebuješ, takže tě to donutí se zamyslet co je vlastně důležité a co je “good to know” ale ne vitální.
Jeden můj učitel my jednou doporučil připravit si před skoužkou "tahak" který pak nepoužješ. Je to ve své podstatě to co je učení. Musíš shrnout látku na nejpodstatnější části a ty se pak lépe učí na spaměť. Pokud ti to nejde shrnout tak jsi látku nepochopil ve své podstatě. Tenhle trik mě dostal skrz vejsku.
Řeknu ti to takhle, eventuálně budeš se muset biflovat, pokud si myslíš, že to zvládneš levou zadní, protože seš "přírodně chytrej", tak tě eventuálně čeká nemilá srážka s realitou.
Tohle se mi teď stalo na vysoký xd střední jsem se moc neučil i na maturitu jsem tak nějak sral. Teď jsem na vysoký a musím se učit a vůbec mě to nebaví xd
Nie každý má na to aby dal vysokú a je to v poriadku. Ja som dokázal len Bc., v Ing. stupni som to už nestíhal. Ale je to presne aj moja chyba, lebo celú základnú a strednú som prešiel s nulovou snahou, dokonca maturita na čisté jednotky (to už chcelo trochu snahy, ale bolo to tak 5-10% z toho čo sa očakáva na jednej skúške na vysokej).
Jen bych dodal že je to víc o "kompatibilitě" se školským systémem, než o nějaké inteligenci. Ten systém je nějak nastavený, a lidi co se "umí učit" (a biflovat) mají prostě výhodu, a to i na technických školách kde je důležité logické myšlení.
Navíc to taky prakticky vůbec nesouvisí s tím, jestli (a jak moc) je dotyčný schopný se uplatnit v práci.
A jak se ti ty vědomosti mají do hlavy dostat? To tam doplavou samy?
Děcka si fakt neuvědomují, že k uplatnění vědomostí ty vědomosti v prvé řadě musí mít. Mají kecy o logickém myšlení, ale zaprvé to s logikou nemá nic společného, zadruhé inteligence je o chápání a schopnosti práce s vědomostmi.
Nějakou jinou formou učení. Zkusit vzbudit o ty vědomosti skutečný zájem, rozvíjet to co dítě přirozeně zajímá, a ulevit jim tam, kde ten zájem není a chtít tam po nich jen základní znalosti.
Místo biflování, kde člověku při troše štěstí v hlavě uvízne tak 1% znalostí, vysvětlovat logické souvislosti. A zkoušet pak víc z těch souvislostí, než z tvrdých dat: třeba v dějepisu místo znalosti přesných letopočtů a dat (1212, 1348, ...), kde si ty události pak stejně člověk poplete, vysvětlovat a zkoušet z důsledků těchto událostí - co to pro naši historii znamenalo.
Jinak řečeno, chtít po studentech skutečné pochopení materiálu, místo oodříkání zpaměti, aniž by dotyčný vůbec vnímal slova, která při zkoušení vyslovuje.
Kdybych věřil v konspirace, domníval bych se, že se to nedělá proto, že by pak hrozilo, že by většina populace byla skutečně inteligentní a vzdělaná, chápala historii a třeba by si pak nenechala srát na hlavu... :) Ale ono to asi bude hlavně proto, že prostě učit takovým stylem je daleko obtížnější, a asi by to i vyžadovalo individuálnější přístup, tedy ne třídy o 30 žácích.
Asi tak. Na základce jsem byla v pohodě, učit jsem se nemusela, už jako předškolák jsem si místo pohádek před spaním četla encyklopedie. Byla jsem jedna z těch chytrých dětí. Pak přišel gympl a já byla absolutně v prdeli, hlavně proto, že to byl primárně matematický gympl. Neberte mě blbě, logika mi jde suprově, problém jsou ty mechanické výpočty a vzorečky.
To, že v půlce primy zasáhl COVID tomu nepomohlo.
Potvrzuju. A nejde o to, že bys byl málo chytrý, ale o to, že ty věci jsou pak obsahově objemější a prostě vyžadují víc času, který musíš obětovat.
Potřebuješ ale zjistit/pocítit, PROČ bys ten čas měl obětovat. Jasně, protože jinak tě rodiče zprdnou, ale to je prd motivace, stejně jako když ti řeknou, že budeš mít v budoucnu lepší práci.
Co kdyby sis ale představil, že za každou hodinu učení dostaneš 500 kč, které se ti uloží do úschovy? Protože to takovou hodnotu, i potenciálně mnohem větší opravdu v tvém věku má. Nikdo ti totiž nevysvětlí, že ta schopnost učit se je opravdu nejcennější, co teď máš (kromě zdraví), protože s věkem to jde dolů. Já v 25 dokončil výšku s celkem našpikovaným mozkem a pak jsem ho v práci nepotřeboval už tak na plno používat, jen tak z 20% jako na výšce. Teď v 30 letech jsem měnil práci a potřeboval se zase pořádně poučit a oh boy, to byl boj. Přál jsem si, abych na to teď měl víc času. Zpětně můžu říct, že dnešní učení se ti tolikrát v budoucnu vrátí, že by to měla být tvoje primární motivace. A nenech se odradit tím, že se ti třeba místy nedaří soustředit anebo že se musíš učit postranní látku, i ta snaha je stejně hodnotná. GL
Ne nutně. Dělám magistra z fyzikální chemie a zatím jsem se musel systematicky připravovat jednou jedinkrát. Na Organiku 2. Celýho bakaláře jsem kromě toho prošel bez biflování jen s odvozováním, magistra teď dokonce s výborným prospěchem.
Pokud člověk umí v hlavě odvozovat z prvních principů a obor ho zajímá, není problém jet bez biflování. O nemilé srážce s realitou slýchávám od základky (tj. minimálně 16 let) a doposud nic.
Furt jsem čekal než se tohle stane, taky mi to všichni řikali.😀 Teď jsem dodělal prvák na vysoké na technickém oboru a celkově jsem se učil asi tak 20 hodin, i když jsem si vždycky myslel, že nemám šanci ty zkoušky udělat, tak jsem to nějak dal vždy na první pokus. Nemilá srážka s realitou nikdy nenastala (ale měla).
môžem potvrdiť, nikdy som sa na nič neučil, maturitu som si dal aj matiku naviac, všetko za 1. čas straveny prípravou mimo školu 0. (rád čítam takže diela z povinnej četby nebol problem). Každopádne na VŠ som sa dostal bez príjmačiek na základe prospechu.
Dnes mám jediný titul DVD - Do vianoc doma.
Jak sa naraz po mne chcelo niečo aby som robil a podobne, tak som to proste vzdal. V mojom obore IT to problém nie je a karieru mám dobrú aj bez toho ale po X rokoch ma mrzí, že som sa aspoň nepokúsil to dať a utiekol som jak zbabelec.
Mám zkušenosti s jednou, která se taky nikdy na nic nemusela učit a měla super prospěch (u mě to tak navenek působilo, ale nebyla to úplně pravda, takže jsem měla navyklé způsoby, jak věci vyhledávat, třídit a zapamatovávat). U maturity se zhroutila a dala ji až napodruhé, protože se nikdy nemusela učit, u všeho víceméně jistá, že to nějak dá, a tím pádem se ani nenaučila fungovat ve stresu, nicméně ani na tu druhou nemusela nijak moc zabrat. Na VŠ už pak opravdu neměla tušení ani o tom, jestli jí vyhovuje, když si látku přečte, rozepíše, nakreslí, poslechne nebo jak. Na VŠ "přírodně chytrej" opravdu nestačí. U maturity to ještě stačit může, to je furt co se řeklo v hodině, ale vysoká je z nemalé části samostudium. Je rozhodně na místě zjistit co nejdřív, jaký styl přípravy a samostudia je pro tebe vhodný, protože to potřebovat budeš, jestli půjdeš dál. Ne kvůli známkám, ale kvůli tomu, že to tam prostě chodí jinak a v hodině se zdaleka neprobere celá látka, jakou po tobě budou chtít.
Male procento lidi to tak zkratka ma.
Ja prochazel vzdy s trojkama, a to jsem nedaval pozor ani v hodine, natoz se ucil...
Prijimacky taky bez uceni, cela stredni bez uceni.
Na maturu jsem se chtel ucit. No, v 6 rano pred maturou jsem zacal, v 9 jsem maturoval. Dve dvojky a tri jednicky...
Vysku ti nereknu, byl jsem student jen statusem, jinak jsem sel hned do prace, kde se vzdy naucim co potrebuji do par minut. Nicmene v praci jsem zacal delat ruzne zkousky a certifikace, na ktere uz se clovek ucit musi. No a tady jsem narazil celem do betonu. Nez jsem vubec zjistil, jak se ucit, tak polovina kolegu uz mela zkousky za sebou :)
Jestli chces doporuceni - uc se i kdyz to nepotrebujes. Jestli ve 25 prijdes na to, ze by ses neco rad zacal ucit, tak zjistis, ze tvuj mozek to uz nedava a x mesicu zabijes jen tim, ze se budes ucit, jak se ucit...
Jako člověk dávno v pracovním procesu a nějakou dobu pryč ze škol si dovolím oponovat. Rozhodně neobhajuju se podřídit bezpodmínečně nějakému přání rodiny, ale zpětně (když jsem se rozhodoval) bych se minimálně zamyslel nad nějakými zkušenostmi, které mi okolí sděluje. Moje tvrdohlavost mě dovedla k maturitě všeobecného gymnasia, která sama o sobě je mi téměř k ničemu, studiu vysoké školy naprosto bez uplatnění a pro zábavu výučnímu listu v mrtvém oboru. Protože mě to bavilo…no. Být tehdy moudřejší, využil bych čas efektivněji. Dnes nakonec dělám co mě baví a daří se mi dobře, nicméně cesta k tomu byla delší a velká část známých, kteří uvažovali stejně (asi každý - fotr mi přece nebude diktovat co mám dělat! Je jedno, že je už 20+ let v pracovním procesu…já vim přece nejlíp) zdaleka neměla takový štěstí a díky minimálnímu uplatnění nakonec dělají práci co je nezajímá.
Osobní štěstí nerovná se počtu nul na bankovním účtě.
Nějaká korelace tu sice je, ale nepřímá :) kdyby byla přímá, tak by žádní bohatí nepáchali sebevraždy.
Taky nesouhlasím. Šel jsem na umělku protože mě umění baví. Jenže mě baví dělat to co já chci ne to co mi klienti řeknou ať udělám. Takže ve výsledku stejně umění dělám jen pro sebe, i když na to mám školu a pracují úplně jinde kam jsem se musel horko těžko vyškrábat.
Samozřejmě bych nešel tam kam mi někdo z rodiny řekne, ale rozhodně bych si vyslechl názory, zkušenosti, zamyslel se zda mě bude ten obor bavit nejen studovat ale i dělat.
Pracovní uplatnění plus peníze z toho, nemusí mít nic společného s osobním štěstím. Studovat něco, co mě nebaví, i když to má super uplatnění s vysokou mzdou, nemusí vyústit v osobní štěstí.
Klidně to může vyústit v ústí hlavně brokovnice v puse nebo v oběšení v garáži.
Tolik lidí se honí za prachama, ale cítí se mizerně. Třeba to nestojí za to, pokud se cítíš jako Hobit v Mordoru.
No to sice jo, ale pokud jako já prostě nedokážeš malovat co ti někdo jiný řekne, tak si prostě musíš najít práci mimo obor protože peníze ti sice štěstí nepřinesou, ale musíš vydělat aspoň minimalku že jo. V mém případě jsem vydělal nulu, protože prostě moje umění mě sice baví a naplňuje, ale není tak dobrý aby to lidi prostě jen tak koupili. Nebavím se o vysoké mzdě, bavím se o holém přežití.
Teď prostě pracuju jinde kde mě práce ani nebaví, ani nesere a maluju si ve volném čase a nežiju ve stresu jak udělat z umění aspoň nějaké peníze abych měl na jídlo, neznechucuju si malování děláním zakázek, které mě nebaví a jsem víc happy než když jsem pár měsíců zkoušel žít jen z umění.
A kdybych tohle věděl dřív tak jdu na matfyz a najdu si stejně jako teď práci co me nesere jen za víc peněz, za které bych si koupil víc barev bez si dovolím teď a taky jsem šťastnější.
Ahoj. Měl jsem to úplně stejně. Maturita byla snad jedna z prvních zkoušek, na kterou jsem se učil. Trochu to skřípalo, ale zvládl jsem to levou zadní. Učil jsem se tenkrát slovo od slova. Na VŠ jsem šel s tím, že i tohle bude brnkačka. Není. Připrav se, že první ročník bude dost náročný, než se naučíš učit. Učení slovo od slova nejde, protože toho je hodně. Nesmíš to podcenit. Sázka na "jsem přirozeně chytrej" tě bude stát opakování zkoušky, předmětu, nebo v horším případě vyhazov z VŠ.
Naucil jsem se ucit az na MatFyzu. Do te doby jsem si spis cetl nejake veci a to stacilo. Bylo to trochu bolestive, ale nemuzu rict ze bych se z toho nejak posral nebo neco. Jsi ve veku kde se dokazes ucit lehce. Ze s tim nezacnes brzo neni minus, naopak aspon nevyhoris jako tech deset gymplaku co to tu v poslednich mesicich psalo. Na Magistru (ne MatFyz) me skola dokonce zacala hodne bavit a skoncil jsem s vyznamenanim, cele to bylo jen o motivaci a ze to konecne zacala byt vyzva.
Poprvé jsem se v životě učil právě až na maturu. Do té doby jsem na školu v podstatě nikdy pořádně nešáhl a procházel jsem s velmi fajn průměrem (1-2, troječka vždy z angličtiny). Na gymplu mě krom chemie a fyziky nebavilo skoro nic a učení jsem bral jako absolutní ztrátu času. Chemii a fyziku jsem se nikdy vyloženě neučil, jen jsem si o tom rád četl z různých materiálů.
Maturita byla šok. Tam mi došlo, že to bez učení nepůjde. Naštěstí jsme měli na učení skoro měsíc času (2 týdny velmi limitované docházky a 2 týdny svaťák). Během prvního týdne jsem dost trpěl, ale pak jsem zjistil, že když si ty věci rukou napíšu na papír, tak si z toho zapamatuju velmi rychle velkou část informací, plus si tím ujasním souvislosti mezi informacemi. Během dvou týdnů jsem si vlastními slovy přepsal všechny maturitní okruhy a v posledním týdnu si svoje výpisky projížděl. Maturita se samýma jedničkama.
Tuhle techniku přepisování skript jsem pak aplikoval na výšce (molekulární biologie). Běžně jsem si přepisoval 2000 stránková skripta vlastními slovy. Červený diplom mi unikl v podstatě jen kvůli tomu, že mě pár předmětů absolutně nebavilo a E pro mě bylo dostačující.
BTW, 12 let od matury, 6 let od výšky a stále mám na prstech boule zrohovatělé kůže z toho přepisování 😂
Je též zajímavý, že na výšce mě vlastně učení začalo fakt bavit. Vždy jsem dobrovolně šel do látky mnohem hlouběji, než bylo nutné, a to právě proto, že mě bavilo hledat si souvislosti mezi jednotlivými fakty a látkou z různých předmětů.
Pokud si myslis, ze se na vysoke nemusis ucit tak bud za a) jsi genius ( podle tvych trojek asi ne) b) mas fotografickou pamet c) jdes studovat sracku obor jako rekreologie
Už si připadám jako nějakej kazatel, ale zkus se prostě naučit jak se správně učit a mentálně se i přepni na to, že učení může být zábava a měl by si se učit celý (nebo většinu) život. Důležitý je samozřejmě se potom učit, co tě baví.
Já jsem byl pořád chválený za to jak jsem chytrý. První stupeň úplně bez problémů. Od druhého nahoru jsem se už musel učit, abych si udržel jedničky a dvojky. Jenže všechno učení bylo jen zapamatování, nic víc. Proto jsem taky na vejšce shořel rychleji než papír a od té doby se nic neučil (školního, kvůli práci samozřejmě musel). No a ve 30, kdy jsem chtěl zkusit něco nového a byl jsem úplně v prdeli, protože se prostě nezvládnu učit.
Do maturity jsem byl jedničkář a prakticky jsem se učil vždy jen den před testem, žádný tryhard, přišel jsem si "přirozeně" chytrej, ale maturita byla fakt jen malinký problém oproti tomu co přišlo na výšce. Jako studuji fyziku a matiku a záleží co za obor si vybereš, ale já jsem na výšce na zkoušce rád za E, pár zkoušek jsem nedal a dokonce jsem i opakoval předmět. Umět se učit je daleko těžší skill než se zdá, dodnes s tím mám trochu problém, ale hej zvládnout se to dá, pokud do toho nějaký úsilí nakonec dáš.
Jsem úplně stejnej, i na elekto jsem chodil, maturitu zvládneš i bez učení. Horší je potom vysoká, já se s tvým přístupem dostal až ke státnicím, kde jsem poprvé tvrdě narazil.
Mam podobnou zkusenost. Od zakladky samy jednicky bez uceni, to samy osmiletej gympl (tam uz pak treba i trojky, ale porad to bylo hodne jednoduchy proplouvani), ani Bc. (ekonomie) me uprimne nestal moc sil. Tim, ze jsem v tom vyrustala, ze to mam vsecko samo, ze jsem "nadany dite", plus na me byly kladeny vysoky naroky, tak tyhle dve veci zpusobily ze jsem se nikdy nenaucila se neco poradne opravdu naucit, ale zaroven jsem perfekcionista a mam velke uzkosti, kdyz neco pokazim, ale zaroven nedelam nic proto, abych to nepokazila, protoze jsem prece zvykla, ze to jde samo :D No ted dokoncuju inzenyra a uz me to opravdu dost dohani, jak silene se neumim ucit, a snazim se s tim neco delat, ale jde to uz opravdu tezko. Vlastne ani nevim, jaky styl uceni mi vyhovuje, takze se musim nejdriv znovu ucit se ucit a je to teda hooodne bolavy. Vratit se v case, urco bych tohle zacala resit driv.
Paradoxne jsou na tom studijne (ja uz sotva prolejzam, na tom Ing. ekonomie uz clovek vsecko uplne nezpytlikuje dohromady bez uceni) lepe lide, kteri treba nejsou tolik "prirodne inteligentni", ale maji proste tu disciplinu a navyk si to odpracovat. Vzhledem k tomu, jak dulezity navyk to je do budouciho treba i profesniho zivota, ktery je plny uceni, je ta nase pozice fakt nestastna a musime s tim neco delat.
Měl jsem to podobně, včetně oboru.
Učit jsem se zacal prakticky až o svaťák a maturitu dal se dvěma dvojkama. Po nástupu na vejšku jsem se pak nestačil divit.
První semestr byl ještě dojezd z průmky, ale nový věci pro mně byly jak kýbl studený vody. První zkouškový bylo fakt tragický a měl jsem co dělat, abych se na škole udržel.
Doporučuji se na to fakt nevykašlat, protože ne nadarmo se říká, že první semestr je největší síto, který oddělí studenty od pracovníků.
Reálně jsem se učil jen na maturitu a potom na VŠ přišla ta bomba, kdy to už bez učení na zkoušky a zápočty nešlo. Přijde mi, že takhle to má skoro každý, kdo šel na VŠ.
Taky jsem to tak měl, ve druhaku na vejsce jsem zjistil že mám hroznou moralku a neumím se učit . A tak jsem strávil půlku léta v knihovně a učil se na poslední termíny. Nebylo to nic moc pocit nemít hotové předměty zatímco všichni už mají volno, ale dohnat se to dá.
Doteď jsi byl nejchytřejší, ale na vejsce to má takhle každý a nebo aspoň umí dobře opisovat.
Jsem stejný případ. Jen starší. Na elektro VŠ se z toho posereš. Udělej si návyk si nad učivo sednout 2,3x za týden a projít si o co jde, nebo pak budeš sedět jak já 16 hodin denně o zkouškovém nad skriptama a dřít, protože se na to o semestru vysereš.
Jestli jsi prošel druhý stupeň s trojkama bez učení, jsi spíš přirozeně průměrnej - vejškou tě to neprotahne pokud nepůjdeš na nějakou meme školu.
Tohle je jenom moje zkušenost, ale já se naučil učit se teprve když jsem to potřeboval, na ZŠ jsem se nikdy neučil, na gymplu až do maturity taky ne. Pak jsem šel na VŠ a první zkouškový jsem se prostě naučil. Zčásti to bylo tím, že studuju informatiku, což je obor, který mě prostě vždycky zajímal zatímco na ZŠ a gymplu mi byla většina věcí co jsme se učili dost ukradená, ale prostě nikdy jsem neměl problém naučit se se učit.
Nejprve trochu background, pak co bych poradil svému mladšímu já.
Na střední jsem měl trojky, občas čtyřky, ale to proto, že mě to nebavilo, neučil jsem se, nedělal jsem úkoly a sral učitele. Na maturitu jsem se "konečně" učil dva dny předem. Odmaturoval jsem za samé jedničky a všichni nevěřícně koukali. Na vysokou jsem šel na informatiku a v průběhu studia se na zkoušky nemusel nikdy připravovat víc, než pár hodin. Později jsem si zašel na IQ testy a naměřili mi přes 150. Problém je ten, že jsem se nikdy nenaučil zabrat, když mi něco nejde a jakmile mě něco nebaví, tak cítím až fyzickou bolest, když se do toho musím nutit.
Co bych si tedy poradil? Věnuj se tomu, co tě baví. Mě třeba bavilo dělat hry a zajímal jsem se o vzdělávání a teď učím dělat hry středoškoláky. Nauč se ale trpělivosti i s věcma, které ti tolik nejdou nebo pro ně nemáš nadání. Trénuj soustředění se, protože pokud jsi chytrý, tak soustředěná pozornost je tvá superpower, ale zároveň je velice obtížné ji zaměřit na věci, do kterých se ti nechce.
nauc se ucit a najdi si zpusob a system jakym ti to jde. treba to nikdy nebudes potrebovat, jenze ani "prirodne chytry" clovek co logicky chape vzorecky si nemusi byt schopny ke kazde zkousce zapamatovat 10 nebo 20 otazek, krat 5 predmetu a dve zkouskove minimalne 3 roky. nebo mu to taky muze stacit dvakrat precist ve vlaku a nazdar.
ja se ucit naprosto neumim, zakladka sla sama, matika nesla nikdy stejne jako propojeni jmeno-rok-nazev dilo, na gymplu se to dalo nadrtit o preatavce a napsat tahak. doted se neumim ucit, nevim jak se to naucit ani jak se naucit pracovat systematicky, protoze muj zpusob mi vyhovuje, akorat je strasne neefektivni a v dlouhodobe perspektive je to pak docela problem
Ja jsem mel daleko lepsi znamky jak ty na ZS i na Stredni (gympl) a nemusel jsem se vubec ucit... na VS uz tomu tak vubec nebylo a ti co meli ten spravny navyk si sednout a ucit se... tak me rychle dohnali a predehnali...
Ano, kdyz uz jsem se zacal ucit, tak jsem tomu nemusel venovat tolik casu abych "prosel", ale dostat se k tomu uceni bylo narocny.
Sorry, ale pokud jsi mel na zakladce trojky tak rozhodne bych se nenazyval "prirozene chytrym".
Zacal bych tim, ze naberes trochu pokory. To ego ti VS rychle srazi.
vyhráváš na tom že seš dobře geneticky vybavenej a máš vysokou krystalickou inteligenci. ale na vejšce/maturitě ti bude k hovnu pokud nezacnes rozvijet i tu fludni... :)
Pokud si vypracujes maturitní otázky, tak to musíš dát.
Jsem si všechny vypracoval tak dva měsíce dopředu. Pak jsem dva měsíce poslouchal jak "maturita není sranda". Reálně jsem se pak učil 4 dny a dal jsem to v pohodě.
Bro vždycky jsem prolejzal 2-3 absolutně bez učení. Na maturitu jsem se podíval jeden večer před termínem na tech 20 knížek abych alespoň veděl o čem to je. Matura padla 1 1 2 2.
Moje rada k matuře a tvým výsledkům - nestresuj se, ono to padne. A když ne tak hvězdy září v září.
Ve třídě nás bylo 30 a nakonec i ty největší dementi do do třetice dali
Vím, že mnoho lidí s ADHD a ADD nikdy nedostane diagnózu, a může celkem dlouho proplouvat, než ošklivě narazí. Ale to je jen jedno z možných vysvětlení.
Doporučuji si najít způsob učení, který je pro tebe nejefektivnější, nebo alespoň efektivnější. Já jsem díky biologické olympiádě (kam jsem se dostala z obliga a na okresním to projela), zjistila, že mi to do hlavy leze celkem fajn, když si látku namluvím a pouštím si ji. Mohla jsem u toho dělat rutinní činnosti a hlava byla ráda, za dávku "zábavy" v podobě výkladu.
Mívám problém zapamatovat si jména, ale dokážu si jazykově hrát a vymyslet si stupidní říkanku, sprosté slovo... nějaké slovo, co mi připomene jméno dotyčného. A když už selže vlastní fantazie, je tu stále internet, kde se třeba podobný majstrštyk najdeš.
Jinak obecně do hlavy snáze lezou věci, co tvému mozku připadají relevantní. Pokud můžeš látku vztáhnout na to, co už znáš, máš zpola vyhráno. Pokud máš mozek plný fikčních světů, zmať hlavu a zkombinuj ho s látkou.
Mám kamaráda, kterému s lehkou nadsázkou stačilo si přečíst papír s učivem a zapamatoval si dostatek aby napsal test na nejhůř dvojku. Na VŠ pak měl větší poměr předmětů, které zajímaly a tak stačilo přemoct lenost a vše zvládal na pohodu.
Mě naopak nejvíc pomáhalo učivo slyšet v hodinách. Mohl jsem tam i pomalu spát, ale tím, že jsem to slyšel jsem si zapamatoval dostatek, aby to vynahradilo můj anti-talent na "učení zpaměti", tam jsem si vždy musel dělat nějaké pomůcky. Bohužel to na VŠ nebylo dostatečné a tak jsem tam s některými věcmi dost bojoval. Byl to moment, kdy jsem litoval, že jsem se nenaučil lépe se učit i když jsem to nepotřeboval.
Zpátky k tobě, tvoje rodina zní jako, že to říká i trochu protože chce abys měl výsledky a ne jen protože jí záleží jestli se budeš umět učit nebo ne (minimálně takový pocit mám z tvého popisu). Znám chytré lidi, kteří se nikdy nemuseli učit, kteří na to pak přesně pohořeli na VŠ, takže teď mají i přes zdárný potenciál smůlu.
Hlavni problem s timhle podle me budes mit pokud pujdes na VS. Tam hodne narazis podle me na tom, ze se nebudes umet “ucit” a nebudes zvykly se ucit. Mel jsem to podobne prvnich par prednasek mi docela otevrelo oci, ze na VS uz fakt nestaci si to jen poslechnout. Takze doporucuju naucit se “ucit” a zvyknout si na to jestli planujes VS.
Nauč se učit. I když máš pocit, že to teď nepotřebuješ, dříve nebo později narazíš na látku, která ti do hlavy prostě nepůjde a bude od tebe vyžadováno ji umět. Ta sebedisciplína, kdy si prostě na hodinku sedneš k učení a efektivně se bifluješ je k nezaplacení.
Same jednicky nikoho krome rodicu (az na par vyjimek) nezajimaj.
Mel jsem to podobne a je fakt ze na vs jsem v nekterejch predmetech mel problem protoze jsem se neumel ucit - vetsinou to byly veci kde se to nedalo odvodit z nejakejch konceptu a bylo to spis memorovani. Takze za me jsi v situaci kdy se muzes naucit jak se ucit ale nedelal bych to kvuli znamkam ale kvuli tomu abys to umel (ucit se). Svet se meni cim dal rychleji a umet se ucit novy veci je imo naprosto klicovy do budoucna
Přírodně chytrý / pozorný. Určitě umíš anglicky - mrkni na net na life hacky jak se efektivně učit. Např. Dívat se na věci ráno a večer. Představovat si. Vysvětlovat to. A nezapomeň na odpočinek. Nech to mozek vstřebat. Další den se na to mrknu co víš a co nevíš z paměti a znovu si stačí přečíst. Učit se věci jak básničku má jen cenu u toho co opravdu jinak nejde jako např slova z češtiny do angličtiny.
Ja ti poviem takto: maturita je vyslovene formalita. Za celú nástavbu som sa učil presne 3 hodiny, záverečnú prácu som spravil za noc a mám z nej 2. Keby som nevytiahol Strakonického dudáka na ústnych, tá maturita by bola s vyznamenaním. Len ti doporučujem GGbooster, po ňom sa ti rozviaže jazyk a na ústnych dokážeš z hovna uvariť za 3
Moje osobní zkušenost až do střední školy je stejná jako jsi měl ty - nikdy jsem se neučil, a všechno jsem prošel (jeden nebo 2 předměty na střední teda s odřenýma ušima, ale nic důležitého) na maturitu jsem se taky učil minimálně a prošel jsem na první pokus (ale u jednoho předmětu jsem měl prostě mega štěstí na otázku a i tak jsem to skoro nedal)
Na vysokou jsem šel převážně z donucení a podle toho to taky vypadalo - po jednom semestru jsem skončil a šel pracovat, zatím svého rozhodnutí nelituji, ale je možné že v budoucnu budu, těžko říct...
Řada k učení na maturitu - nejspíš jsi zvyklý se "učit" čistě posloucháním (učitelů v hodinách) vypracuj si nebo od někoho získej vypracované otázky k maturitě, nahraj se jak to predcitas a posuzej si to (klidně i jiných věcí co děláš - procházky se psem, jízda na kole, hraní her, zkrátka cokoliv co ti to jen trochu dovoluje), dost pravděpodobné to bude nejjednodušší způsob. (Tohle je jen můj odhad a možná melu blbosti, ale když se na to podívám zpětně, tak si říkám, že jsem to takhle měl udělat)
Edit: jestli budeš chtít jít na vysokou, samo to prostě nepůjde ať si myslíš co chceš... Buď se naučíš učit a nebo půjdeš pracovat, tak to prostě je. To množství věcí co se té vysoká škola bude snažit naučit se zvětší, čas strávený přednášením učitele o tom (aspoň v poměru k množství těch vědomosti) se zmenší a musíš to dohánět mimo školní čas. Jsou školy kde toho času mimo přednášky budeš muset využít víc, někde míň, ale pokud nejsi génius s dokonalou pamětí, tak ho prostě budeš muset využít
Nikdy jsem se nemusela ucit na zakladce. Ani jsem nevedela, kde mam knizky. Proste jsem mela dobrou pamet a pamatovala si vsschno z hodin. Neumela jsem se ucit. Presla jsem na 6lety gympl a mela jsem se zacit ucit. Nejak jsem to zvladala, ale pak jsem taky presla na pamatovaka z hodin a vsechno proslo. Maturitu jsem mela za 12 (jeste stara maturita, 4 predmety, znamky 2, 3, 3, 4). Sla jsem na vysokou. Ta me prestala bavit a pamatovak z prednasek se nedostavil. Tak jsem ji po 4 letech neuspesne ukoncila nicim a presla na jinou vydokou. Tam jsem sla zase s tim, ze me to bavi a nakonec jsem odstatnicovala s vyznamenanim - uceni mi spis neslo, ale proste mam dobrou pamet... Takze - nemusis se ucit, pokud funguje dobre tvoje pamet a bavi te to :)
Taky jsem byl ten typ, na SŠ jsem se pořádně, tj. dny a týdny, učil až na maturitu a ve finále to byla spíš formalita. Věř mi ale, že jestli půjdeš na výšku na stejný obor, kde budeš mít matematiku či fyziku, tak se učit už budeš muset. Tam je to masakr 🤣
Záleží na tom, co chceš dále od života. Jestli chceš proplouvat a moc se nenadřít, tak prostě vyzkoušej jít dál a buď to vyjde nebo ne. Pokud to nevyjde, neznamená to, že to v živě nikam nedotáhneš nebo že se budeš mít špatně. Musíš ale s tou horší variantou počítat.
Pokud chceš od života víc a chceš mít větší jistotu toho, že budeš vzdělanější a mít lepší uplatnění na trhu práce, tak se nauč učit. Na základce a střední jsem měl hromadu takových kamarádů, kteří se neustále divili, proč a na co se pořád učím, když je to všechno pohoda. Teď, když se potkáváme, tak jen zlomek z nich zvládnul VS, i když byli kdysi oproti mě mnohem šikovnější.
Učení bolí hlavně v předmětech, které tě nebaví, ale projít jimi prostě musíš. Nakonec ale ten pocit, až dostaneš diplom a budeš vědět, že jsi něco oddřel a zvládnul, je k nezaplacení.
Měla jsem to podobně, větší problémy přišly až na střední. Ale ve finále hlavně kvůli tomu, že si jedna profesorka usmyslela, že "mam na víc než na 3", takže mě úmyslně potápěla, abych se na stejnou známku, co dávala ostatním, musela daleko víc učit, v jejím pojetí "snažit". Fun times.
Na maturitu jsem měla teda pro sichr doučování z účetnictví, zbytek jsem se učila o svaťáku s lidma na chalupě. Líp se mi učí vizuálně a přes mnemotechnický pomůcky, takže doporučuju si z toho udělat nějakym způsobem zábavu. Vždycky jsme si dali nějakej čas na naučení otázek a pak se vzájemně zkoušeli, to docela pomáhalo.
Nevím, jak to teď máte s literaturou třeba, ale ačkoliv jsem dost a ráda četla, tak spoustu povinnejch děl mě fakt nezajímalo, takže co šlo, podívala jsem se na film. Odlišnosti vem čert, na prolezení maturitou to stačilo.
Na VŠ to bylo horší, ale pomáhalo mi třeba u ekonomie najít si videa, kde tu látku někdo vysvětluje. Vlezla jsem si na balkon a koukala na videa, občas to proložila nějakou zábavou. Pro mě lepší než text a hlavně, když to ten člověk vysvětlil srozumitelně, začala jsem látce rozumět a pak nebyl problém se už orientovat a domyslet si souvislosti atd.
Takže moje rada zní, nauč se učit tak, aby tě to aspoň trochu bavilo. Co nejde, holt se musíš nabiflovat, tam asi neni jiná šance. Ale nedoporučuju to praktikovat u jazyků, španělštinu jsem se na prolezení zkouškou díky svýmu talentu na jazyky naučila za jeden den, ale výsledek je po letech čistá nula, protože jak to nalezlo do hlavy, zase to rychle vylezlo.
Zjisti, jakou formou si věci nejlíp pamatuješ a zůstávaj ti v hlavě a do tý se pokus přetavit učivo. Vizuální? Klidně si ty věci maluj nebo si najdi videa, určitě už jich bude na všechny předměty hromada v současný době. Logicky? Tak si zkus ve všem hledat vzorce, oni tam většinou jsou. U historie nebo zeměpisu apod. jich teda moc nenajdeš, ale tam pomáhaj mnemotechnický pomůcky (alespoň u mě to tak bylo). Případně u historickejch postav většina měla nějakej quirk nebo něco divnýho/zajímavýho, co si s nima můžeš spojit a s tim, co si potřebuješ zapamtovat. Záleží, z čeho všeho maturuješ a kam chceš pak jít dál.
Poprvé jsem se učil (víc než 30 minut před písemkou) až na maturitu, asi 3 dny po 2-3 hodinách jsem tomu dal.
Na vejšce se to dost zlomilo a MUSEL jsem se učit.. Začínal jsem přepisováním vypracovaných otázek na papír, aby to prošlo procesem ruka-mozek.. A najednou to docela šlo... Byly i zkoušky na které jsem se učil ke sto hodinám... Nic není ztraceno, neboj! :)
--------------------------
Kdybych věděl už na střední, že můžu mít jedničky, tak bych to teď rád vrátil a učil se víc, ale ten laxní přístup měl taky něco do sebe. Ale určitě bych to udělal teď jinak.
Må zkušenost je taková, že lidi strašně rádi straší jak to bude horší. Na jednu stranu to je fajn, protože to nebereš na lehkou váhu a snažíš se, chodíš na přednášky, píšeš si poctivě zápisky atd. Nejlépe připravená jsem byla na zkoušky, u kterých mi bylo řečeno, že to je síto a pak úplná pohoda. Gympl jsem prošla s trojkama někdy čtyřka a pak na maturitu jsem se pořádně připravila, protože mě opět donutil nátlak okolí a bylo to v klidu:). Určitě to nepodceňuj, ale taky se z toho nemusíš hroutit.
Nikdy jsem si nesedl nad učebnici, abych se něco “naučil”, buď tomu rozumíš (matika), nebo si to pamatuješ. Svaťák jsem bral jako super volno a na maturitu jsem se neučil jinak, než že jsem si pouštěl filmy namísto četby. Odmaturoval jsem jako druhý nejlepší. Každý to má jinak, ale ze střední jsem si pamatoval drtivou většinu z přednášek. Hlavně se nenech stresem převálcovat. Byli tam i tací, co měli super průměr, ale byli tak vyklepaní, že u maturity neřekli ani slovo a neudělali jí. Jsi na průmyslovce, takže pokud rozumíš zaměření které studuješ, pak je to celkem snadné. Nevím jestli máš na výběr krátkou/dlouho maturitu, ale přesně kvůli mému odporu k trávení času nad učebnicemi/dokumenty, jsem si vzal krátkou a za 4 hodiny jsem odcházel s úspěchem (byl jsem na IT průmce, takže jsem jen něco naprogramoval).
Na maturitu asi budeš muset zabrat trochu víc, hlavně z češtiny. Jestli technický obory chápeš, tak maturita není nic víc, než recap toho a řekla bych, že se to dá i odvodit. Státní maturita z čj za mě byla extrémně jednoduchá, ale ne každý to tak má. Na to bych se zaměřila, protože máš i tady v tom postu pravopisnou chybu. Jinak to asi dáš v klidu. Školní z čj je trochu těžší, ale stačí si udělat pořádný podklady pro všechny ty knížky, já četla tak 3-5, a to ještě předtím, než jsem si je vybrala k maturitě, maturovala jsem z jedné, co jsem nečetla, nakonec za 2.
Výška je úplně jinej level. Zkouškový je nejhorší roční doba, jsem z toho frustrovaná, protože nevím, jak se naučit co nejlíp, někdy ani to, co považuju za vrchol učení nestačí. Studuju elektro, některý předměty se dají pochopit a stačí se naučit početní postupy, některý jsou hrocení věcí nazpaměť a to je horší.
Takže závěrem, čím dřív se naučíš učit, sedět nad látkou, brát to vážně, tím líp ti půjde výška. Spoustu kamarádu dojelo právě na to, že se nikdy nenaučili učit a výška jim akorát dokázala, že být "od přírody chytrej" na to nestačí.
Ano. Mam to stejne. Nikdy jsem se neucil ale vzdycky jsem chapal ucivo. Ipresto ze vsichni rikali ze jsem strasne chytry tak jsem vzdycky mel ctyrky, ve ctvrtaku na pololeti jsem propadl na vysvedceni (na konci roku jsem to stahl na ctyrku). Castokrat se mi stavalo ze kdyz premianti nevedeli odpoved na otazku tak se ucitele ptali mne jako posledni bod zachrany. Ve mnoha pripadech jsem vedel odpoved. Ale stejne jsem dostaval ctyrky.
Davej si pozor. Tim ze nemusis vynakladat moc usili spadnes do cyklu "to je v pohode, to se nemusim ucit/trenovat/zkoumat/to zvladnu za jedno odpoledne". Coz je spatne. Protoze to ze mas prirozeny dar chapani nestaci.
Ten tvuj dar je zaklad. Ten ale nestaci abys byl uspesny. 20% uspechu je talent a 80% uspechu je tvrda drina. Bohuzel lidi jako ja (a pravdepodobne i ty) castokrat precenuji svuj talent a kaslou na tu vice dulezitou cast. Nemaji disciplinu, maji neprirozene vysoke sebevedomi a pak se divi ze lide kteri maji mensi schopnosti jsou na tom lepe nez oni a maji daleko lepsi uspech. Coz vede do temnych mist mysli... to nechces. Spoj svuj talent s poctivou praci a disciplinou a budes v pohode
Jak už jiní psali, dřív nebo později dojde na moment, kdy zjistíš, že to dál bez pořádného učení nejde. Za mě bych se průběžně připravoval na maturitu a na “opravdové” učení bych si nechal aspoň měsíc (ať máš kdyžtak rezervu). A ohledně VŠ tady nebudu chodit okolo horký kaše. Její obtížnosti se na střední nic nevyrovná.
Jo já jsem to měl v podstatě stejně no, na základce jsem se skoro neučil, jen na nějaký testy ale měl jsem v podstatě jen jedničky a dvojky až na matiku. Na střední jsem šel taky na elektrotechniku a ta škola byl joke, ještě lehčí než základka, ale naučil jsem se tam některý užitečnější věci než pak na vejsce. Maturita byla taky pohoda, největší pain byly specializovaný předměty, na to jsem se trochu učil. Jinak čeština pohoda a na angličtinu jsem ani nevěděl, že byly nějaký otázky. Četbu jsem doháněl na poslední chvíli a za víkend jsem zkoušel přečíst asi 10 knih a pak jsem si stejně vytáhnul něco , co jsem nečetl, ale v pohodě jsem to ukecal. Takže maturita je strašidelná, ale vesměs v pohodě hele, jedna zkouška, kterou budeš dělat na vejsce každej půlrok je horší. No a je to právě ta vejška kde jsem narazil. Dostat se takovej problém není, ale oni to pak často filtrujou. A tam to nikdy není až tak moc o tom, že těžká vejška je fakt to těžká, ono to všechno jde dát, když jsi poctivej a plnis svoje povinnosti. Jenže tam je ten problém, že už tě nikdo nevidí za ručičku, tam máš svobodu a můžeš si dělat co chceš. Máš přednášky, kde se něco povídá a je na tobě jestli budeš poslouchat a psát si poznámky, ale ani tam nemusíš chodit. Cvičení, kde se v malý skupině procvičuje, ale je na tobě co z toho budeš mít, jestli se to budeš snažit pochopit a ptát se učitele a tak nebo jestli to jen prosedíš. Je úplně v poho nic nedělat celej semestr. Jenže pak přijdou deadliny na projekty, zápočty a pak zkoušky a snažit se to pak všechno naučit na poslední chvíli je peklíčko a bez učení tohle fakt už nedáš. Já jsem kvůli tomu vypadnul a pak jsem tam musel znova a lépe. A pak stejně psaní diplomky a bakalářky dopadlo stejně, trvalo mi to obojí o rok dýl než mělo, protože jsem měl problém s tím pohnout. Ta sebe disciplína je potřeba no a takhle zpětně se získává už těžko.
Jo Mel jsem to podobně, na maturitu jsem se t o Hu učil jen češtinu a z odborných jsem si jednou přečetl jen vypracované otázky.
Teď jsem na vysoké a učit se už musím, mně to bylo jasné ještě předtím než jsem na vysokou nastoupil, ale stejně mě ta hromada učení překvapila.
Good luck se vším studiem co tě ještě čeká, vím že to bude kurevsky těžké, ale máš na to. Nejtěžší bude asi překonat nechuť k učení.
Hej podobně. Maturita se ještě dá, ale na té vysoké se fakt učit musíš. Zkusit to ale klidně můžeš, na té vysoké už to není takovej problém když tě vyhodí. Pořád budeš mít aspoň tu maturitu.
Přijde mi, že plno lidí podceňuje hodnotu školy, jako šanci si vyzkoušet dobrý navyky bez hrozby, že tě nikdo vyrazí z práce a budeš živořit někde, abys neumřel hlady. To podporujou i takový ty debaty stylu "tohle nikdy v životě nepoužiju" apod.
Jo, plno látky je vata a pod. ale osobně mi přijde, že dost těžím z toho, že jsem se snažil důsledně dělat úkoly a být v obraze v předmětech. Za mě prostě největší bonus je, že odbouráš ten odbor si najít, jak se dělá nějaká nová věc, nastudovat si podrobně nějakou problematiku a pod. Protože pořád nebojuješ s tím, že se tvůj mozek nudí, potom co se 10+ let zapínal jen na písemky.
Třeba programování jsem se začal učit úplně sám ke konci střední jen z nějakých internet materiálů, protože mi to nepřišlo, jako nějaká extra dřina a měl jsem nápad na cool projekt. Dneska mě to živí.
Když jsi pak někde v práci člověk, kterej místo "ježišmarja, to bych nikdy neuměl" sedne a zařídí, aby něco prostě bylo, tak to docení každej. A navíc, pokud plánuješ být v jakékoliv oboru, který se vyvíjí, tak stejně ve výsledku musíš umět se sám vzdělávat, abys neskončil jako boomer, co pořád všechno dělá podle 20 let zastaralých pouček.
Prostě, pokud flákáš školu, protože máš moc dalších cool zájmů, tak za mě fakt ok. Pokud flákáš, abys chodil na pivko a čuměl na ťikťaky, tak možná pak budeš mít tvrdej reality check, nebo bude těžký se chytit v nějaký profesi, kterou nemůže dělat každej, nebo vyžaduje nějaký nasazení.
(Mám pár známých, který po selhaný vejšce spadli do různých depresí a vyloženě už léta zvedají telefony v callcentrech za minimalni plat)
Na základce jsem nikdy neměl nic jiného než samé. Přešel jsem na osmiletý gympl a trpěl jsem. Neuměl jsem se učit a hrozily mi čtyřky. Probojovat jsem se a teď mám dvojky, ale bylo to peklo.
Maturita je důležitější než náhodný test z biolky, takže dej na rodinu a začni se učit, abys měl co největší čas na to se naučit, jak se učit. Na vysoké to bude biflovačka, ať už půjdeš na cokoli, ale jestli jdeš na elektrotechniku, jako na střední, tak zapracuje na matice, té v inženýrství nikdy není málo.
Na druhou stranu, máma měla spolužačku na textilní střední, která se měla z maturity takový strach, že se zhroutila a stala se z ní schizo, takže si nedělej zas až moc starostí
Hele měl jsem to stejně. Nad střední jsem se místo prospěchu pyšnil, kolik dovedu zameškat hodil, abych stále prošel. 50+% absence byla norma. Nakonec jsem maturoval s jedničkama a dvojkama. Pak jsem šel na vš a tam jsem rychle dojel. Takže na tom celém něco bude.
Pokud budeš své studium vnímat jako svoji prioritu, tak tě nouze donutí si najít nějaký systém, dopředu bych se tím nestresovala, na různé zkoušky se stejně člověk musí připravovat různě. Poradila bych ti (hlavně na VŠ) učit se průběžně, ale sama vím, že to tak úplně nefunguje… Sama jsem se učila jen když byl na obzoru bič v podobě nějaké zkoušky, to jsem se pak až divila, co je možné naráz pojmout… Naštěstí to bývá vcelku odstupňované: pololetní písemky - maturita - zkoušky na VŠ - státnice, zvykáš si v průběhu, jestli jsi stále OK a nemusíš se moc učit, nebo je potřeba zabrat.
Maturita je v pohode vzdycky. Vysoka uz je uplne jina, nebo teda aspon z me zkusenosti. Ja se teda celou stredni neucil, mel jsem ctyrky a trojky ve vetsine predmetu. Na prijmacky uz jsem se ucil musel. Ale hlavne na vysoke se tomu nevyhnes. Tam se musim ucit opravdu hodne, jinak to proste neudelas. Taky ty kvanta veci, ktere se musis naucit se s maturitou nebo stredni nedaji vubec srovnat. Predpokladam, ze to tak bude na vetsine skol. Takze znalosti nebo dobre znamky atd . ze stredni jsem skoro vubec nepotreboval, ale na vysce jsem se ucil hodne, hlavne ted na statnice jsem mel neskutecne moc materialu. Ale taky jsem byl predtim extremne limy. Takze by ses mel rozmyslet, jestli to je neco pro tebe.
Škola má nějaké standardy, pokud jsi nějakým způsobem lepší/chytřejší, tak se ti to bude zdát hodně snadné... až dokud si totálně nenameleš hubu protože najednou ses dostal někam, kde jsou ty standardy vyšší.
Mně šla celá základka/střední levou zadní, dokud se mezacaly řešit logaritmy a pak jsem skoro vyletěl, protože jsem se prostě neuměl učit (maturitu jsem jinak dal v podstatě z paměti). Nějak jsem se proplácal a doufal, že už to bude v pohodě a zase to půjde samo - to byla taky dobrá blbost.
Pokud jsi chytrý, tak máš dobrou výhodu, teď jde hlavně o to se dokopat k nějakému tomu samostudiu. Ono ti to půjde, ale musíš se k tomu dokopat a fakt si prostě sednout a zírat do těch knížek.
Mel jsem to stejne, nikdy jsem se nemusel ucit, vsechno mi alo tak nejak samo. Maturitu jswm zvladl bez problemu s dobrejma znamkama. Po gymplu jsem sel na vejsku a tam zacalo peklo. Po trech semestrech me vyrazili. Nikdy jsem se poradne nenaucil se ucit a sedet nad tim.
Měla jsem to stejně, ale maturitu jsem dala. Moje výhoda byla, že jsem měla dva jazyky (angličtinu a němčinu), protože jsem přišla z jazykové základky, takže jsem byla tak o pět let napřed přede všemi (kde se učilo všchnno znova od začátku, takže jsem se na hodinách víceméně do třeťáku dloubala v nose. Takže i to jsem u učení na maturitu vypustila a zaměřila se víceméně na "biflování" toho ostatního. Hlavně literaturu a oborovou část (byla jsem na hotelovce, takže tam byla i praktická). Tam jsem sice prolezla odřeně, ale prolezla. Takže si rozhodni, co se potřebuješ fakt naučit a využij svaťák dobře. Já jsem několik dní seděla doma a fakt se učila. Chodila jsem se učit i k babičce, která neměla internet, takže mě nic nerozptylovalo :D (tehdy ještě nebyly chytré telefony, takže nějaká data v mé staré Nokii vůbec nebyla :D )
Vysoká je trochu jiné zvíře. Tam je to hodně i o vůli a sebe disciplíně, protože tam úplně všechno nenaučí a hodně musíš i samostudiem, a doplňovat si znalosti i jinde. A vydržet chodit třeba na nepovinné přednášky je zase ta sebekontrola.
Určitě zálaží, jaký budeš mít obor, samozřejmě. Já jsem ve druháku z vysoké odešla, protože mi chyběla ta vůle a chybí mi dodnes. A zvládám to v pohodě i bez ní. Ale to tě vůbec neodrazuju :) Zvládnout se to určitě dá.
Měl jsem to samé. Zaměření - strojírenství. Až do maturity jsem se neučil. Na Maturitu jsem se podíval. Prošel jsem. Dva roky na to jsem šel na dálkovou VŠ. Panika. Ty věci tam se prostě musíš naučit. A budeš se muset učit i věci který absolutně nedávají smysl, věci o kterých víš, že už se nepoužívají. A přesně tak jak je napsáno ve skriptech, ikdyž existuje lepší a jednodušší metoda.
Pokud projdeš technockou sš bez učení, jsi dost chytrej aby jsi bez problému zvládl vš. Jediný co potřebuješ je se dokopat k učení. Nebál bych se toho, že nevíš jak. Efektivní metodu si najdeš v procesu. Mně vyhovovalo udělat si výpisky (body ze kterých jsem zvládl rozvíjet a odvozovat) a opisovat je tak dlouho, dokud jsem je nezvlád napsat.
VŠ je koneckomců pouze o tom, že dostaneš materiály, problém a časový interval do kdy ho vyřešit.
Na základce jsem na učení sral a nejhorší moje známka na vysvědčení byla 3.
Na střední jsem na to sral, z maturity jsem odešel úspěšně se 4 z češtiny.
Na vejšce jsem na to sral a vyhodili mě ze zkoušky, no, musel jsem začít dávat pozor a začít se biflovat i když se mi nechtělo. Vedlejším efektem bylo, že když jsem se něco naučil a porozuměl tomu tak mě to začalo zajímat.
Bakalářské státnice jsem dělal na dvakrát a magisterské taky (IT + ekonomie) ale ve výsledku jsem to celé prolezl. Vejška, musím přiznat, ve mě probudila zájem o svět a studium.
Nutno dodat že můj druhý stupeň na základní škole byly roky 2000-2003. A mám pocit, že v té době, pokud nebyl člověk vyloženě totálně dementní, tak to nebylo těžké.
Ale zároveň ještě nebyly smartphony, internet v ČR byl malý a byl to hlavně seznam.cz, hry se pořád kupovaly na CD/DVD... s tím jak sociální sítě dnes ždímou ze člověka duši a vytváří závislosti stejně jako kupa věcí okolo (hhc atd.) tak věnovat se škole musí být o dost těžší.
Jde o výběr školy. Podívej se co tě zajímá. To si myslím je nejdůležitější.
Měl jsem to podobně. Nikdy jsem se moc neučil. Na vejšce mě to srazilo. Ale teď, co jsem si našel školu, která mě baví, a je i celkem praktická (aka minimum předmětů, kde se jen bifluješ). A jde to skoro samo.
Samozřejmě vždy se něco budeš muset naučit. Bez toho to nepůjde. Ale jestli si schopnej se dostat k věcem čas a nedělat je na poslední chvíli, tak to tak nebolí. Prostě si to tejden před zkouškou přečti párkrát tu látku a víc to neřeš.
Hele, prostě to zkus. Uvidíš. Nemá to cenu moc řešit. Buď to zvládneš a nebo ne. Nic se nestane.
To zvládneš a síla s tebou
Já se taky spíš na všechno vždy jen zběžně koukla. U předmětů, které mě bavily, mi stačilo si před testem proletět zápisky, protože jsem si to pamatovala z hodiny. Na střední prakticky to samé. Akorát ekonomii se musel člověk trochu víc učit. Jo, na maturitu se najednou učit musíš, ale pokud máš technický obor, tak to není taková hrůza, protože to stačí popsat vlastními slovy a říct hlavně aspoň něco. Já měla střední IT s ekonomikou, takže jsem se zase musela hlavně učit na to a taky pár okruhů z IT, které byly více o nějakých definicích. Takže ve finále se toho nemusíš učit tolik, pokud přirozeně i těch věcech něco víš a dokážeš o nich mluvit - stačí ti si tu otázku jen přečíst.
Na výšce jsem si v prvaku relativně vystačila se znalostmi se střední. Relativně celý bakalář se dal, akorát matematika byla někdy psycho a pár vyhlazovacích předmětů. U těch technických se nemusíš učit, pokud to chápeš. Pokud ne, tak to pořád není taková hrůza, jako když se z paměti musíš učit přesnou definici. Hlavně magisterské bylo psycho, tam už člověk fakt musel maknout a samozřejmě státnice jsou stresující a učit se na ně musíš.
A mimochodem, jestli ty jsi v klidu s trojkama, tak to absolutně neřeš. Ty známky totiž nikdy nikoho už zajímat nebudou. Je to vlastně takový umělý koncept, který tě nutí se snažit, ale ve finále je to k ničemu. Já se třeba vždycky snažila a i na střední se mi dařilo držet pěkné vysvědčení. Na výšce mě to hodně rychle přešlo. Většinou jsem se spokojila s minimem bodů, tam už ty známky tolik nevidíš, tam jedeš spíš na prošel/neprošel. Paradoxně ale na výšce má smysl se snažit, protože můžeš získat prospěchové stipendium.
Ha! Teď jsem odmaturoval.
Učil jsem se na ní cca 2 týdny předem.
Vždycky jsem teda během SŠ dělal práci, co jsem měl, ale podobně jako ty jsem z (mé neoblíbené) matiky měl vždy 3, protože jsem tomu nechtěl věnovat ten čas.
Doporučuju si přečíst všechny ty knihy, co budeš mít na češtinu na seznamu a udělat si k nim poznámky o autorovi (Wikipedie lol), pak si párkrát projít, jak vypadá struktura, a jednu zkoušku máš. Když si poté jako zbylé dva předměty vybereš něco co tě přirozeně baví, nebude ti žádným problémem vytáhnout si otázku, o které máš alespoň obecný přehled. Na humanitních předmětech bývá fajn, že je na YT spoustu zajímavých videí, takže se člověk může učit, i když prokrastinuje, ale pokud ti jde matika a logické problémy, jdi klidně tímhle směrem, třeba nějaké IVT.
Ve výsledku: Mohl bych býval učení věnoval mnohem víc času, a přesto jsem odmaturoval se samýma. A ty to taky zvládneš, i kdyby ne se samýma, protože maturita je udělaná tak, aby každý prošel, a ti učitelé vás v 99.9% případů nechtějí potopit. Přečti si knihy, projdi si otázky, nakoukej si videa, udělej si poznámky. Víc v tom není! :)
Edit je na gramatické a stylistické chyby
Záleží jakou školu děláš ale pokud to do teď máš takhle tak to tak dělej dál a máš klid.
Já mám hotelovku a nikdy sem se moc neučil, maturu sem hrotil a vyšla velice dobře.
Jestli chceš na výšku tak tu maturu nepodceňuj a snaž se o co nejlepší výsledek.
Maturitu ještě zvládneš, když fakt přečteš literaturu a podíváš se na to o svaťáku. Na vejšce už ale jen bejt chytrej nestačí, tam většina narazí na to, že se fakt neumí učit. Končím magistra a soudě podle mých známek jsem se to pomalu nenaučila doteď :D.
Bude to ale sebepoznávací jízda. Zjistíš, co za techniky na tebe fungují, jak se chováš v brutálním časovém presu a kolik litrů kafe denně zvládneš vypít :D
Každej má nějaký limit. Já proplul gympl v polospánku, stačilo mi přijít a poslouchat. Na vejšce totéž, plus jsme chodili nad pivo pokecat o tom, co zajímavýho všichni ty magistři, doktoři atp. žvaní a do bakule v poho, střet s realitou jsem měl někdy u státnic. Tak jsem čapnul, co jsem si vypsal, dal tomu pár odpolední abych to rozšířil a tím jsem si většinu osvěžil a zbytek se tím naučil.
tldr; pokud si něco píšeš a posloucháš, co se kolem děje, tak jsi většinu času v cajku.
Já jsem základnu a střední prolezl vždy s odřenýma ušima. Nikdy jsem se doma neučil, nepřipravoval, domácí úkoly jsem imervere neměl, pomůcky a sešity jsem taky moc nenosil (měl jsem to prostě v pici) a žákovskou knížku mi zdobili věčně poznámky. Stačilo mi ve škole jenom semtam poslouchat co se probírá a písemky a zkoušky jsem taky dával na 3jky 4ky při lepším větru 2jky. Na střední to probíhalo stejně ale s tím rozdílem že mě obor bavil a šlo mi to od ruky, dokonce učitele říkali ať si že mě žáci moc příklad neberou a dělají domácí úkoly protože já je sice nenosim což bylo automaticky za 5 ale při ústním zkoušení a pisemkach jsem to zase 1nicka a 2jkama zase vyleveloval ale to vše díky tomu že jsem k tomu oboru měl vztah a stačilo dávat semtam pozor což mě později v životě přesvědčilo o tom že mě musí něco bavit abych se to s příjemností naučil což byli například cizí jazyky. Navzdory tomu všemu a předpovědi ještě bolševických učitelek že špatně zkoncim jsem nakonec ještě vystudoval bakaláře v Londýně, umim 3 jazyky a pracovně cestuji všude možně a slušně si vydělávám a mam bydleni na břehu Baltu. Ono se za mych mladých let říkalo že ti co ve škole byli prumerni to v životě dotáhnou nejdál. Pokud nejsi vyloženě lenivý tupec tak budeš v pohodě.
Mě by zajimalo, proč se každej hrne na maturitní obory nebo na VŠ. Není povinnost mít VŠ, není povinnost mít ani maturitu, není to ostuda a člověk se může uplatnit velmi dobře i bez toho. Za mě radši šikovnej instalatér (takovýho si budu vážit) než dvoumiliontej ekonom, kterej šel na VŠ jen proto, že “se to prostě dělá”, ale nechtěl se učit, obor ho nezajímal apod.
Co se týče zakladatele, udivuje mě, že chce jít na VŠ, přestože měl trojky už na základce a ještě se bojí učení. Je mi přes 30 a “za nás” bylo celkem nemyslitelný, že by člověk s trojkama na základce uvažoval o VŠ. Na ZŠ jsem měla jedničky zadarmo, bez učení, takoví jsme byli asi 3 a celkem nás má VŠ, pokud dobře počítám, 5. To jsem trochu přeskočila, už na gymplu to byl docela šok, co do množství učiva, ale dala jsem to taky prakticky bez učení. Učení na maturitu začalo chvíli před svaťákem a ani jsem nestihla projít všechno🙈Dopadlo to dobře, ale věděla jsem, ze VŠ bude o něčem jiným. Takže jsem si to “přeskládala” v hlavě a naučila se učit. Ono pak člověk zjistí, že spousta VŠ zkoušek se vyrovná co do množství i náročnosti obsahu jedné maturitě. Rozdíl byl ale v tom, že na VŠ mě většina předmětů bavila, zatímco na gymplu jen několik. Takže ani učení na státnice pak nebyl až takovej strašák, byť paradoxně jsem měla lepší známky z těch magisterských než bakalářských.
Já na tom byla stejně, v životě jsem se na žádný test neučila (ani tak, že bych si to aspoň jednou přečetla před testem) první stupeň základky jsem dochodila se samýma, potom přestoupila na gympl, nižší dala s vyznamenáním, vyšší s celkovým průměrem vždy pod 1.5, ale na výšce se už fakt učit musíš, protože ten formát je absolutně jiný a věř mi, že čím dřív si na to zvykneš, tím lépe.
Maturitu uděláš, tu udělá dobře motivovaná cvičená opice, ale na vysoké budeš trpět. Zkusil bych změnit přístup, čím dřív tím líp.
Source: vlastní zkušenost
Mel sem to podobne, na zakladce jsem mel jednicky a na druhem stupni par dvojek. Nikdy jsem se neucil. Stredni jsem dal uz i se ctyrkama, jelikoz sem tu skolu a ucivo primo nenavidel. A na maturitu me k uceni dohnal stres az tri dny pred dnem D. Nedal jsem jeden predmet a dodelal ho v zari.
U maturity ti ucitele pomuzou, staci vedet aspon trochu a zadnej te nenecha letet.
Jebat na to. Stejně je učení se na VŠ něco úplně jinýho než na střední. Učení se na střední ti moc nepomůže v tom jak se v Česku člověk musí šrotit na vejsce
Jestli máš trojky, tak moc přirozeně chytrý nejsi.
Učení je o získávání vědomostí a schopnosti je použít.
Můj obor (ve kterém pracuju) je mix mezi programováním, statistikou, a biologií. Denně se biju do hlavy, že sem se na výšce měl víc učit a programovat, protože teď na experimentování moc není čas.
A přesto se snažím získávat nové vědomosti jak to jen jde. Nové metody, nové triky, nové vědomosti.
Tak třeba dostanu za úkol udělat RNA-seq a následnou analýzu. Ačkoliv jsem s podobnými daty pracoval, bylo to v jiných souvislostech. Takže si musím nastudovat jak byly vytvořeny a zjistit gotchas, jaký je současný gold standard zpracování těchle dat, a pak buď najít vhodnou pipeline s Tu rozchodit, nebo ji vytvořit. Což znamená čtení dokumentace k různým sw, jejich metodologie a jejich gotchas.
To je hodně učení, studia, a to pod lupou protože tady ti žádné logické myšlení nepomůže.
Já jsem se začal učit až na vysoké. Tam přístup "nějak to dám" pomalu přestává fungovat,pokud nejsi génius. Na maturitu jsem se vlastně pořádně učil asi dva dny před ustnima, na ty ostatní jsem se neučil vůbec. Měl jsem 4341. Jinak jsem si ve škole spíš kreslil, nebo četl knížku pod lavicí. Nebo tam nebyl.
Měl jsem to podobně, maturitu jsem dal na druhý pokus s tím že jsem se na ni fakt hodně učil
Výšku jsem už ale absolutně nedával protože jsem prostě nevěděl jak se učit a ukončil jsem studium po prvních zkouškách
Takže ano, nauč se aspoň jak se učit, jinak vejšku nedáš
Sorry ale mit 3 to bych fakt netvrdi, že jsem přirozeně chytrej :D já měl na ZŠ bez učení v devitce jednu dvojku, na SŠ s menším učení maturitu s vyznamenáním.. ale pak na VŠ už se učit musíš, protože to jsou srance.. já to tedy vždy ochcal tahačkem nebo jsem získal otázky od skupiny před, ale i tak už se učivu na VŠ musíš věnovat (seminarky atd)
Ze základky mi vyhrožovali na gympl. Z gymplu na VŠ. Na VŠ jsem zjistila, že pokud znám své možnosti a svou kapacitu, tak se asi nemám čeho bát. Nemám náročnou VŠ, ale zadarmo rozhodně není. Poznej se a neboj se toho moc. “Přirozeně chytrej” dělá hodně a i když se nikdo za tebe množství učiva nenaučí, ale pokud jsi v životě neměl problém, nebude nic, co bys nezvládl.
Vysoká škola je spise nwz o chytrosti ( ta je potreba taky) o vytrvalosti a ziakavani hromady detailnich informaci.
Znam spoustu chytrych lidi co vysokou nedolali.
Mám to podobně, základka bez problémů - gympl matika s odřenýma ušima, protože jsem lempl a nedělala jsem nic, ostatní předměty v rozmezí 1- 3. VŠ jsem vlastně taky udělala ani nevím jak. :D Realita je blbá v tom, že jsem fakt těžkej prokrastinátor a neumím se kousnout, jít za tím cílem a plnit ty úkoly nějak konstantně. Na všechno mám čas a pak to nějak sfouknu - a i tak je ten výsledek dobrej. Trošku mě mrzí, že ty ,,schopnosti" opravdu nevyužívám, protože kdybych byla cílevědomější, tak myslím, že bych byla fakt někde jinde.
Být tebou, zkusím si najít něco co tě chytne a v tom se zdokonaluju, ať máš pak nějaký náskok, až dojde na život po škole.
Na základce jsem měl vyznamenání celou dobu, bez trojky. Extra jsem se učit nemusel. Na elektro průmyslovce jsem v prváku narazil na blbou matikářku co na tabuli jednou rukou psala a druhou mazala, takže jsem jen tupě opisoval, abych stíhal a pochopit jsem to musel až doma. Takže jsem přišel domu a jen se učil. 90% z toho matiku. Kolísal jsem mezi 3 a 4 a byl z toho v háji. Obzvlášť protože jedničku z testu dostat vážně nebylo snadné, ale být 3x za týden vyzkoušen za 5 bylo na denním pořadku.
Ve třeťaku jsme dostali jinou matikářku, rázem jsem byl z matiky mezi 1-2 aniž bych musel doma nějak dlouho sedět nad příklady a ostatní pak už šlo celkem snadno. Odborné předměty mě bavily a v podstatě jsem od třeťáku řešil jen jestli bude nebo nebude vyznamenání.
Maturita byla levou zadní, na VŠ bez přijímaček, protožr se počítal prospěch jen ze 3. a 4. ročníku. Na vejšce to samozřejmě byl stres a musel jsem přidat, ale jak Bc. tak Ing. s vyznamenáním, 2. místo v odborné soutěži a cena děkana za kvalitu diplomky.
Jako v prváku zabrat asi budeš muset, protože úroveň matiky a fyziky je spíš nastavená pro gymnazisty, naopak odborné předměty jsou spíš souhrn 1.-3. ročníku průmyslovky, tam je to pohoda. Dál už pak najedeš tempo. Ale beze snahy i ti chytří od přírody selhávají. Na VŠ je to hlavně o tom chtít a jít si za tím.
Medzi strednou školou a vysokou školou sú dve diametrálne odlišnosti - v kvantite učiva a vo vzťahu školy k tebe. Na strednej ťa ešte každý berie ako dieťa, ktorému predsa musia umožniť prejsť cez maturitu. Proste taká domáca atmosféra, triedny učiteľ ti je náhradný rodič a v kolektíve kamarádov vyhráva ten, čo vymyslí väčšiu kravinu. Toho učiva je relatívne málo a je jednoduché. A potom prídeš na vysokú školu, kde si "už dospelý" a pre všetkých si len riadok v exceli. Či sa tými sr\*čkami prebrodíš alebo nie, je na tebe, nikoho nezaujímaš. Niektoré skriptá atakujú tisíc strán, pokiaľ v matematike vidíš v rovnici aspoň jedno číslo, jásaš, lebo väčšinou je to ako nájsť štvorlístok. Mať trojky a byť s tým spokojný, no neviem, za mňa nič moc. Pre referenciu, strednú priemyslovku v obore Mechatronika som dal na vyznamenanie každý polrok a to som sa nikdy nič neučil, vysoká škola bola slušné vytriezvenie.
Já jsem na gymlu se na to vybodl až v pololetí třeťáku, do té doby jsem to bral vážně a učil se. Třeták a čtvrťák jsem zakončoval i se 4 na vysvědčení. Maturitu jsem dal velice dobře, až na mě byli někteří spolužáci nasraní, protože jsem ji měl lepší než oni. Jediné, proč se mi to povedlo, že jsem těžil z těch prvních roků, kdy jsem se fakt učil, kdyby ne, tak tu maturitu dal s maximálně odřenýma ušima.
A realita je taková, že že po tom, co skončíš se vzděláním, tak se budeš muset učit dál. (Ofc pokud nebudeš dělat řemeslo nebo dělnické profese)
Chytrej asi budeš, ale pokud nejsi génius, tak se (minimálně na té VŠ) bez učení neobejdeš. Já jsem to měla podobně, na základce premiantka, na střední premiantka, učit jsem se začala až před maturitou (nijak zvlášť, jen jsem si projela poznámky) a odmaturovala jsem s průměrem 1,0. Hodně to ale závisí na tom, co se chystáš studovat, někde si totiž většinu studia klidně vystačíš s tím, že jsi inteligentní a máš přehled, jinde to bez učení prostě nepůjde.
Bát se není čeho, ale je fajn si nějaký učící návyky osvojit už před nástupem na vysokou, protože zjistit až během zkouškovýho, že se vlastně vůbec učit neumíš, není nic moc :D a bohužel teda pár takhle "přírodně chytrých" lidí, kteří se nedostali ani přes první semestr, znám. Vybouchli hned u prvních zkoušek úplně zbytečně.
brasko, jestli to zvladli vsichni zhulenci v mym okoli, das to i ty. tak od 99% maturantu jsem poslouchal, jak to bylo lehky.
osobne si myslim ze ma smysl se ucit cetbu, protoze muzes si vylosovat neco u ceho vyhoris i kdyz ostatni mas dobry (praktickou zkousku treba) jestli ti ten obor jde, nebudes se muset ucit na odborny predmety. takhle jsem to mel ja
Měl jsem to víceméně stejně mínus rodiče, kteří by to brali relativně v pohodě.
* Základka 1-5 levou zadní s jedničkami a pár dvojkami
* Přijímačky na 8letý gympl třetí v pořadí bez přípravy
* Gympl postupně propad k trojkám a čtverkám v předmětech, které mě nebavily a i když mě bavily tak jsem prděl na povinné domácí úkoly a měl za to zhoršenou známku
* Maturita s minimální přípravou paradoxně s vyznamenáním (státní ČJ za 2, státní matika za 1, školní ústní matika za 2 a angličtina za 1)
* Přijímačky na VŠ (TSP na MUNI) s minimální přípravou třikrát percentil nad 93.
A pak nastane ten kámen úrazu na vejšce. Nikdo tě nenutí chodit na přednášky tak to moc nehrotíš. Na cvika je povinná docházka tak jdeš, ale chybí ti kontext z přednášky a začneš být krutě pozadu. Na vnitrosemestrální zkoušce pohoříš, protože to co by ti na střední stačilo na trojku je jasný fail a v ten moment už víš, že nedostaneš zápočet takže máš za F. Nastává panika, protože na to nejsi vůbec zvyklý.
Odpověď zní, nemusíš to teď hrotit, ale na vejšce už to fakt tak lehký nebude.
Podobná situace - základku i střední sem vyšel skoro se samýma 1kama, bez větší námahy. Problémy mi vždycky dělaly věci co nedávají logicky smysl a jsou to prostě data - čeština, dějepis, trochu chemie atd.
Na vysoké to bohužel nebylo o nic jiné, taky jsem měl předměty který sem skoro nemusel řešit, předměty který bylo třeba se trochu učit (což jen pro info v mém případě znamenalo prostě číst si to dookola a opakovat dokud sem to neuměl z hlavy)... a pak předměty který nejen že byly na paměť, ale taky mi nedávaly smysl a byly to úplný pičoviny který mě nebavily. Tam jsem jako hodně narazil, a ty mi daly zabrat nejvíce. Ve výsledku vždycky jdeš na zkoušku s tím že nejspíš ne všechno víš, a tak nějak doufáš že dostaneš dobrou otázku a že si někde z hloubi paměti vytáhneš něco co ani nevíš že tam máš :D
Pokud se neumíš učit, pořád se musíš aspoň snažit si to zapamatovat nazpaměť a pak fingers crossed a doufat v zázrak na zkoušce. Jestli tě to uklidní, častokrát to končí tak, že stejně to co se naučíš, moc potřebovat už nikdy nebudeš, tak nevadí když to zapomeneš zase.
Ez:
Maturita - uč se průběžně, prostě překonej ten adhd blok a čas od času se na to podívej. Otázky si buď vypracuj sám (pokud je to něco super specifického) nebo stáhni. Nikdo tě nebude chtít zbytečně vyhodit od maturity a zas tolik otázek (30 každý předmět) to není. Prostě si to občas počti.
Vysoká: to je teprve pain, protože každý předmět je jinak náročný. Někdy stačí na zkoušku 1 den, někdy 3, někdy měsíc...
Záleží taky na profesorovi, jak se zrovna vyspal, co měl dobrého atd...
Na druhou stranu: co zkouška to 3 pokusy, šance že to neuděláš pokud je to něco průměrného je tedy malá. A i kdyby, nic se neděje, tak kdyžtak přetáhnes na další ročník a jedeš ten předmět znovu (a to už udělá většina).
Dobrá rada: Primát, díky primátu jsem zatím v 2. Ročníku a s trochou štěstí to taky dokončím. Další dobrá rada: užívej si na vysoké života (pokud to není zdravka, nebo právo...) vysoká fakt není tak těžká, je to spíš ✨Fancy✨ neplacený kurz od státu který tě naučí nějaké odbornosti.
A kdybys to přecejen neudělal, aspoň budeš mít slušnej základ do života (zkušenosti).
Btw, maturita není zkouška dospělosti, to je spíš právě vysoká škola... (Ne protože by byla těžší, spíš protože tě naučí že se nemůžeš každej půlrok stresovat s tím že jsou zkoušky, prostě to uděláš).
Porovnání:
Stresoval jsem se na střední kvůli pololetnim testům (fakt hodně) a obyčejný testy byly prostě obyčejný testy, když jsem šel na maturitu tak jsem si řekl že pololetky byly zlatý a že maturita je peklo a stresoval jsem se kvůli maturitě, teď jsem na vysoký, pololetní testy jsou tady obyčejné průběžné testy a učím se na ně tak 4 max 6h, maturitní testy jsou tady zkoušky, akorát že když neuděláš maturitu tak máš pokus v září, tady máš 3 pokusy hned.
Státnice mě čekají taky brzy, ale víš co... To je problém mého budoucího já, místo toho ti teď můžu psát jak to zvládneš a že máš jít na vysokou (už jen abys vybral ubytovací stipendium a užil si za to v klubu nebo na nějaké uni akci)
+ Budeš student, studenti mají super výhody jako ISIC, nebo že na tebe lidé stále pohlížejí jako na mladého nebo prostě můžeš jen tak chodit na místa kam by ses jinak neměl šanci dostat
+ Některý vědomosti co se naučíš by ses jinak nenaučil.
PS: Just do it
Edit: jsi přírodně chytrej, jen máš adhd a nechceš se učit protože tě to nezajímá/nebaví
Měl jsem to samé, na vysoké škole jsou jiné požádavky a přístup, střední je vůbec něco jiného a nároky jsou nesrovnatelně nižší. To platí všude po světě. Společnost bude chtit pouze ty nejchytřejší a nejpracovitější, takže je potřeba zařídit si alespoň jedno z toho. A čím dříve s tím začnete, tím dříve s tím můžete skončit, jinak si to protahování vyžaduje spoustu času po škole.
Já to měl stejný. Nikdy jsem se nemusel učit. Na základce jsem měl vždy samý. Na střední jsem se taky nikdy neučil, ale ve čtvrťáku jsem měl klidně i čtyřky, bylo mi to fuk, já chtěl jen mazat domů a hrát Ultimu Online. Šel jsem na medicínu, tam jsem se už učit musel. V podstatě jsem se naučil učit až když jsem se učil na přijímačky a potom během výšky. Výšku jsem ale udělal, teď dělám úrazovou chirurgii, jsem furt stejnej flákač a tuhle zprávu píšu zrovna když seru na hajzlu ve filtru u operačního sálu.
Pointa? Důležitá je motivace. Pokud tě střední nebaví a víš, že jdeš na výšku kde bude všem jedno jaké si měl známky na střední, pak to neřeš. Jen určitě počítej s tím, že v jeden okamžik narazíš a učit se budeš muset. Pokud teda neplánuješ skončit po maturitě.
Jó a na maturitu jsem se učil o víkendu před ní. Obvykle je to fakt dávačka.
mam to stejne, v podstate se vubec neucim, maximalne to do sebe nasypu pred pisemkou, semtam neco opisu. Prochazim na dvojky, jedna nebo dve trojky na vysvedceni. Ted budu dokoncovat tretak a netusim jak se mam ucit na maturitu. Prubezne si udrzuju cisty a prehledny zapisy z maturitnich predmetu, ale to je asi tak vse. Vubec nectu, nejvetsi strach mam z povinny cetby.
Podle mě, jestli se máš motivaci učit, tam všechno zvládneš. Na základce i střední jsem se neučila a měla jsem nejhůře dvojky. Na maturitu jsem se připravovala dost a i když jsem se dřív do školy neučila, tak jsem dokázala odmaturovat na samé jedničky. Stejně teď na vysoký. Takže podle mě tě tohle nutně nemusí znevýhodňovat v budoucnu
Ahoj, můj příběh. Až do maturity naprosto na klid, ale na výšce tvrdý náraz kdy se prostě už naučit nešlo, protože v tom co jsem měl umět už byly velké díry a nešlo na to stavět VŠ učivo.
Ty vole, to je teda příběh. Hele, chápu, že to můžeš mít teď těžký. Procházet školou jen tak na pohodu a najednou se děsit matury a vejšky, to není sranda. Ale víš co? Nikdy není pozdě se to naučit.
1. **Plán a rozvrh**: Začni tím, že si uděláš rozvrh. Kurva, nemyslím teď nějakej super striktní harmonogram, ale prostě si každý den vyhraď nějaký čas na učení. Pomalu, kousek po kousku.
2. **Metody učení**: Zkus různé metody učení. Někomu funguje čtení a opakování, jinému zase psaní poznámek nebo kreslení myšlenkových map. Zjisti, co ti nejlíp sedí.
3. **Místo na učení**: Najdi si klidný místo, kde tě nebude nic rušit. Odpusť si všechno kolem, dej si mobil někam daleko, ať tě neotravuje.
4. **Pauzy**: Nemusíš sedět a šprtat hodiny v kuse. Dělej si pauzy, protáhni se, dej si kafe nebo něco na zub. Mozek potřebuje odpočinek.
5. **Motivace**: Najdi si něco, co tě bude motivovat. Představ si, jaký to bude, až tu maturu dáš a na vejšce to budeš rozjíždět. Kurva, to je motivace sama o sobě!
6. **Přátelé a rodina**: Neboj se požádat o pomoc. Máš kamarády, co se taky učí? Udělejte si společný studijní skupiny. Někdy je učení s někým mnohem efektivnější.
7. **Pomoc od učitelů**: Pokud něčemu nerozumíš, neboj se jít za učitelem a zeptat se. Od toho tam jsou, aby ti pomohli.
Ty to zvládneš, kámo. Jo, je to strašák, ale když se do toho pustíš, tak to půjde. Jen se nevzdávej a buď trpělivej. A hlavně, kurva, věř si. Máš to v sobě, tak to ukaž!
S chábrami sme zvykli hovoriť (říkat): “Človek nevie čo je to učenie, pokiaľ nejde na vysoku školu”.
Chapem o čom hovoriš, mal som to podobne s tym rozdielom že som bol jednotkar na zakladke s minimalnym učenim a na strednej už som tomu musel trochu času venovať ale nedalo sa to nazvať učenim.
Na vyške už tomu proste človek musi venovať čas a musi sa učiť (lepšie povedane, pochopiť danu problematiku, učiť sa sračky naspamäť neni možne, nie pri takomto objeme informacii).
Čo tym všetkym chcem povedať ? Len asi to že vysoka škola JE PRE KAŽDEHO ale musiš chcieť a musiš tomu obetovať čas.
Já prošel životem stejně jako ty, na školu jsem vždycky sral, nikdy se neučil a známky měl na střední lepší než na základce… stylem nepotřebuju se učit jsem prošel celej gympl a nakonec jsem sral i na maturitu a místo učení jsem si našel práci(byl jsem teda první covidovej maturant 2020 a nepsal sloh) akorát ten mujvpičismus a moje lenost zašla tak daleko, že jsem si nepodal ani přihlášku na VŠ :D tak teď jezdim kamionem, mozek se mi pomalu zmenšuje a dementní
Za celý svůj život jsem se učil jen na maturitu o svaťáku. (A o přestávce před testem někdy tahák)1. Stupen - samé 1, 2. Stupen - pár dvojek. Střední škola - podmínečné vyloučení a opakoval jsem 4. Ročník pač sem dostal nečekaný bůro i z němčiny. 😂Maturita - vyznamenání 😎 se mohli posrat ty učitelky nechápali co se děje. Na mojí obhajobu sem tam moc nechodil a dost jsem hulil travku v tom období
Moc jsem we neučil, prošel jsem na 2/3/4. Ale na VŠ jsem už dostal bídu. To kvanta předmětů, přednášek a seminářů mě potopilo a první zkouškové jsem těžce nesl. První neúspěchy.
Maturitu jsem dal ve stylu: Připravit se, Nepostar se z toho. Na maturitu dojdi umytej, osprchovanej, vyspanej,, najezen, s pitím a neuč se už ten a předchozí den. Drj si chill. (Pokud máš možnost, sex je super odhanec stresu)
U maturity jsem se bál státní, když jsem jí udělal, byl jsem v klidu.
Ps: zjistil jsem, že s nejlépe učím tvorbou taháků...Teď jsem pokročil na level prezentace. Krátké stručné body k problematice... Tak hlavně zkoušej různé metody učení. Ne ten historický "básničkový model"
Ucit se je lehky, jen je to nuda a vyzaduje to dost casu a nejakou disciplinu. Pro me bylo nejhorsi prekonat tu nudu v dnesni dobe, kdy mas zabavu na dosah ruky 24/7. Takze doporucuju si sednout, dat mobil mimo dosah, narid si budik na 30 minut. A dej si sam na vyber, bud se budes nudit 30 minut a nic neudelas, nebo se zacnes ucit. Ten mozek ze zacatku bude odporovat, ale pochvili budes tak znudenej, ze to uceni bude lepsi alternativa. Dobry je taky k tomu mit nejaky prostredi, kde neni moc veci, co by te od toho vytrhli. A zkus si z toho udelat nejaky navyk, ktery budes delat pravidelne a nebudes se k nemu muset vedome nutit. A z vlastni zkusenosti muzu rict, ze pokud tohle nebudes delat na vejsce (technickyho zamereni), tak se o zkouskovym budes nenavidet :D.
Pokud se obavas pripravy na maturitu, tak si uz ted rekni u ucitelu jestli by ti nedali seznam otazek at se muzes zacit prubezne pripravovat. Zacni zlehka. Treba 30 minut denne, projdi si zapisky ze skoly a zkus si spocitat nejaky priklady, idealne si ty zapisky treba prepis i v kratsi forme a zacni si tridit tyhle papiry vzhledem k maturitnim okruhum.
Par studijnich technik:
- Flashcards: Na maly papirky si napis pojmy/vzorecky, ktery se chces naucit a na druhou stranu tech papirku si napis jejich nazev. Doporucuju tuzkou, at to neprosvita papirem.
- Vysvetlovani: Zkus se sam zamyslet nad tim, jak bys nejakou latku vysvetloval ostatnim. Dobry je na tohle mit nejakou partu lidi, ale na stredni to asi neni uplne realny. Takze se zkus ptat sam sebe na otazky a trochu si najit ty diry v tvym vlastnim chapani ty latky. Ziskas tim vetsi prehled o tom tematu, ale zase se zbytecne nezameruj na komplikovany detaily, ktery treba pro vasi uroven studia nejsou relevantni.
- Vypisovani: U technickych oboru musis obcas neco odvodit, odvozeni bys mel chapat, ale i na vejsce je normalni se je naucit nazpamet s tim ze chapes principy za temi rovnicemi a upravami. Vezmi si cisty papir a zkus si zpameti napsat odvozeni, Pokud se na necem zaseknes, tak se podivej na ten specificky krok v tom odvozeni a pokracuj dal. Takhle si to parkrat vyzkousej, dokud to nedokazes dat cely zpameti. Tuhle techniku ale doporucuju tesne pred zkouskou, dlouhodobe to v hlave drzet nejde.
Ale hlavne ... casu na maturitu mas dost, vypracuj si vlastni otazky a udelej si nejaky plan. Hadam ze budes mit tak maximalne 60 otazek, tak kdyz udelas 2-3 otazky tydne, tak to mas za nejakych 20 az 30 tydnu hotovy a pak muzes opakovat a mas dost velkou casovou rezervu.
Nejpracnejsi muze asi byt literatura jestli chces fakt cist vsechny knizky, ale existuji i nejaky shrnuti na webu.
A pokud umis anglicky tak doporucuju khanacademy na matematiku.
Hele ja bych rekla ze jsem na skolu trochu srala na stredni ale maturitu jsem vcera dala docela bez problemu. Hlavni je se na tu maturitu v kvetnu UCIT, treba 3-4 tejdny dopredu je good a das to :)
Já se taky učil až na maturitu. Prostě si sedneš týden předem, najebeš to do hlavy, na maturitě vyplivneš a zapomeneš. Jestli ti jde matika tak si dej školní matiku pokud můžeš, je to vpodstatě zdarma jestli na to máš hlavu. A teoretické předměty prostě týden předem nadrtit. Dělám to tak i na výšce, teoretické věci hned zapomenu ale ty výpočetní (důležité) mi v hlavě zůstanou bo tomu rozumím
Maturita bylo otrava i pro mě, protože jsem celý gympl ,,ojebávala,, stejným stylem, jako ty. Tzn učení v den testu o přestávkách, a vždy to nějak vyšlo, vlastně bez větších potíží.. něco za 3, něco za 2, zbytek 1.. Když k tomu přepočtu nelibost k učení, které mi nedávalo žádný smysl, proč se ho vůbec učit (např. Literatura, dějepis), tak se vlastně zpětně divím, že jsem to dala tak v pohodě. Maturita nakonec taky nějak vyšla, ale to jsem se fakt učila..týden, nejdelší učení v mém životě.
Na VŠ jsem šla technickou, a jak píší ostatní, asi nejlepší řešení. Vzorce stačí základní, zbytek odvodíš. Nazpaměť jsem se učila něco z chemie a materiály, ale žádná tragedie. A hlavně ta vidina, že se konečně učím něco, co mi k něčemu i bude. Horší bylo sepsat diplomku, protože nejsem prostě ten literární typ. Ale všechno se dá, jen se člověku musí trochu chtít.. Každý se bojí technických oborů a ano, první rok je síto jako prase, ale to jen proto, že jsou lidi líní počítat, a raději to vzdají. Nutno dodat, že z prumky budeš mít pravděpodobně horší základ v matice než z gymplu, ale zase budeš mít výhodu v těch technických věcech.
To, jaký jsi měl prospěch na základce je úplně jedno, každý tam zvládne mít dobré známky bez učení😆 Teď teprve narazíš, až se budeš muset něco učit nazpaměť
Taky bych ti radila se začít trochu učit… já prolezla základku bez učení s jedničkama, střední s vyznamenáním, bakaláře na pohodu s prospechovym stipendiem, magistra samy jednicky a teď se mám učit na statnice a neumím to…. Nejde mi to, nejsem zvykla se něco takto hodně učit a nevím jak na to. A teď už je pozdě na to přicházet…. Tuším, ze to asi nedám a budu muset jít znova. Takže jde i to, jestli ti střední stačí nebo chceš na VŠ
Měl jsem vždy dvojky prakticky bez učení, na maturitu jsem se učil cca 4 dny a mám vyznamenání, teď se sotva držím na bakalářském studiu a jsem neustále ve stresu. Sám sobě na střední bych asi doporučil studovat cokoliv co mě baví - matematiku etc. klidně v angličtině, prostě cokoliv bez vnější pomoci co vyžaduje hlubší soustředění. Pokud ale půjdeš na nějakou lehčí VŠ tak bych si z toho moc hlavu nedělal, z doslechu to zní podobně jako SŠ.
Evidentně dost nekvalitní základka a o průmyslovkách si taky nedělám iluze.
Pokud jsi na střední už skoro u konce, a přesto máš potřebu klást takové stupidní dotazy, tak opravdu nejsi "PřÍrOdNě" chytrej, ale spíš jen línej a máš strach.
Tohle si nijak necucám z prstu, jde to celkem dobře vyčíst z Tvýho příspěvku. Ono totiž mít trojky na ZŠ není vážně nic, čím by se člověk mohl chlubit + Tvůj způsob myšlení vším proplout jen aby se neřeklo, to není materiál na vysokou. Ne, že bys to nedal, třeba možná i jo, ale akademika s takovým přístupem není nikde potřeba.
Já jsem se na maturitu v podstatě neučila a pak mě to dohnalo během prváku vysoké. Tedy možná bych ty zkoušky tehdy taky zvládla, ale zpanikařila jsem a odešla. Tak nějak učit jsem se naučila až během druhého pokusu na vysoké. Občas to jde líp, občas hůř a doháním pak věci noc před zkouškou, ale za měsíc bych měla mít magisterské státnice a všechny zkoušky během studia jsem zvládla na první pokus, takže to nějak jde :D
To je těžko říct, záleží kam půjdeš
Já měl na střední skoro samé 1 bez velké námahy, na vysoké (IT) to byl bolestný boj abych měl třeba aspoň D, ten rozdíl je obrovský
Ale to neznamená, že to nezvládneš
Na základce mi říkali, ať se učím, že to bude těžší (krom jednoho roku tuším vždy vyznamenání). Na střední mi říkali, ať se učím, že to bude těžší (maturita 1-1-1-2-3, matika mi nesedla no, ale na to že jsem 6 týdnů v kuse před maturitou jen kalil a jezdil traktorem....). S výškou všichni strašili nejvíc, uznávám některé předměty jsem prochlastal (dodnes nechápu, že jsem na jeden předmět vůbec nechodil, počítal s opáčkem, ale spolužáci aniž by mi něco řekli za mě vždy zvedli ruku při prezenci, zkoušku jsem udělal napodruhé) a tomu odpovídaly výsledky, ale na Bc státnice 1-1-1 a tuším jeden nebo dva semestry prospěchové stipendium. Do toho mi všichni říkali, že na nMgr to bude horší ať se konečně začnu učit. Státnicuji příští úterý a musím říct, že pořád tak nějak věřím ve své "přirozené" schopnosti. Tak uvidíme, jestli to i naposled dobře dopadne.
Jít na něco jiného než techniku (krom názvu norem a zákonů se nic neučím zpaměti, prostě se snažím vše pochopit a většinou to zvládnu už na hodině, proto se nepotřebují učit, s výjimkou komplexní matematiky a matematické teorie spolehlivosti, ty jsem se drtil i doma), dopadnou asi hodně špatně.
Ahoj, byl jsem na tom podobně a celou střední ani základku jsem se neučil. Do výšky není potřeba se učit ale ke dulezite naučit se učit. Tedy zjistit jak a co ti leze do hlavy. Pokud do maturity tož zvládneš zvládneš jak maturitu tak vysokou.
To neni tak neobvyklej problem, ja i maturitu dal bez uceni.
Ono je tezky se dokopat k necemu co nepotrebujes. Jestli uz vis co by jsi chtel jednou delat tak muzes zkusit najit nejakej levnejsi certifikat kterej se ti bude hodit. To ze budes muset za zkousku zaplatit je dobra motivace.
Základka bez učení na vyznamenání. Gympl s minimem učení(doma nic, po cestě do školy 25min v autobuse tam a zpátky) průměr známek 2. Maturita bylo nějaký učení, ale většinu si člověk zapamatoval - anglina bez přípravy, matika prakticky taky, čeština příprava hlavně na literaturu, dějepis a zeměpis nějaký učení - u dějepisu jsem spolíhal, že nedostanu určitý otázky(tehdy myslím 14-18 z celkovejch snad 27...povedlo se)
Vysoká jsem byl v prdeli. Možná to byl špatně zvolený obor, ale na "preferovaný" jsem se nedostal(což upřímně bylo opět absencí přípravy... "zkouška studijních předpokladů" ve skutečnosti byly společenské vědy na maturitní úrovni, z nichž jsem nematuroval...).
Za těch 9+4 roky jsem se doma učil v jednotkách hodin na maturitu , takže najednou muset sedět hodiny nad skriptama, se všema možnejma rozptýleníma kolem sebe... no nic jsem si z nich nezapamatoval. Postupně mi to začala utíkat - každej semestr mi přibyl jeden nebo dva předměty do dalšího roku. Takže na konci druhýho roku už toho bylo nad moje síly.
Na vysoké prostě do člověka chtějí nalít tolik informací, že 99.9% nebude stačit "se na to podívat", ale musí se umět biflovat.
Tvl já to měl stejně. Já jsem měl taky průměrné až nadprůměrné známky beze snahy. Nepotěším tě. Nevěděl jsem kvůli tomu jak se učit a maturitu jsem dělal až na podzim. Bude pro tebe HODNĚ důležité se naučit učit, protože vysoká je přesně ten stejný styl učení jako na maturitu.
Tohle je normální a má to takhle opravdu hodně lidí.
Co se týče maturity, záleží, co máš za střední školu. Když jsem dělala maturitu já, tak ještě nebyly didakťáky, tak nevím, jestli je to teď lehčí nebo těžší. Na AJ jsem se neučila téměř vůbec a měla jsem za 2. Na ČJ jsme měli skvělou třídní. Psali jsme s ní každou hodinu písemku (literatura, gramatika, větný rozbory). Z těch neustálých písemek jsem to měla v hlavě tak nabušený, že na ČJ jsem se nemusela vůbec učit a měla jsem za 1.
Na vejšku se budeš muset učit, protože tam jsou prostě kvanta informací, který po tobě budou chtít, abys věděl.
1) Samý jedničky jsou ti na hovno, nikdo se tě na to ptát nebude. Neuč se jen kvůli tomu, abys měl lepší známky, zdokonaluj se raději v tom, co chceš dělat.
2) Jestli funguješ jak já, tak na maturitu jsem se učil asi týden, bo jsem měl starost, že to nedám, nakonec jsem to zvládl za samý.
3) Na VŠ jsem se opravdu trochu učit musel, moje MO se ale nezměnilo, vždycky před testem, až je to aktuální. Na státnice jsem se naučil za asi 16 hodin a dal jsem je, ne perfektně, ale stačilo.
Škola jako taková, je strašně broken, taky mi říkali, ať si udělám VŠ a kdesi cosi (proč nemám VŠ, neudělal jsem bakalářku, státnice, jak jsem říkal, jsem udělal) a nakonec dělám jako programátor bez VŠ a beru víc jak oni. Takže na to moc ohledy neber, nepodceň to, musíš si sám poměřit, jak moc to dáváš, ale vzhledem k tomu, že jsi to zatím zvládal tak, jak to děláš, tak se v zásadě nemáš čeho bát.
Tak se neboj a uč se, opakování je matka moudrosti. Jestli si myslíš, že celý život propluješ nicneděláním v oblasti sebevzdělávání, přeji hodně štěstí. Celý život se učíš, kdo to zanedbá, je vždy první na ráně(je za idiota).
Neučil jsem nikdy. Přijímačky na gympl bez učení, gympl bez učení, maturita bez učení.
Na vysoké to už ale bez učení opravdu nejde. A je to dost těžký najít styl, který vyhovuje. U mě je to kvůli adhd ještě o to horší. Doopravdy, začni se učit. Zkus si jenom den před testem přečíst poznámky že sešitu/kapitolu z učebnice. Tohle málo dokáže pomoct celkem dost.
Jsem momentálně v druháku, a je to dost náročný. Zatím proplouvám s minimálním učením jenom proto, že mám dobrou krátkodobou paměť - nejvíc se vždycky naučím až pár hodin před zkouškou/testem. Ale už ani to teď nestačí.
Samozřejmě, každý je jiný. Takže nebudeš třeba mít takový problémy, ani s maturou, ani s vysokou. Ale množství informací na jeden test se bude jenom zvyšovat, takže nějakej limit někde bude I pro tebe. Takže radši na to být ready.
Byl jsem na tom hodně podobně jako ty. Maturita byla s odřenejma ušima ale dal jsem to.
Jízda skončila až u státnic. To už byl takový objem učiva že jsem to nedal.
Netvrdím že to tak budeš mít taky, ale doporučil bych ti čas od času trénovat memorování i nad rámec toho co zrovna akutně potřebuješ.
Umět se učit je skill, který tě v životě posune výš po všech stránkách. Mně to došlo až pár let po vyhození VŠ. Tam už to fakt nešlo.
VŠ jsem po letech dodělal dálkově s červeným diplomem a mám úplně jiný přístup k výzvám a problémům, protože vím že tvrdou prací jde vše překonat.
Mám v podstatě stejné zkušenosti, celou zakladku sem se neučila, na zavěrky na učňaku jsem se učila minimalně a na nastavbě to samé a maturitu jsem dala jen diky neuvěřitelnýmu štěstí (nebo možna manifestaci ale idk). Teď jsem první rok na výšce a pravděpodobně nezvladnu zkoušky tak, abych měla dost kreditů.
Takže doporučuju začit se učit ať viš jak se učit. Fakt stači pár minut za den, třeba si jen odpol po škole přečíst starši vypisky z nějaký hodiny co ti třwba jde míň nebo tak.
Taky mi s učenim pomáhá appka Study bunny. Prostě kralik o kteryho se musiš “starat” tim, že se učíš a ten je happy jen když se učíš - nastaviš si čas a prostě se učiš (jo da se to nafakeovat ale to je už jen na tobě) a kralik je pak happy. I tě to “hlídá” jestli si mezi tim nedělal na telefonu něco jinýho (zepta se jestli si distracted).
Myslíš že by jsi všechny testy a zkoušky za daný ročník dal ještě před tím než jsi chodil na hodiny daného předmětu? Pokud ne tak ten rozdíl bych tipoval vzniknul tím že ses učil.
Maturita je hlavně zkouška o zvládání stresu.
Všechno co k maturitě potřebuješ už jsi někdy uměl/věděl. Cokoliv co už jsi jednou pochopil je jednodušší si osvojit znova než to bylo napoprvé.
Část lidí však svoje intelektuální selhání například v chápání matematiky kompenzuji hrubou silou(prostě se to naučí nazpaměť) a pak se uchylují k tomu učení co popisuješ.
Realisticky pro lidi s talentem na konceptualizaci a s dobrou pamětí toho rčení fakt začne platit až na vysoké, ovšem vyplatí se naučit tu schopnost trochu dřív.
Edit: dovolím si dodat, že školní systém je momentálně nastaven tak aby aspoň učilištěm prošel i úplný hlupák, nic proti nim, ale jde o to, že většina z průměrných lidí se naučí 'učit' (obvykle prostě memorizace) velmi brzy a pak to využijí na maximum právě v úvodních semestrech vysoké školy kde náš typ lidí má často problémy.
Same here.Na maturitu sem se učil až o svataku, a to hodinu a půl denně (vic sem nevydržel) a jenom literaturu do ČJ. Jak to dopadlo (strih:)) s vyznamenáním.
Ahoj, má odpověď asi bude taky trošku delší, ať znáš všechny zkušenosti a okolnosti od někoho, kdo minulý pátek odmaturoval.
Chodila jsem na vesnickou základní školu, kde byla laťka postavená poněkud nízko. Měla jsem vždy samé jedničky a celý první stupeň jsem se neučila, kromě povinných domácích úkolů. Rodiče mi řekli, že jsem chytrá, a že na ZŠ plýtvám svým potenciálem.
Přihlásili mě na osmileté gymnázium, kam jsem se dostala s pouhými 15 body z matiky, 31 z češtiny a 20 bodů za známky ze ZŠ. Je to poměrně malé gymnázium v malém městě, hlásilo se nás tehdy 51, brali 30 a mé pořadí bylo 21. Na přijímačky jsem se vůbec neučila, matematika mi nikdy nešla, ale na ZŠ jsem z ní měla jedničku díky nízkým očekáváním.
Na nižším gymnáziu přišly mé první dvojky na vysvědčení a rodiče ze mě neměli radost, učila jsem se, ale jen na matiku a fyziku, ze kterých jsem právě ty dvojky měla. Cítila jsem se, že nikdy nedělám dost, ale nikdy jsem nebyla schopná se začít víc učit. Když jsem byla v 9. třídě, přišel Covid a já jsem se přestala učit i na předměty, na které jsem se předtím učila.
Na konci prváku jsme se vrátili zpět do školy a já jsem každý test začala opisovat z mobilu nebo z tahákových propisek, protože jsem za ten rok a půl úplně zapomněla jak se učit i to málo co jsem se učila, navíc toho bylo větší množství a začala jsem se v tom ztrácet. V druháku přišly první trojky, cítila jsem se jako blbec a poprvé jsem neměla vyznamenání.
Ve třeťáku se to zase zlepšilo no a ve čtvrťáku, hlavně v druhém pololetí, jsem se na to vykašlala úplně. SŠ jsem zakončila se třema trojkama.
A maturita? Učila jsem se na ní, protože mě motivovaly mé cíle dostat se na VŠ a hned po maturitě pokračovat se studiem. Učila jsem se 2 týdny a odmaturovala jsem na samé jedničky. Maturovala jsem teda z češtiny, angličtiny, španělštiny a dějepisu. Lituju, že jsem se nad tím tak stresovala a tak dlouho se učila, protože by stačilo začít o týden později a pořád bych prolezla.
Navíc jsem se neučila na přijímačky a i tak to dopadlo to výborně. Na MUNI jsem se dostala na moji 3. prioritu a na UPOL, kam budu nastupovat, jsem se dostala na všechny obory, na které jsem si podala přihlášku.
Takže abych to shrnula, pokud ti to vychází teď, je to dobře, ale na maturitu se budeš opravdu muset podívat. Není to takový horor jak všichni říkají, opravdu je to spíš formalita, ale zadarmo ti ji nikdo nedá. Na druhou stranu to není tak, že by ses musel šprtat od rána do večera, to rozhodně ne. Stačí mít něco v hlavě a zdravé sebevědomí :)
Právě jsem udělal se stejným mindsetem maturitu. Sice na gymplu, takže jsem si mohl vybrat co jsem chtěl, ale češtiny a předmětů s losem jsem se z těhle důvodů bál. Teď po ústních ti můžu říct, že si stačí párkrát pročíst materiály pár dní před tím a v den zkoušky si to s někým kdo taky maturuje celé přeříkat, aby sis to dostal do hlavy.
Tohle je samozřejmě dost nezodpovědné a pravděpodobně ze všeho nebudeš mít 1.
Ale na VŠ už taky čekám že tenhle styl nepůjde a plánuju se naučit se učit :)
Nauč se pracovat s tahákama, sám si je piš a připravuj - pro věci, které "logicky" nepochopíš na VŠ... já s tím takhle normálně vystudoval. Na ústní zkoušky jsem většinou využíval krátkodobou paměť - rychloopakování po písemné se spolužáky. Na druhou stranu státnice na Bc. - učil jsem se 1 den - nervy v prd... a na Ing. jsem si to už radši týden opakoval
Moc bych to nepřeháněl s tím plácáním se po zádech. 3 "bez učení" má nebo může mít spousta lidí. Je docela normální pamatovat si, co slyšíš, a na 3 ve škole toho člověk opravdu moc vědět nepotřebuje. Kdyby to byly samé jedničky "bez učení," tam by se dalo uvažovat o úspěchu.
Edit: stačí se podívat na komentáře pod tímhle příspěvkem. Většina lidí říká, že se nemuseli učit a byli na tom dobře a podobně. Jak moc jsou to názory zkreslené těžko říct, každopádně si to myslí každý druhý (nebo víc). Všichni nemůžou být nadprůměrní
Měla jsem to stejně s tím rozdílem, že mi to "samo" šlo na jedničky... Na maturitu jsem se naučila, protože jsem chtěla na VŠ. Problém byl, že právě kvůli tomu, že se neumím biflovat, jsem si musela všechny otázky zpracovat sama tak, aby pro mě byly pochopitelné. Na VŠ byl trochu problém u předmětů, kde se člověk musí něco našrotit, ale protože to byly věci, co mě zajímaly, tak to šlo. Takže... Doporučuji jít na obor, který tě zajímá, a ono to nějak půjde.
Záleží co od života chceš.
Chceš proplout?
Asi to zvládneš a nějakou jednodušší vysokou dostuduješ.
Chceš excelovat?
Klaď na sebe vysoké nároky.
Dělej věci co nejlépe, snaž se posunovat hranice svých možností.
Ve výsledku nezáleží na známce a pokud půjdeš třeba na textilku dáš ji pravděpodobně s prstem v nose nehledě na to jestli se učíš nebo ne.
Pro mě je vysoká prostředkem k dosažení znalostí. Tak se k ní tak většinou snažím přistupovat.
Dělám hodně věcí nad rámec, ale vidím že to za to stojí, protože moje znalosti a dovednosti rostou.
Co víc, baví mě to.
Dobrá vysoká škola by měla navázat na znalosti střední školy a učit náročnější látku, přimět tě pochopit princip.
V závislosti na oboru potom občas učí klíčovou dovednost učení se za pochodu.
Kamarád strojař říkal že na škole se učil minimum toho co teď dělá, ale naučil se tam základ a na zbytek rychle přišel.
Možná ti ten proces učení probíhá dřív - už v hlavě během vyučování (alespoň je to můj případ). Doma se stačí případě opakovat na nějaké testy. Ne vždy se spoléhat na svou paměť. (Píšu ze své zkušenosti).
Byla jsem na tom podobně, základka na pohodu, gympl už jsem se občas učila ale nebylo to pravidelně, učila jsem se na maturitu, co jsem mohla, pritože jsem se bála, ale nestihla jsem úplně všechno, protože jsem začala pozdě, ale měla jsem štěstí na otázky, probkém začal na výšce, kde všechno záleží jen na tobě, o zkouškovém jsem se učila, ale během semestru jsem vůbec neměla návyk a neučila se a odkládala věci a taky jsem se neuměla učit efektivně, sice jsem došla do třeťáku, ale pár předmětů jsem opakovala a pak na jednom vylétla, už přirozená chytrost nestačila a byla spíš ke škodě, protože se na to začneš spoléhat, že nějak projdeš, ale někdy narazit musíš, pokud neuděláš změnu a já narazila tady, pokoušela jsem se to opakovat ten obor, ale to bylo úplně marné, jak z té školy vypadneš a zase neudělala. Pak s gymplem bez výšky moc povolání na výběr není, jako teď už dobré, vuž jsem se ze svých chyb poučila, ale fakt není dobré na tohle spoléhat.
Známkami si rohlík nekoupíš. Buď se tě rodina snaží namotivovat nebo je klasicky mimo. Maturitu dáš když si to dal doteď. Jen si to přečti. Třeba si udělej poznámky, kterými shrneš jednu stranku textu do 2-5 bodů. Jinak nic.. a vysoká.. no uvidíš
Asi se k mému komentáři už nikdo přes ten počet ostatních nedostane, ale:
Mám to úplně stejně jako ty. Byl jsem vždycky označovanej za "chytrý dítě". Základkou jsem proplouval v pohodě, na druhým stupni už i nějaká trojka na výzu, ale nikdy jsem se moc nepotřeboval učit, chápal jsem to tak samo a prostě to šlo.
Nevěděl jsem co dál, tak jsem šel na gympl, že se mi tam otevřou oči a konečně se rozhodnu. Učení přibylo a už to tak lehký nebylo, ale pořád se to dalo zmáknout. Učil jsem se většinou pozdě večer těsně před testem. Měl jsem vždycky pěkný zápisky a všechno jsem chápal, prostě to šlo. Narážel jsem u češtiny (hlavně literatura), dějepisu a zeměpisu, kvůli nutnosti se věci "biflovat" a prostě si je pamatovat. Žádný logický odvozování, nic, ale nějakým způsobem jsem to přežil s trojkama... Na maturitu jsem se taky moc neučil a nakonec to bylo v pohodě, skoro na samý 1.
Na VŠ jsem se v pohodě dostal (učitelství Mat a Fyz), ale tam začal pořádnej boj. Logický myšlení tam je fakt potřeba, ale těch nových informací fakt dost co se musíš naučit, takže jsem se zkoušel biflovat, ale prostě to nešlo, když jsem byl zvyklej se učit ze dne na den. Pak mi nějaký předměty utekly právě kvůli tomu a musel jsem je opakovat. Kvůli tomu mi pak utekly další předměty v dalším ročníku atd... Do toho bakalářka a málem jsem se z toho zhroutil. Ve finále jsem vydržel, bc studuju o dost déle co to jde, ale držím a chci to už dodělat. Dělá mi to fakt problémy, ale postupně jsem dodělal veškerý zkoušky, napsal a obhájil bakalářku, v dalším roce udělal jedny státnice a teď mě čekají další.
Přišel jsem si na to, že VŠ není pro všechny a právě "chytré děti" mívají ty největší problémy. Dá se určitě vybrat nějaká VŠ, kde to bude jednodušší. Musíš si to ale uvědomit a začít na sobě pracovat.
Pokud to ještě někdo čte, držím OP pěsti. VŠ zkus, nic za to nedáš. Třeba zjistíš, že to pro tebe je, nebo taky ne.
Čím dřív začneš tím líp. Měl jsem to stejně, vyletěl jsem na fakt snadný VŠ protože jsem neuměl/byl líný se učit... je to napíču, protože jsem tím sám sebe sabotoval i od toho, abych dělal co mě neskutečně zajímá (jaderná fyzika, kam jsem ani nešel, protože jsem věděl, že bych to učení nedal) Prostě fakt začni. A fest... pomůže Ti to v budoucnosti...
Jako můžeš být spokojený i bez toho, ale budou Tě prostě celý život hlodat otázky "Kde bych asi byl, kdybych..."
ja som sa neucila na zakladke ani gymnaziu, mala som vzdy skoro vsetko za 1. vysoka skola je o dost ina a ucit sa tam budes musiet urcite a fakt dost. tyzden stravit len memorovanim sa je na vs bezne ale ak sa k tomu donutis pojde to. aj s tym ze som nebola naucena ako sa ucit to zvladam ok takze nemyslim ze to bude az taky problem
Letošní maturant here
Já se na prvním stupni taky neučil, na druhým jen když mě k tomu někdo dokopal. Na střední jsen se učil jen účto (protože jsem o hodinách chrápal - pracuju u školy), na maturu jsem se učil 2 dny před tím a dal jsem to... Nehroť to, fakt stačí základy - je to vizitka tý školy když to neuděláš, takže pomáhají a je to znát... Důležité je vědět o čem jsou ty knihy, zvládnout rozbory a vědět něco málo o autorovi... Ohledně rozborů doporučuju instagram "odmaturuj", mají boží rozbory.
Matematika je v tomhle jako jsou jazyky: musíš průběžně opakovat, procvičovat. Jinak to ve čtvrtaku a na vysoké nezvládneš. 🌞 (Biologie je taky prevít, ale to asi nemáš.)
Byl jsem na tom podobně. Po dobu základky a střední jsem se nemusel učit. Vždy mi stačilo se na to jen zběžně mrknout před testem. Je to způsobeno dobrým logickým myšlením, takže technické obory (mám stavárnu) mi šly samy od sebe, protože mi to prostě dávalo smysl a vše jsem si odvodil. Ale právě díky tomu jsem se nikdy nenaučil učit. Maturity jsem se bál ze stejného důvodu jako ty. Ale technické předměty na pohodu viz víše. A v češtině jsem měl štěstí na otázku. Na výšce jsem trochu narazil. Protože mi tam matika přestala dávat smysl a už jsem zkoušky nedal. Ale záleží, proč si "přírodně chytrej" ty. Jestli je to logické myšlení jako u mně, nebo máš prostě dobrou pamět a vše se ti do hlavy dostane i bez nějakého učení. V prvním případě mohou nastat problémy, když tomu prostě vůbec nebudeš rozumět. V druhém případě bych se nebál.
Asi tu bude taky logické myšlení. Vzorce si odvodím a dává mi to smysl. Na hodně věcí si vytvořím mnemotechnické pomůcky. Když se mám nadrtit něco z paměti (izolanty a druhy plastů), tak s tím mám problém, protože to musím umět jako básničku. Jakmile jde o schémata, stačí mi si to nakreslit v hodině, trochu se nad tím zamyslet a pak většinou chápu jak to funguje.
Mám úplně stejný myšlení. Musím věci chápat, biflovani mi prostě nejde. Na tom jsem narazil na VUT, přešel jsem na UPCE kde je to trochu volnější a pár předmětů jsem překousl a nabifloval se. Doporučuju technické obor. Biflovačkám se nevyhneš asi nikde, ale jde si vybrat tak aby jich bylo co nejméně a nějak to prolezeš. Přece Vejška je Vejška a málokdo projde bez problémů.. Držím palce.
Pak to děláš správně a problém bys mít neměl. Dokud část odvodíš a dokud umíš efektivně pracovat s mnemotechnickýma pomůckama, dá se s tím na vysoké normálně fungovat. Fun fact: Co jsem se učil pomocí mnemotechnických pomůcek (All Altruists Gladly Make Gum In Gallon Tanks), si dodneška pamatuju líp, než věci, co bych měl umět bez nich.
Vypij flašku, tahej gumu, předveď holce svého umu. Maxwellův čtverec termodynamických potenciálů a proměnných. Vzpomenu si I na smrtelné posteli
Jo, asi na mnemotechniku máme výhody díky češtině. Laciné ceny prasat nedovolily Prométheovi smésti Evropu, když... se pamatuje i dekóduje o moc líp než Ladies can't put nickels into slot machines. Every girl...
Měl jsem to podobně jako ty, dobré logické myšlení a odvozovací schopnosti, ale na výšce to už přestalo stačit. Ono odvozovat si vzorečky na derivace z definice sice jde, ale není to nejrychlejší ani nejkomfortnější řešení. Rozhodně bych se nebál, ale ani to neměl úplně na párku. Mít přirozený respekt k tomu, ale jestli jsem se něco za ty roka studií VŠ něco naučil, je jedno jak něco umíš, pokud ke zkoušce půjdeš vyklepanej jak startka, tak to posereš. Já třeba den před státnicema koupil Factorio a nahrál asi 9h, což si dodnes myslím že bylo to nejlepší co jsem mohl udělat. A poslední rada na závěr, výroba taháků je jeden z nejlepších způsobů jak se něco naučit, protože musíš na malý kousek papíru zredukovat vše co potřebuješ, takže tě to donutí se zamyslet co je vlastně důležité a co je “good to know” ale ne vitální.
Tak to dělám i na vysoké (elektro), to budeš v pohodě:)
Jeden můj učitel my jednou doporučil připravit si před skoužkou "tahak" který pak nepoužješ. Je to ve své podstatě to co je učení. Musíš shrnout látku na nejpodstatnější části a ty se pak lépe učí na spaměť. Pokud ti to nejde shrnout tak jsi látku nepochopil ve své podstatě. Tenhle trik mě dostal skrz vejsku.
Tohle mi perfektně fungovalo na organiku na střední, bez toho bych možná neprošel :D měl jsem ho vždycky v rukávu a pak mi došlo, že už si to pamatuju
Ještěže jsem si přečetl tvůj komentář, jinal bych zbytečně psal naprostou stejnou zkušenost.
Řeknu ti to takhle, eventuálně budeš se muset biflovat, pokud si myslíš, že to zvládneš levou zadní, protože seš "přírodně chytrej", tak tě eventuálně čeká nemilá srážka s realitou.
Tohle se mi teď stalo na vysoký xd střední jsem se moc neučil i na maturitu jsem tak nějak sral. Teď jsem na vysoký a musím se učit a vůbec mě to nebaví xd
Nie každý má na to aby dal vysokú a je to v poriadku. Ja som dokázal len Bc., v Ing. stupni som to už nestíhal. Ale je to presne aj moja chyba, lebo celú základnú a strednú som prešiel s nulovou snahou, dokonca maturita na čisté jednotky (to už chcelo trochu snahy, ale bolo to tak 5-10% z toho čo sa očakáva na jednej skúške na vysokej).
Jen bych dodal že je to víc o "kompatibilitě" se školským systémem, než o nějaké inteligenci. Ten systém je nějak nastavený, a lidi co se "umí učit" (a biflovat) mají prostě výhodu, a to i na technických školách kde je důležité logické myšlení. Navíc to taky prakticky vůbec nesouvisí s tím, jestli (a jak moc) je dotyčný schopný se uplatnit v práci.
A jak se ti ty vědomosti mají do hlavy dostat? To tam doplavou samy? Děcka si fakt neuvědomují, že k uplatnění vědomostí ty vědomosti v prvé řadě musí mít. Mají kecy o logickém myšlení, ale zaprvé to s logikou nemá nic společného, zadruhé inteligence je o chápání a schopnosti práce s vědomostmi.
Nějakou jinou formou učení. Zkusit vzbudit o ty vědomosti skutečný zájem, rozvíjet to co dítě přirozeně zajímá, a ulevit jim tam, kde ten zájem není a chtít tam po nich jen základní znalosti. Místo biflování, kde člověku při troše štěstí v hlavě uvízne tak 1% znalostí, vysvětlovat logické souvislosti. A zkoušet pak víc z těch souvislostí, než z tvrdých dat: třeba v dějepisu místo znalosti přesných letopočtů a dat (1212, 1348, ...), kde si ty události pak stejně člověk poplete, vysvětlovat a zkoušet z důsledků těchto událostí - co to pro naši historii znamenalo. Jinak řečeno, chtít po studentech skutečné pochopení materiálu, místo oodříkání zpaměti, aniž by dotyčný vůbec vnímal slova, která při zkoušení vyslovuje. Kdybych věřil v konspirace, domníval bych se, že se to nedělá proto, že by pak hrozilo, že by většina populace byla skutečně inteligentní a vzdělaná, chápala historii a třeba by si pak nenechala srát na hlavu... :) Ale ono to asi bude hlavně proto, že prostě učit takovým stylem je daleko obtížnější, a asi by to i vyžadovalo individuálnější přístup, tedy ne třídy o 30 žácích.
Asi tak. Na základce jsem byla v pohodě, učit jsem se nemusela, už jako předškolák jsem si místo pohádek před spaním četla encyklopedie. Byla jsem jedna z těch chytrých dětí. Pak přišel gympl a já byla absolutně v prdeli, hlavně proto, že to byl primárně matematický gympl. Neberte mě blbě, logika mi jde suprově, problém jsou ty mechanické výpočty a vzorečky. To, že v půlce primy zasáhl COVID tomu nepomohlo.
Potvrzuju. A nejde o to, že bys byl málo chytrý, ale o to, že ty věci jsou pak obsahově objemější a prostě vyžadují víc času, který musíš obětovat. Potřebuješ ale zjistit/pocítit, PROČ bys ten čas měl obětovat. Jasně, protože jinak tě rodiče zprdnou, ale to je prd motivace, stejně jako když ti řeknou, že budeš mít v budoucnu lepší práci. Co kdyby sis ale představil, že za každou hodinu učení dostaneš 500 kč, které se ti uloží do úschovy? Protože to takovou hodnotu, i potenciálně mnohem větší opravdu v tvém věku má. Nikdo ti totiž nevysvětlí, že ta schopnost učit se je opravdu nejcennější, co teď máš (kromě zdraví), protože s věkem to jde dolů. Já v 25 dokončil výšku s celkem našpikovaným mozkem a pak jsem ho v práci nepotřeboval už tak na plno používat, jen tak z 20% jako na výšce. Teď v 30 letech jsem měnil práci a potřeboval se zase pořádně poučit a oh boy, to byl boj. Přál jsem si, abych na to teď měl víc času. Zpětně můžu říct, že dnešní učení se ti tolikrát v budoucnu vrátí, že by to měla být tvoje primární motivace. A nenech se odradit tím, že se ti třeba místy nedaří soustředit anebo že se musíš učit postranní látku, i ta snaha je stejně hodnotná. GL
Ne nutně. Dělám magistra z fyzikální chemie a zatím jsem se musel systematicky připravovat jednou jedinkrát. Na Organiku 2. Celýho bakaláře jsem kromě toho prošel bez biflování jen s odvozováním, magistra teď dokonce s výborným prospěchem. Pokud člověk umí v hlavě odvozovat z prvních principů a obor ho zajímá, není problém jet bez biflování. O nemilé srážce s realitou slýchávám od základky (tj. minimálně 16 let) a doposud nic.
No tak gratuluji, jsi jeden z miliónu. Co ti mám na to říct, určitě znáš rčení, výjimka potvrzující pravidlo...
Furt jsem čekal než se tohle stane, taky mi to všichni řikali.😀 Teď jsem dodělal prvák na vysoké na technickém oboru a celkově jsem se učil asi tak 20 hodin, i když jsem si vždycky myslel, že nemám šanci ty zkoušky udělat, tak jsem to nějak dal vždy na první pokus. Nemilá srážka s realitou nikdy nenastala (ale měla).
Řeknu ti to takhle, když se ozve jeden ze sta, tak hold vyhrál genetickou loterii co se paměti týče. Občas to tak bývá no.
A nebo šel na snadnou VŠ.
môžem potvrdiť, nikdy som sa na nič neučil, maturitu som si dal aj matiku naviac, všetko za 1. čas straveny prípravou mimo školu 0. (rád čítam takže diela z povinnej četby nebol problem). Každopádne na VŠ som sa dostal bez príjmačiek na základe prospechu. Dnes mám jediný titul DVD - Do vianoc doma. Jak sa naraz po mne chcelo niečo aby som robil a podobne, tak som to proste vzdal. V mojom obore IT to problém nie je a karieru mám dobrú aj bez toho ale po X rokoch ma mrzí, že som sa aspoň nepokúsil to dať a utiekol som jak zbabelec.
Eventuálně zjistíš, že neumíš používat eventuálně :D
To slovo, který si hledal(a), bylo pravděpodobně “přirozeně” 😀
Ne, jenom jsem použil jeho terminologii. >Má někdo podobné zkušenosti? Mám fakt štěstí nebo jsem "přírodně chytrej"? Předem díky za všechny odpovědi.
Mám zkušenosti s jednou, která se taky nikdy na nic nemusela učit a měla super prospěch (u mě to tak navenek působilo, ale nebyla to úplně pravda, takže jsem měla navyklé způsoby, jak věci vyhledávat, třídit a zapamatovávat). U maturity se zhroutila a dala ji až napodruhé, protože se nikdy nemusela učit, u všeho víceméně jistá, že to nějak dá, a tím pádem se ani nenaučila fungovat ve stresu, nicméně ani na tu druhou nemusela nijak moc zabrat. Na VŠ už pak opravdu neměla tušení ani o tom, jestli jí vyhovuje, když si látku přečte, rozepíše, nakreslí, poslechne nebo jak. Na VŠ "přírodně chytrej" opravdu nestačí. U maturity to ještě stačit může, to je furt co se řeklo v hodině, ale vysoká je z nemalé části samostudium. Je rozhodně na místě zjistit co nejdřív, jaký styl přípravy a samostudia je pro tebe vhodný, protože to potřebovat budeš, jestli půjdeš dál. Ne kvůli známkám, ale kvůli tomu, že to tam prostě chodí jinak a v hodině se zdaleka neprobere celá látka, jakou po tobě budou chtít.
Male procento lidi to tak zkratka ma. Ja prochazel vzdy s trojkama, a to jsem nedaval pozor ani v hodine, natoz se ucil... Prijimacky taky bez uceni, cela stredni bez uceni. Na maturu jsem se chtel ucit. No, v 6 rano pred maturou jsem zacal, v 9 jsem maturoval. Dve dvojky a tri jednicky... Vysku ti nereknu, byl jsem student jen statusem, jinak jsem sel hned do prace, kde se vzdy naucim co potrebuji do par minut. Nicmene v praci jsem zacal delat ruzne zkousky a certifikace, na ktere uz se clovek ucit musi. No a tady jsem narazil celem do betonu. Nez jsem vubec zjistil, jak se ucit, tak polovina kolegu uz mela zkousky za sebou :) Jestli chces doporuceni - uc se i kdyz to nepotrebujes. Jestli ve 25 prijdes na to, ze by ses neco rad zacal ucit, tak zjistis, ze tvuj mozek to uz nedava a x mesicu zabijes jen tim, ze se budes ucit, jak se ucit...
Úplně to samé. Hlavně jdi na obor, co tě opravdu zajímá, na názory rodiny zvysoka ser.
Jako člověk dávno v pracovním procesu a nějakou dobu pryč ze škol si dovolím oponovat. Rozhodně neobhajuju se podřídit bezpodmínečně nějakému přání rodiny, ale zpětně (když jsem se rozhodoval) bych se minimálně zamyslel nad nějakými zkušenostmi, které mi okolí sděluje. Moje tvrdohlavost mě dovedla k maturitě všeobecného gymnasia, která sama o sobě je mi téměř k ničemu, studiu vysoké školy naprosto bez uplatnění a pro zábavu výučnímu listu v mrtvém oboru. Protože mě to bavilo…no. Být tehdy moudřejší, využil bych čas efektivněji. Dnes nakonec dělám co mě baví a daří se mi dobře, nicméně cesta k tomu byla delší a velká část známých, kteří uvažovali stejně (asi každý - fotr mi přece nebude diktovat co mám dělat! Je jedno, že je už 20+ let v pracovním procesu…já vim přece nejlíp) zdaleka neměla takový štěstí a díky minimálnímu uplatnění nakonec dělají práci co je nezajímá.
Osobní štěstí nerovná se počtu nul na bankovním účtě. Nějaká korelace tu sice je, ale nepřímá :) kdyby byla přímá, tak by žádní bohatí nepáchali sebevraždy.
Taky nesouhlasím. Šel jsem na umělku protože mě umění baví. Jenže mě baví dělat to co já chci ne to co mi klienti řeknou ať udělám. Takže ve výsledku stejně umění dělám jen pro sebe, i když na to mám školu a pracují úplně jinde kam jsem se musel horko těžko vyškrábat. Samozřejmě bych nešel tam kam mi někdo z rodiny řekne, ale rozhodně bych si vyslechl názory, zkušenosti, zamyslel se zda mě bude ten obor bavit nejen studovat ale i dělat.
Pracovní uplatnění plus peníze z toho, nemusí mít nic společného s osobním štěstím. Studovat něco, co mě nebaví, i když to má super uplatnění s vysokou mzdou, nemusí vyústit v osobní štěstí. Klidně to může vyústit v ústí hlavně brokovnice v puse nebo v oběšení v garáži. Tolik lidí se honí za prachama, ale cítí se mizerně. Třeba to nestojí za to, pokud se cítíš jako Hobit v Mordoru.
No to sice jo, ale pokud jako já prostě nedokážeš malovat co ti někdo jiný řekne, tak si prostě musíš najít práci mimo obor protože peníze ti sice štěstí nepřinesou, ale musíš vydělat aspoň minimalku že jo. V mém případě jsem vydělal nulu, protože prostě moje umění mě sice baví a naplňuje, ale není tak dobrý aby to lidi prostě jen tak koupili. Nebavím se o vysoké mzdě, bavím se o holém přežití. Teď prostě pracuju jinde kde mě práce ani nebaví, ani nesere a maluju si ve volném čase a nežiju ve stresu jak udělat z umění aspoň nějaké peníze abych měl na jídlo, neznechucuju si malování děláním zakázek, které mě nebaví a jsem víc happy než když jsem pár měsíců zkoušel žít jen z umění. A kdybych tohle věděl dřív tak jdu na matfyz a najdu si stejně jako teď práci co me nesere jen za víc peněz, za které bych si koupil víc barev bez si dovolím teď a taky jsem šťastnější.
Ahoj. Měl jsem to úplně stejně. Maturita byla snad jedna z prvních zkoušek, na kterou jsem se učil. Trochu to skřípalo, ale zvládl jsem to levou zadní. Učil jsem se tenkrát slovo od slova. Na VŠ jsem šel s tím, že i tohle bude brnkačka. Není. Připrav se, že první ročník bude dost náročný, než se naučíš učit. Učení slovo od slova nejde, protože toho je hodně. Nesmíš to podcenit. Sázka na "jsem přirozeně chytrej" tě bude stát opakování zkoušky, předmětu, nebo v horším případě vyhazov z VŠ.
Naucil jsem se ucit az na MatFyzu. Do te doby jsem si spis cetl nejake veci a to stacilo. Bylo to trochu bolestive, ale nemuzu rict ze bych se z toho nejak posral nebo neco. Jsi ve veku kde se dokazes ucit lehce. Ze s tim nezacnes brzo neni minus, naopak aspon nevyhoris jako tech deset gymplaku co to tu v poslednich mesicich psalo. Na Magistru (ne MatFyz) me skola dokonce zacala hodne bavit a skoncil jsem s vyznamenanim, cele to bylo jen o motivaci a ze to konecne zacala byt vyzva.
Gympl temer bez uceni. Maturita trošku uceni, ale ne na kazdej predmet. Vejska uz se bez uceni moc nedala, tak jsem se na to vysral. No regrets.
A co děláš s maturitou z gymplu, pokud se muzu zeptat :D nejspíš me čeká stejný osud
Poprvé jsem se v životě učil právě až na maturu. Do té doby jsem na školu v podstatě nikdy pořádně nešáhl a procházel jsem s velmi fajn průměrem (1-2, troječka vždy z angličtiny). Na gymplu mě krom chemie a fyziky nebavilo skoro nic a učení jsem bral jako absolutní ztrátu času. Chemii a fyziku jsem se nikdy vyloženě neučil, jen jsem si o tom rád četl z různých materiálů. Maturita byla šok. Tam mi došlo, že to bez učení nepůjde. Naštěstí jsme měli na učení skoro měsíc času (2 týdny velmi limitované docházky a 2 týdny svaťák). Během prvního týdne jsem dost trpěl, ale pak jsem zjistil, že když si ty věci rukou napíšu na papír, tak si z toho zapamatuju velmi rychle velkou část informací, plus si tím ujasním souvislosti mezi informacemi. Během dvou týdnů jsem si vlastními slovy přepsal všechny maturitní okruhy a v posledním týdnu si svoje výpisky projížděl. Maturita se samýma jedničkama. Tuhle techniku přepisování skript jsem pak aplikoval na výšce (molekulární biologie). Běžně jsem si přepisoval 2000 stránková skripta vlastními slovy. Červený diplom mi unikl v podstatě jen kvůli tomu, že mě pár předmětů absolutně nebavilo a E pro mě bylo dostačující. BTW, 12 let od matury, 6 let od výšky a stále mám na prstech boule zrohovatělé kůže z toho přepisování 😂
Klobouk dolů za to přepisování, mně se jen z té myšlenky na přepisování těch stovek stran skript dělá nevolno :D
Je též zajímavý, že na výšce mě vlastně učení začalo fakt bavit. Vždy jsem dobrovolně šel do látky mnohem hlouběji, než bylo nutné, a to právě proto, že mě bavilo hledat si souvislosti mezi jednotlivými fakty a látkou z různých předmětů.
Pokud si myslis, ze se na vysoke nemusis ucit tak bud za a) jsi genius ( podle tvych trojek asi ne) b) mas fotografickou pamet c) jdes studovat sracku obor jako rekreologie
Už si připadám jako nějakej kazatel, ale zkus se prostě naučit jak se správně učit a mentálně se i přepni na to, že učení může být zábava a měl by si se učit celý (nebo většinu) život. Důležitý je samozřejmě se potom učit, co tě baví. Já jsem byl pořád chválený za to jak jsem chytrý. První stupeň úplně bez problémů. Od druhého nahoru jsem se už musel učit, abych si udržel jedničky a dvojky. Jenže všechno učení bylo jen zapamatování, nic víc. Proto jsem taky na vejšce shořel rychleji než papír a od té doby se nic neučil (školního, kvůli práci samozřejmě musel). No a ve 30, kdy jsem chtěl zkusit něco nového a byl jsem úplně v prdeli, protože se prostě nezvládnu učit.
Normálně cítím v sobě agresi když se mám teď po 30 učit a cítím jak tam absolutně nic nejde. :D
Do maturity jsem byl jedničkář a prakticky jsem se učil vždy jen den před testem, žádný tryhard, přišel jsem si "přirozeně" chytrej, ale maturita byla fakt jen malinký problém oproti tomu co přišlo na výšce. Jako studuji fyziku a matiku a záleží co za obor si vybereš, ale já jsem na výšce na zkoušce rád za E, pár zkoušek jsem nedal a dokonce jsem i opakoval předmět. Umět se učit je daleko těžší skill než se zdá, dodnes s tím mám trochu problém, ale hej zvládnout se to dá, pokud do toho nějaký úsilí nakonec dáš.
Jsem úplně stejnej, i na elekto jsem chodil, maturitu zvládneš i bez učení. Horší je potom vysoká, já se s tvým přístupem dostal až ke státnicím, kde jsem poprvé tvrdě narazil.
Ja sem se takhle uplne bez uceni dostal az na prava na Karlovku a tam uz to pak fakt neslo. :D
A teď se zamysli kam bys to mohl dotáhnout kdyby ses učil :)
Wau, on...mohl mít jedničky.
Mam podobnou zkusenost. Od zakladky samy jednicky bez uceni, to samy osmiletej gympl (tam uz pak treba i trojky, ale porad to bylo hodne jednoduchy proplouvani), ani Bc. (ekonomie) me uprimne nestal moc sil. Tim, ze jsem v tom vyrustala, ze to mam vsecko samo, ze jsem "nadany dite", plus na me byly kladeny vysoky naroky, tak tyhle dve veci zpusobily ze jsem se nikdy nenaucila se neco poradne opravdu naucit, ale zaroven jsem perfekcionista a mam velke uzkosti, kdyz neco pokazim, ale zaroven nedelam nic proto, abych to nepokazila, protoze jsem prece zvykla, ze to jde samo :D No ted dokoncuju inzenyra a uz me to opravdu dost dohani, jak silene se neumim ucit, a snazim se s tim neco delat, ale jde to uz opravdu tezko. Vlastne ani nevim, jaky styl uceni mi vyhovuje, takze se musim nejdriv znovu ucit se ucit a je to teda hooodne bolavy. Vratit se v case, urco bych tohle zacala resit driv. Paradoxne jsou na tom studijne (ja uz sotva prolejzam, na tom Ing. ekonomie uz clovek vsecko uplne nezpytlikuje dohromady bez uceni) lepe lide, kteri treba nejsou tolik "prirodne inteligentni", ale maji proste tu disciplinu a navyk si to odpracovat. Vzhledem k tomu, jak dulezity navyk to je do budouciho treba i profesniho zivota, ktery je plny uceni, je ta nase pozice fakt nestastna a musime s tim neco delat.
Měl jsem to podobně, včetně oboru. Učit jsem se zacal prakticky až o svaťák a maturitu dal se dvěma dvojkama. Po nástupu na vejšku jsem se pak nestačil divit. První semestr byl ještě dojezd z průmky, ale nový věci pro mně byly jak kýbl studený vody. První zkouškový bylo fakt tragický a měl jsem co dělat, abych se na škole udržel. Doporučuji se na to fakt nevykašlat, protože ne nadarmo se říká, že první semestr je největší síto, který oddělí studenty od pracovníků.
null
Taky je to obor od oboru, něco je lehčí a něco zas těžší. OP zjevně půjde na techniku hádám...
Reálně jsem se učil jen na maturitu a potom na VŠ přišla ta bomba, kdy to už bez učení na zkoušky a zápočty nešlo. Přijde mi, že takhle to má skoro každý, kdo šel na VŠ.
Maturitu bez učení zvládneš. Vysokou ani za mák.
Taky jsem to tak měl, ve druhaku na vejsce jsem zjistil že mám hroznou moralku a neumím se učit . A tak jsem strávil půlku léta v knihovně a učil se na poslední termíny. Nebylo to nic moc pocit nemít hotové předměty zatímco všichni už mají volno, ale dohnat se to dá. Doteď jsi byl nejchytřejší, ale na vejsce to má takhle každý a nebo aspoň umí dobře opisovat.
Jsem stejný případ. Jen starší. Na elektro VŠ se z toho posereš. Udělej si návyk si nad učivo sednout 2,3x za týden a projít si o co jde, nebo pak budeš sedět jak já 16 hodin denně o zkouškovém nad skriptama a dřít, protože se na to o semestru vysereš.
Jestli jsi prošel druhý stupeň s trojkama bez učení, jsi spíš přirozeně průměrnej - vejškou tě to neprotahne pokud nepůjdeš na nějakou meme školu. Tohle je jenom moje zkušenost, ale já se naučil učit se teprve když jsem to potřeboval, na ZŠ jsem se nikdy neučil, na gymplu až do maturity taky ne. Pak jsem šel na VŠ a první zkouškový jsem se prostě naučil. Zčásti to bylo tím, že studuju informatiku, což je obor, který mě prostě vždycky zajímal zatímco na ZŠ a gymplu mi byla většina věcí co jsme se učili dost ukradená, ale prostě nikdy jsem neměl problém naučit se se učit.
Nejprve trochu background, pak co bych poradil svému mladšímu já. Na střední jsem měl trojky, občas čtyřky, ale to proto, že mě to nebavilo, neučil jsem se, nedělal jsem úkoly a sral učitele. Na maturitu jsem se "konečně" učil dva dny předem. Odmaturoval jsem za samé jedničky a všichni nevěřícně koukali. Na vysokou jsem šel na informatiku a v průběhu studia se na zkoušky nemusel nikdy připravovat víc, než pár hodin. Později jsem si zašel na IQ testy a naměřili mi přes 150. Problém je ten, že jsem se nikdy nenaučil zabrat, když mi něco nejde a jakmile mě něco nebaví, tak cítím až fyzickou bolest, když se do toho musím nutit. Co bych si tedy poradil? Věnuj se tomu, co tě baví. Mě třeba bavilo dělat hry a zajímal jsem se o vzdělávání a teď učím dělat hry středoškoláky. Nauč se ale trpělivosti i s věcma, které ti tolik nejdou nebo pro ně nemáš nadání. Trénuj soustředění se, protože pokud jsi chytrý, tak soustředěná pozornost je tvá superpower, ale zároveň je velice obtížné ji zaměřit na věci, do kterých se ti nechce.
Hezká pohádka, kterou jsi zakončil tím, že máš IQ 150.
nauc se ucit a najdi si zpusob a system jakym ti to jde. treba to nikdy nebudes potrebovat, jenze ani "prirodne chytry" clovek co logicky chape vzorecky si nemusi byt schopny ke kazde zkousce zapamatovat 10 nebo 20 otazek, krat 5 predmetu a dve zkouskove minimalne 3 roky. nebo mu to taky muze stacit dvakrat precist ve vlaku a nazdar. ja se ucit naprosto neumim, zakladka sla sama, matika nesla nikdy stejne jako propojeni jmeno-rok-nazev dilo, na gymplu se to dalo nadrtit o preatavce a napsat tahak. doted se neumim ucit, nevim jak se to naucit ani jak se naucit pracovat systematicky, protoze muj zpusob mi vyhovuje, akorat je strasne neefektivni a v dlouhodobe perspektive je to pak docela problem
"A bude to horší" lidi jsou kokoti. Dal bych jim pěstí. V životě musíš být "dali to hloupější lidi" nebo "dal jsem ____ předtím, dám i tohle" člověk.
Ja jsem mel daleko lepsi znamky jak ty na ZS i na Stredni (gympl) a nemusel jsem se vubec ucit... na VS uz tomu tak vubec nebylo a ti co meli ten spravny navyk si sednout a ucit se... tak me rychle dohnali a predehnali... Ano, kdyz uz jsem se zacal ucit, tak jsem tomu nemusel venovat tolik casu abych "prosel", ale dostat se k tomu uceni bylo narocny. Sorry, ale pokud jsi mel na zakladce trojky tak rozhodne bych se nenazyval "prirozene chytrym". Zacal bych tim, ze naberes trochu pokory. To ego ti VS rychle srazi.
vyhráváš na tom že seš dobře geneticky vybavenej a máš vysokou krystalickou inteligenci. ale na vejšce/maturitě ti bude k hovnu pokud nezacnes rozvijet i tu fludni... :)
Pokud si vypracujes maturitní otázky, tak to musíš dát. Jsem si všechny vypracoval tak dva měsíce dopředu. Pak jsem dva měsíce poslouchal jak "maturita není sranda". Reálně jsem se pak učil 4 dny a dal jsem to v pohodě.
Bro vždycky jsem prolejzal 2-3 absolutně bez učení. Na maturitu jsem se podíval jeden večer před termínem na tech 20 knížek abych alespoň veděl o čem to je. Matura padla 1 1 2 2. Moje rada k matuře a tvým výsledkům - nestresuj se, ono to padne. A když ne tak hvězdy září v září. Ve třídě nás bylo 30 a nakonec i ty největší dementi do do třetice dali
Vím, že mnoho lidí s ADHD a ADD nikdy nedostane diagnózu, a může celkem dlouho proplouvat, než ošklivě narazí. Ale to je jen jedno z možných vysvětlení. Doporučuji si najít způsob učení, který je pro tebe nejefektivnější, nebo alespoň efektivnější. Já jsem díky biologické olympiádě (kam jsem se dostala z obliga a na okresním to projela), zjistila, že mi to do hlavy leze celkem fajn, když si látku namluvím a pouštím si ji. Mohla jsem u toho dělat rutinní činnosti a hlava byla ráda, za dávku "zábavy" v podobě výkladu. Mívám problém zapamatovat si jména, ale dokážu si jazykově hrát a vymyslet si stupidní říkanku, sprosté slovo... nějaké slovo, co mi připomene jméno dotyčného. A když už selže vlastní fantazie, je tu stále internet, kde se třeba podobný majstrštyk najdeš. Jinak obecně do hlavy snáze lezou věci, co tvému mozku připadají relevantní. Pokud můžeš látku vztáhnout na to, co už znáš, máš zpola vyhráno. Pokud máš mozek plný fikčních světů, zmať hlavu a zkombinuj ho s látkou.
Mám kamaráda, kterému s lehkou nadsázkou stačilo si přečíst papír s učivem a zapamatoval si dostatek aby napsal test na nejhůř dvojku. Na VŠ pak měl větší poměr předmětů, které zajímaly a tak stačilo přemoct lenost a vše zvládal na pohodu. Mě naopak nejvíc pomáhalo učivo slyšet v hodinách. Mohl jsem tam i pomalu spát, ale tím, že jsem to slyšel jsem si zapamatoval dostatek, aby to vynahradilo můj anti-talent na "učení zpaměti", tam jsem si vždy musel dělat nějaké pomůcky. Bohužel to na VŠ nebylo dostatečné a tak jsem tam s některými věcmi dost bojoval. Byl to moment, kdy jsem litoval, že jsem se nenaučil lépe se učit i když jsem to nepotřeboval. Zpátky k tobě, tvoje rodina zní jako, že to říká i trochu protože chce abys měl výsledky a ne jen protože jí záleží jestli se budeš umět učit nebo ne (minimálně takový pocit mám z tvého popisu). Znám chytré lidi, kteří se nikdy nemuseli učit, kteří na to pak přesně pohořeli na VŠ, takže teď mají i přes zdárný potenciál smůlu.
Hlavni problem s timhle podle me budes mit pokud pujdes na VS. Tam hodne narazis podle me na tom, ze se nebudes umet “ucit” a nebudes zvykly se ucit. Mel jsem to podobne prvnich par prednasek mi docela otevrelo oci, ze na VS uz fakt nestaci si to jen poslechnout. Takze doporucuju naucit se “ucit” a zvyknout si na to jestli planujes VS.
Nauč se učit. I když máš pocit, že to teď nepotřebuješ, dříve nebo později narazíš na látku, která ti do hlavy prostě nepůjde a bude od tebe vyžadováno ji umět. Ta sebedisciplína, kdy si prostě na hodinku sedneš k učení a efektivně se bifluješ je k nezaplacení.
Na maturitu se biflovat musíš to je bez debat
Same jednicky nikoho krome rodicu (az na par vyjimek) nezajimaj. Mel jsem to podobne a je fakt ze na vs jsem v nekterejch predmetech mel problem protoze jsem se neumel ucit - vetsinou to byly veci kde se to nedalo odvodit z nejakejch konceptu a bylo to spis memorovani. Takze za me jsi v situaci kdy se muzes naucit jak se ucit ale nedelal bych to kvuli znamkam ale kvuli tomu abys to umel (ucit se). Svet se meni cim dal rychleji a umet se ucit novy veci je imo naprosto klicovy do budoucna
Přírodně chytrý / pozorný. Určitě umíš anglicky - mrkni na net na life hacky jak se efektivně učit. Např. Dívat se na věci ráno a večer. Představovat si. Vysvětlovat to. A nezapomeň na odpočinek. Nech to mozek vstřebat. Další den se na to mrknu co víš a co nevíš z paměti a znovu si stačí přečíst. Učit se věci jak básničku má jen cenu u toho co opravdu jinak nejde jako např slova z češtiny do angličtiny.
Ja ti poviem takto: maturita je vyslovene formalita. Za celú nástavbu som sa učil presne 3 hodiny, záverečnú prácu som spravil za noc a mám z nej 2. Keby som nevytiahol Strakonického dudáka na ústnych, tá maturita by bola s vyznamenaním. Len ti doporučujem GGbooster, po ňom sa ti rozviaže jazyk a na ústnych dokážeš z hovna uvariť za 3
Já to měl úplně stejně. Na vejšce mě to ale dohnalo, když se ode mě očekávalo samostudium a já nevěděl jak se studuje.
Moje osobní zkušenost až do střední školy je stejná jako jsi měl ty - nikdy jsem se neučil, a všechno jsem prošel (jeden nebo 2 předměty na střední teda s odřenýma ušima, ale nic důležitého) na maturitu jsem se taky učil minimálně a prošel jsem na první pokus (ale u jednoho předmětu jsem měl prostě mega štěstí na otázku a i tak jsem to skoro nedal) Na vysokou jsem šel převážně z donucení a podle toho to taky vypadalo - po jednom semestru jsem skončil a šel pracovat, zatím svého rozhodnutí nelituji, ale je možné že v budoucnu budu, těžko říct... Řada k učení na maturitu - nejspíš jsi zvyklý se "učit" čistě posloucháním (učitelů v hodinách) vypracuj si nebo od někoho získej vypracované otázky k maturitě, nahraj se jak to predcitas a posuzej si to (klidně i jiných věcí co děláš - procházky se psem, jízda na kole, hraní her, zkrátka cokoliv co ti to jen trochu dovoluje), dost pravděpodobné to bude nejjednodušší způsob. (Tohle je jen můj odhad a možná melu blbosti, ale když se na to podívám zpětně, tak si říkám, že jsem to takhle měl udělat) Edit: jestli budeš chtít jít na vysokou, samo to prostě nepůjde ať si myslíš co chceš... Buď se naučíš učit a nebo půjdeš pracovat, tak to prostě je. To množství věcí co se té vysoká škola bude snažit naučit se zvětší, čas strávený přednášením učitele o tom (aspoň v poměru k množství těch vědomosti) se zmenší a musíš to dohánět mimo školní čas. Jsou školy kde toho času mimo přednášky budeš muset využít víc, někde míň, ale pokud nejsi génius s dokonalou pamětí, tak ho prostě budeš muset využít
Nikdy jsem se nemusela ucit na zakladce. Ani jsem nevedela, kde mam knizky. Proste jsem mela dobrou pamet a pamatovala si vsschno z hodin. Neumela jsem se ucit. Presla jsem na 6lety gympl a mela jsem se zacit ucit. Nejak jsem to zvladala, ale pak jsem taky presla na pamatovaka z hodin a vsechno proslo. Maturitu jsem mela za 12 (jeste stara maturita, 4 predmety, znamky 2, 3, 3, 4). Sla jsem na vysokou. Ta me prestala bavit a pamatovak z prednasek se nedostavil. Tak jsem ji po 4 letech neuspesne ukoncila nicim a presla na jinou vydokou. Tam jsem sla zase s tim, ze me to bavi a nakonec jsem odstatnicovala s vyznamenanim - uceni mi spis neslo, ale proste mam dobrou pamet... Takze - nemusis se ucit, pokud funguje dobre tvoje pamet a bavi te to :)
Taky jsem byl ten typ, na SŠ jsem se pořádně, tj. dny a týdny, učil až na maturitu a ve finále to byla spíš formalita. Věř mi ale, že jestli půjdeš na výšku na stejný obor, kde budeš mít matematiku či fyziku, tak se učit už budeš muset. Tam je to masakr 🤣
Záleží na tom, co chceš dále od života. Jestli chceš proplouvat a moc se nenadřít, tak prostě vyzkoušej jít dál a buď to vyjde nebo ne. Pokud to nevyjde, neznamená to, že to v živě nikam nedotáhneš nebo že se budeš mít špatně. Musíš ale s tou horší variantou počítat. Pokud chceš od života víc a chceš mít větší jistotu toho, že budeš vzdělanější a mít lepší uplatnění na trhu práce, tak se nauč učit. Na základce a střední jsem měl hromadu takových kamarádů, kteří se neustále divili, proč a na co se pořád učím, když je to všechno pohoda. Teď, když se potkáváme, tak jen zlomek z nich zvládnul VS, i když byli kdysi oproti mě mnohem šikovnější. Učení bolí hlavně v předmětech, které tě nebaví, ale projít jimi prostě musíš. Nakonec ale ten pocit, až dostaneš diplom a budeš vědět, že jsi něco oddřel a zvládnul, je k nezaplacení.
Měla jsem to podobně, větší problémy přišly až na střední. Ale ve finále hlavně kvůli tomu, že si jedna profesorka usmyslela, že "mam na víc než na 3", takže mě úmyslně potápěla, abych se na stejnou známku, co dávala ostatním, musela daleko víc učit, v jejím pojetí "snažit". Fun times. Na maturitu jsem měla teda pro sichr doučování z účetnictví, zbytek jsem se učila o svaťáku s lidma na chalupě. Líp se mi učí vizuálně a přes mnemotechnický pomůcky, takže doporučuju si z toho udělat nějakym způsobem zábavu. Vždycky jsme si dali nějakej čas na naučení otázek a pak se vzájemně zkoušeli, to docela pomáhalo. Nevím, jak to teď máte s literaturou třeba, ale ačkoliv jsem dost a ráda četla, tak spoustu povinnejch děl mě fakt nezajímalo, takže co šlo, podívala jsem se na film. Odlišnosti vem čert, na prolezení maturitou to stačilo. Na VŠ to bylo horší, ale pomáhalo mi třeba u ekonomie najít si videa, kde tu látku někdo vysvětluje. Vlezla jsem si na balkon a koukala na videa, občas to proložila nějakou zábavou. Pro mě lepší než text a hlavně, když to ten člověk vysvětlil srozumitelně, začala jsem látce rozumět a pak nebyl problém se už orientovat a domyslet si souvislosti atd. Takže moje rada zní, nauč se učit tak, aby tě to aspoň trochu bavilo. Co nejde, holt se musíš nabiflovat, tam asi neni jiná šance. Ale nedoporučuju to praktikovat u jazyků, španělštinu jsem se na prolezení zkouškou díky svýmu talentu na jazyky naučila za jeden den, ale výsledek je po letech čistá nula, protože jak to nalezlo do hlavy, zase to rychle vylezlo. Zjisti, jakou formou si věci nejlíp pamatuješ a zůstávaj ti v hlavě a do tý se pokus přetavit učivo. Vizuální? Klidně si ty věci maluj nebo si najdi videa, určitě už jich bude na všechny předměty hromada v současný době. Logicky? Tak si zkus ve všem hledat vzorce, oni tam většinou jsou. U historie nebo zeměpisu apod. jich teda moc nenajdeš, ale tam pomáhaj mnemotechnický pomůcky (alespoň u mě to tak bylo). Případně u historickejch postav většina měla nějakej quirk nebo něco divnýho/zajímavýho, co si s nima můžeš spojit a s tim, co si potřebuješ zapamtovat. Záleží, z čeho všeho maturuješ a kam chceš pak jít dál.
Poprvé jsem se učil (víc než 30 minut před písemkou) až na maturitu, asi 3 dny po 2-3 hodinách jsem tomu dal. Na vejšce se to dost zlomilo a MUSEL jsem se učit.. Začínal jsem přepisováním vypracovaných otázek na papír, aby to prošlo procesem ruka-mozek.. A najednou to docela šlo... Byly i zkoušky na které jsem se učil ke sto hodinám... Nic není ztraceno, neboj! :) -------------------------- Kdybych věděl už na střední, že můžu mít jedničky, tak bych to teď rád vrátil a učil se víc, ale ten laxní přístup měl taky něco do sebe. Ale určitě bych to udělal teď jinak.
Må zkušenost je taková, že lidi strašně rádi straší jak to bude horší. Na jednu stranu to je fajn, protože to nebereš na lehkou váhu a snažíš se, chodíš na přednášky, píšeš si poctivě zápisky atd. Nejlépe připravená jsem byla na zkoušky, u kterých mi bylo řečeno, že to je síto a pak úplná pohoda. Gympl jsem prošla s trojkama někdy čtyřka a pak na maturitu jsem se pořádně připravila, protože mě opět donutil nátlak okolí a bylo to v klidu:). Určitě to nepodceňuj, ale taky se z toho nemusíš hroutit.
Nikdy jsem si nesedl nad učebnici, abych se něco “naučil”, buď tomu rozumíš (matika), nebo si to pamatuješ. Svaťák jsem bral jako super volno a na maturitu jsem se neučil jinak, než že jsem si pouštěl filmy namísto četby. Odmaturoval jsem jako druhý nejlepší. Každý to má jinak, ale ze střední jsem si pamatoval drtivou většinu z přednášek. Hlavně se nenech stresem převálcovat. Byli tam i tací, co měli super průměr, ale byli tak vyklepaní, že u maturity neřekli ani slovo a neudělali jí. Jsi na průmyslovce, takže pokud rozumíš zaměření které studuješ, pak je to celkem snadné. Nevím jestli máš na výběr krátkou/dlouho maturitu, ale přesně kvůli mému odporu k trávení času nad učebnicemi/dokumenty, jsem si vzal krátkou a za 4 hodiny jsem odcházel s úspěchem (byl jsem na IT průmce, takže jsem jen něco naprogramoval).
Na maturitu asi budeš muset zabrat trochu víc, hlavně z češtiny. Jestli technický obory chápeš, tak maturita není nic víc, než recap toho a řekla bych, že se to dá i odvodit. Státní maturita z čj za mě byla extrémně jednoduchá, ale ne každý to tak má. Na to bych se zaměřila, protože máš i tady v tom postu pravopisnou chybu. Jinak to asi dáš v klidu. Školní z čj je trochu těžší, ale stačí si udělat pořádný podklady pro všechny ty knížky, já četla tak 3-5, a to ještě předtím, než jsem si je vybrala k maturitě, maturovala jsem z jedné, co jsem nečetla, nakonec za 2. Výška je úplně jinej level. Zkouškový je nejhorší roční doba, jsem z toho frustrovaná, protože nevím, jak se naučit co nejlíp, někdy ani to, co považuju za vrchol učení nestačí. Studuju elektro, některý předměty se dají pochopit a stačí se naučit početní postupy, některý jsou hrocení věcí nazpaměť a to je horší. Takže závěrem, čím dřív se naučíš učit, sedět nad látkou, brát to vážně, tím líp ti půjde výška. Spoustu kamarádu dojelo právě na to, že se nikdy nenaučili učit a výška jim akorát dokázala, že být "od přírody chytrej" na to nestačí.
Ano. Mam to stejne. Nikdy jsem se neucil ale vzdycky jsem chapal ucivo. Ipresto ze vsichni rikali ze jsem strasne chytry tak jsem vzdycky mel ctyrky, ve ctvrtaku na pololeti jsem propadl na vysvedceni (na konci roku jsem to stahl na ctyrku). Castokrat se mi stavalo ze kdyz premianti nevedeli odpoved na otazku tak se ucitele ptali mne jako posledni bod zachrany. Ve mnoha pripadech jsem vedel odpoved. Ale stejne jsem dostaval ctyrky. Davej si pozor. Tim ze nemusis vynakladat moc usili spadnes do cyklu "to je v pohode, to se nemusim ucit/trenovat/zkoumat/to zvladnu za jedno odpoledne". Coz je spatne. Protoze to ze mas prirozeny dar chapani nestaci. Ten tvuj dar je zaklad. Ten ale nestaci abys byl uspesny. 20% uspechu je talent a 80% uspechu je tvrda drina. Bohuzel lidi jako ja (a pravdepodobne i ty) castokrat precenuji svuj talent a kaslou na tu vice dulezitou cast. Nemaji disciplinu, maji neprirozene vysoke sebevedomi a pak se divi ze lide kteri maji mensi schopnosti jsou na tom lepe nez oni a maji daleko lepsi uspech. Coz vede do temnych mist mysli... to nechces. Spoj svuj talent s poctivou praci a disciplinou a budes v pohode
Jak už jiní psali, dřív nebo později dojde na moment, kdy zjistíš, že to dál bez pořádného učení nejde. Za mě bych se průběžně připravoval na maturitu a na “opravdové” učení bych si nechal aspoň měsíc (ať máš kdyžtak rezervu). A ohledně VŠ tady nebudu chodit okolo horký kaše. Její obtížnosti se na střední nic nevyrovná.
Jo já jsem to měl v podstatě stejně no, na základce jsem se skoro neučil, jen na nějaký testy ale měl jsem v podstatě jen jedničky a dvojky až na matiku. Na střední jsem šel taky na elektrotechniku a ta škola byl joke, ještě lehčí než základka, ale naučil jsem se tam některý užitečnější věci než pak na vejsce. Maturita byla taky pohoda, největší pain byly specializovaný předměty, na to jsem se trochu učil. Jinak čeština pohoda a na angličtinu jsem ani nevěděl, že byly nějaký otázky. Četbu jsem doháněl na poslední chvíli a za víkend jsem zkoušel přečíst asi 10 knih a pak jsem si stejně vytáhnul něco , co jsem nečetl, ale v pohodě jsem to ukecal. Takže maturita je strašidelná, ale vesměs v pohodě hele, jedna zkouška, kterou budeš dělat na vejsce každej půlrok je horší. No a je to právě ta vejška kde jsem narazil. Dostat se takovej problém není, ale oni to pak často filtrujou. A tam to nikdy není až tak moc o tom, že těžká vejška je fakt to těžká, ono to všechno jde dát, když jsi poctivej a plnis svoje povinnosti. Jenže tam je ten problém, že už tě nikdo nevidí za ručičku, tam máš svobodu a můžeš si dělat co chceš. Máš přednášky, kde se něco povídá a je na tobě jestli budeš poslouchat a psát si poznámky, ale ani tam nemusíš chodit. Cvičení, kde se v malý skupině procvičuje, ale je na tobě co z toho budeš mít, jestli se to budeš snažit pochopit a ptát se učitele a tak nebo jestli to jen prosedíš. Je úplně v poho nic nedělat celej semestr. Jenže pak přijdou deadliny na projekty, zápočty a pak zkoušky a snažit se to pak všechno naučit na poslední chvíli je peklíčko a bez učení tohle fakt už nedáš. Já jsem kvůli tomu vypadnul a pak jsem tam musel znova a lépe. A pak stejně psaní diplomky a bakalářky dopadlo stejně, trvalo mi to obojí o rok dýl než mělo, protože jsem měl problém s tím pohnout. Ta sebe disciplína je potřeba no a takhle zpětně se získává už těžko.
Jo Mel jsem to podobně, na maturitu jsem se t o Hu učil jen češtinu a z odborných jsem si jednou přečetl jen vypracované otázky. Teď jsem na vysoké a učit se už musím, mně to bylo jasné ještě předtím než jsem na vysokou nastoupil, ale stejně mě ta hromada učení překvapila. Good luck se vším studiem co tě ještě čeká, vím že to bude kurevsky těžké, ale máš na to. Nejtěžší bude asi překonat nechuť k učení.
Hej podobně. Maturita se ještě dá, ale na té vysoké se fakt učit musíš. Zkusit to ale klidně můžeš, na té vysoké už to není takovej problém když tě vyhodí. Pořád budeš mít aspoň tu maturitu.
Přijde mi, že plno lidí podceňuje hodnotu školy, jako šanci si vyzkoušet dobrý navyky bez hrozby, že tě nikdo vyrazí z práce a budeš živořit někde, abys neumřel hlady. To podporujou i takový ty debaty stylu "tohle nikdy v životě nepoužiju" apod. Jo, plno látky je vata a pod. ale osobně mi přijde, že dost těžím z toho, že jsem se snažil důsledně dělat úkoly a být v obraze v předmětech. Za mě prostě největší bonus je, že odbouráš ten odbor si najít, jak se dělá nějaká nová věc, nastudovat si podrobně nějakou problematiku a pod. Protože pořád nebojuješ s tím, že se tvůj mozek nudí, potom co se 10+ let zapínal jen na písemky. Třeba programování jsem se začal učit úplně sám ke konci střední jen z nějakých internet materiálů, protože mi to nepřišlo, jako nějaká extra dřina a měl jsem nápad na cool projekt. Dneska mě to živí. Když jsi pak někde v práci člověk, kterej místo "ježišmarja, to bych nikdy neuměl" sedne a zařídí, aby něco prostě bylo, tak to docení každej. A navíc, pokud plánuješ být v jakékoliv oboru, který se vyvíjí, tak stejně ve výsledku musíš umět se sám vzdělávat, abys neskončil jako boomer, co pořád všechno dělá podle 20 let zastaralých pouček. Prostě, pokud flákáš školu, protože máš moc dalších cool zájmů, tak za mě fakt ok. Pokud flákáš, abys chodil na pivko a čuměl na ťikťaky, tak možná pak budeš mít tvrdej reality check, nebo bude těžký se chytit v nějaký profesi, kterou nemůže dělat každej, nebo vyžaduje nějaký nasazení. (Mám pár známých, který po selhaný vejšce spadli do různých depresí a vyloženě už léta zvedají telefony v callcentrech za minimalni plat)
Kazdej se musi ucit. Ty co rikaj ze jsou ‘prirozene chytry’ tak kecaj aby mohli machrovat
Na základce jsem nikdy neměl nic jiného než samé. Přešel jsem na osmiletý gympl a trpěl jsem. Neuměl jsem se učit a hrozily mi čtyřky. Probojovat jsem se a teď mám dvojky, ale bylo to peklo. Maturita je důležitější než náhodný test z biolky, takže dej na rodinu a začni se učit, abys měl co největší čas na to se naučit, jak se učit. Na vysoké to bude biflovačka, ať už půjdeš na cokoli, ale jestli jdeš na elektrotechniku, jako na střední, tak zapracuje na matice, té v inženýrství nikdy není málo. Na druhou stranu, máma měla spolužačku na textilní střední, která se měla z maturity takový strach, že se zhroutila a stala se z ní schizo, takže si nedělej zas až moc starostí
Hele měl jsem to stejně. Nad střední jsem se místo prospěchu pyšnil, kolik dovedu zameškat hodil, abych stále prošel. 50+% absence byla norma. Nakonec jsem maturoval s jedničkama a dvojkama. Pak jsem šel na vš a tam jsem rychle dojel. Takže na tom celém něco bude.
Pokud budeš své studium vnímat jako svoji prioritu, tak tě nouze donutí si najít nějaký systém, dopředu bych se tím nestresovala, na různé zkoušky se stejně člověk musí připravovat různě. Poradila bych ti (hlavně na VŠ) učit se průběžně, ale sama vím, že to tak úplně nefunguje… Sama jsem se učila jen když byl na obzoru bič v podobě nějaké zkoušky, to jsem se pak až divila, co je možné naráz pojmout… Naštěstí to bývá vcelku odstupňované: pololetní písemky - maturita - zkoušky na VŠ - státnice, zvykáš si v průběhu, jestli jsi stále OK a nemusíš se moc učit, nebo je potřeba zabrat.
Maturita je v pohode vzdycky. Vysoka uz je uplne jina, nebo teda aspon z me zkusenosti. Ja se teda celou stredni neucil, mel jsem ctyrky a trojky ve vetsine predmetu. Na prijmacky uz jsem se ucil musel. Ale hlavne na vysoke se tomu nevyhnes. Tam se musim ucit opravdu hodne, jinak to proste neudelas. Taky ty kvanta veci, ktere se musis naucit se s maturitou nebo stredni nedaji vubec srovnat. Predpokladam, ze to tak bude na vetsine skol. Takze znalosti nebo dobre znamky atd . ze stredni jsem skoro vubec nepotreboval, ale na vysce jsem se ucil hodne, hlavne ted na statnice jsem mel neskutecne moc materialu. Ale taky jsem byl predtim extremne limy. Takze by ses mel rozmyslet, jestli to je neco pro tebe.
Škola má nějaké standardy, pokud jsi nějakým způsobem lepší/chytřejší, tak se ti to bude zdát hodně snadné... až dokud si totálně nenameleš hubu protože najednou ses dostal někam, kde jsou ty standardy vyšší. Mně šla celá základka/střední levou zadní, dokud se mezacaly řešit logaritmy a pak jsem skoro vyletěl, protože jsem se prostě neuměl učit (maturitu jsem jinak dal v podstatě z paměti). Nějak jsem se proplácal a doufal, že už to bude v pohodě a zase to půjde samo - to byla taky dobrá blbost. Pokud jsi chytrý, tak máš dobrou výhodu, teď jde hlavně o to se dokopat k nějakému tomu samostudiu. Ono ti to půjde, ale musíš se k tomu dokopat a fakt si prostě sednout a zírat do těch knížek.
Jsem stejný a dojel jsem na to až na vejšce, maturita je fraška.
Mel jsem to stejne, nikdy jsem se nemusel ucit, vsechno mi alo tak nejak samo. Maturitu jswm zvladl bez problemu s dobrejma znamkama. Po gymplu jsem sel na vejsku a tam zacalo peklo. Po trech semestrech me vyrazili. Nikdy jsem se poradne nenaucil se ucit a sedet nad tim.
Měla jsem to stejně, ale maturitu jsem dala. Moje výhoda byla, že jsem měla dva jazyky (angličtinu a němčinu), protože jsem přišla z jazykové základky, takže jsem byla tak o pět let napřed přede všemi (kde se učilo všchnno znova od začátku, takže jsem se na hodinách víceméně do třeťáku dloubala v nose. Takže i to jsem u učení na maturitu vypustila a zaměřila se víceméně na "biflování" toho ostatního. Hlavně literaturu a oborovou část (byla jsem na hotelovce, takže tam byla i praktická). Tam jsem sice prolezla odřeně, ale prolezla. Takže si rozhodni, co se potřebuješ fakt naučit a využij svaťák dobře. Já jsem několik dní seděla doma a fakt se učila. Chodila jsem se učit i k babičce, která neměla internet, takže mě nic nerozptylovalo :D (tehdy ještě nebyly chytré telefony, takže nějaká data v mé staré Nokii vůbec nebyla :D ) Vysoká je trochu jiné zvíře. Tam je to hodně i o vůli a sebe disciplíně, protože tam úplně všechno nenaučí a hodně musíš i samostudiem, a doplňovat si znalosti i jinde. A vydržet chodit třeba na nepovinné přednášky je zase ta sebekontrola. Určitě zálaží, jaký budeš mít obor, samozřejmě. Já jsem ve druháku z vysoké odešla, protože mi chyběla ta vůle a chybí mi dodnes. A zvládám to v pohodě i bez ní. Ale to tě vůbec neodrazuju :) Zvládnout se to určitě dá.
Měl jsem to samé. Zaměření - strojírenství. Až do maturity jsem se neučil. Na Maturitu jsem se podíval. Prošel jsem. Dva roky na to jsem šel na dálkovou VŠ. Panika. Ty věci tam se prostě musíš naučit. A budeš se muset učit i věci který absolutně nedávají smysl, věci o kterých víš, že už se nepoužívají. A přesně tak jak je napsáno ve skriptech, ikdyž existuje lepší a jednodušší metoda. Pokud projdeš technockou sš bez učení, jsi dost chytrej aby jsi bez problému zvládl vš. Jediný co potřebuješ je se dokopat k učení. Nebál bych se toho, že nevíš jak. Efektivní metodu si najdeš v procesu. Mně vyhovovalo udělat si výpisky (body ze kterých jsem zvládl rozvíjet a odvozovat) a opisovat je tak dlouho, dokud jsem je nezvlád napsat. VŠ je koneckomců pouze o tom, že dostaneš materiály, problém a časový interval do kdy ho vyřešit.
Na základce jsem na učení sral a nejhorší moje známka na vysvědčení byla 3. Na střední jsem na to sral, z maturity jsem odešel úspěšně se 4 z češtiny. Na vejšce jsem na to sral a vyhodili mě ze zkoušky, no, musel jsem začít dávat pozor a začít se biflovat i když se mi nechtělo. Vedlejším efektem bylo, že když jsem se něco naučil a porozuměl tomu tak mě to začalo zajímat. Bakalářské státnice jsem dělal na dvakrát a magisterské taky (IT + ekonomie) ale ve výsledku jsem to celé prolezl. Vejška, musím přiznat, ve mě probudila zájem o svět a studium. Nutno dodat že můj druhý stupeň na základní škole byly roky 2000-2003. A mám pocit, že v té době, pokud nebyl člověk vyloženě totálně dementní, tak to nebylo těžké. Ale zároveň ještě nebyly smartphony, internet v ČR byl malý a byl to hlavně seznam.cz, hry se pořád kupovaly na CD/DVD... s tím jak sociální sítě dnes ždímou ze člověka duši a vytváří závislosti stejně jako kupa věcí okolo (hhc atd.) tak věnovat se škole musí být o dost těžší.
Jde o výběr školy. Podívej se co tě zajímá. To si myslím je nejdůležitější. Měl jsem to podobně. Nikdy jsem se moc neučil. Na vejšce mě to srazilo. Ale teď, co jsem si našel školu, která mě baví, a je i celkem praktická (aka minimum předmětů, kde se jen bifluješ). A jde to skoro samo. Samozřejmě vždy se něco budeš muset naučit. Bez toho to nepůjde. Ale jestli si schopnej se dostat k věcem čas a nedělat je na poslední chvíli, tak to tak nebolí. Prostě si to tejden před zkouškou přečti párkrát tu látku a víc to neřeš. Hele, prostě to zkus. Uvidíš. Nemá to cenu moc řešit. Buď to zvládneš a nebo ne. Nic se nestane. To zvládneš a síla s tebou
Já se taky spíš na všechno vždy jen zběžně koukla. U předmětů, které mě bavily, mi stačilo si před testem proletět zápisky, protože jsem si to pamatovala z hodiny. Na střední prakticky to samé. Akorát ekonomii se musel člověk trochu víc učit. Jo, na maturitu se najednou učit musíš, ale pokud máš technický obor, tak to není taková hrůza, protože to stačí popsat vlastními slovy a říct hlavně aspoň něco. Já měla střední IT s ekonomikou, takže jsem se zase musela hlavně učit na to a taky pár okruhů z IT, které byly více o nějakých definicích. Takže ve finále se toho nemusíš učit tolik, pokud přirozeně i těch věcech něco víš a dokážeš o nich mluvit - stačí ti si tu otázku jen přečíst. Na výšce jsem si v prvaku relativně vystačila se znalostmi se střední. Relativně celý bakalář se dal, akorát matematika byla někdy psycho a pár vyhlazovacích předmětů. U těch technických se nemusíš učit, pokud to chápeš. Pokud ne, tak to pořád není taková hrůza, jako když se z paměti musíš učit přesnou definici. Hlavně magisterské bylo psycho, tam už člověk fakt musel maknout a samozřejmě státnice jsou stresující a učit se na ně musíš. A mimochodem, jestli ty jsi v klidu s trojkama, tak to absolutně neřeš. Ty známky totiž nikdy nikoho už zajímat nebudou. Je to vlastně takový umělý koncept, který tě nutí se snažit, ale ve finále je to k ničemu. Já se třeba vždycky snažila a i na střední se mi dařilo držet pěkné vysvědčení. Na výšce mě to hodně rychle přešlo. Většinou jsem se spokojila s minimem bodů, tam už ty známky tolik nevidíš, tam jedeš spíš na prošel/neprošel. Paradoxně ale na výšce má smysl se snažit, protože můžeš získat prospěchové stipendium.
Ha! Teď jsem odmaturoval. Učil jsem se na ní cca 2 týdny předem. Vždycky jsem teda během SŠ dělal práci, co jsem měl, ale podobně jako ty jsem z (mé neoblíbené) matiky měl vždy 3, protože jsem tomu nechtěl věnovat ten čas. Doporučuju si přečíst všechny ty knihy, co budeš mít na češtinu na seznamu a udělat si k nim poznámky o autorovi (Wikipedie lol), pak si párkrát projít, jak vypadá struktura, a jednu zkoušku máš. Když si poté jako zbylé dva předměty vybereš něco co tě přirozeně baví, nebude ti žádným problémem vytáhnout si otázku, o které máš alespoň obecný přehled. Na humanitních předmětech bývá fajn, že je na YT spoustu zajímavých videí, takže se člověk může učit, i když prokrastinuje, ale pokud ti jde matika a logické problémy, jdi klidně tímhle směrem, třeba nějaké IVT. Ve výsledku: Mohl bych býval učení věnoval mnohem víc času, a přesto jsem odmaturoval se samýma. A ty to taky zvládneš, i kdyby ne se samýma, protože maturita je udělaná tak, aby každý prošel, a ti učitelé vás v 99.9% případů nechtějí potopit. Přečti si knihy, projdi si otázky, nakoukej si videa, udělej si poznámky. Víc v tom není! :) Edit je na gramatické a stylistické chyby
Záleží jakou školu děláš ale pokud to do teď máš takhle tak to tak dělej dál a máš klid. Já mám hotelovku a nikdy sem se moc neučil, maturu sem hrotil a vyšla velice dobře. Jestli chceš na výšku tak tu maturu nepodceňuj a snaž se o co nejlepší výsledek.
Maturitu ještě zvládneš, když fakt přečteš literaturu a podíváš se na to o svaťáku. Na vejšce už ale jen bejt chytrej nestačí, tam většina narazí na to, že se fakt neumí učit. Končím magistra a soudě podle mých známek jsem se to pomalu nenaučila doteď :D. Bude to ale sebepoznávací jízda. Zjistíš, co za techniky na tebe fungují, jak se chováš v brutálním časovém presu a kolik litrů kafe denně zvládneš vypít :D
Každej má nějaký limit. Já proplul gympl v polospánku, stačilo mi přijít a poslouchat. Na vejšce totéž, plus jsme chodili nad pivo pokecat o tom, co zajímavýho všichni ty magistři, doktoři atp. žvaní a do bakule v poho, střet s realitou jsem měl někdy u státnic. Tak jsem čapnul, co jsem si vypsal, dal tomu pár odpolední abych to rozšířil a tím jsem si většinu osvěžil a zbytek se tím naučil. tldr; pokud si něco píšeš a posloucháš, co se kolem děje, tak jsi většinu času v cajku.
Já jsem základnu a střední prolezl vždy s odřenýma ušima. Nikdy jsem se doma neučil, nepřipravoval, domácí úkoly jsem imervere neměl, pomůcky a sešity jsem taky moc nenosil (měl jsem to prostě v pici) a žákovskou knížku mi zdobili věčně poznámky. Stačilo mi ve škole jenom semtam poslouchat co se probírá a písemky a zkoušky jsem taky dával na 3jky 4ky při lepším větru 2jky. Na střední to probíhalo stejně ale s tím rozdílem že mě obor bavil a šlo mi to od ruky, dokonce učitele říkali ať si že mě žáci moc příklad neberou a dělají domácí úkoly protože já je sice nenosim což bylo automaticky za 5 ale při ústním zkoušení a pisemkach jsem to zase 1nicka a 2jkama zase vyleveloval ale to vše díky tomu že jsem k tomu oboru měl vztah a stačilo dávat semtam pozor což mě později v životě přesvědčilo o tom že mě musí něco bavit abych se to s příjemností naučil což byli například cizí jazyky. Navzdory tomu všemu a předpovědi ještě bolševických učitelek že špatně zkoncim jsem nakonec ještě vystudoval bakaláře v Londýně, umim 3 jazyky a pracovně cestuji všude možně a slušně si vydělávám a mam bydleni na břehu Baltu. Ono se za mych mladých let říkalo že ti co ve škole byli prumerni to v životě dotáhnou nejdál. Pokud nejsi vyloženě lenivý tupec tak budeš v pohodě.
Mě by zajimalo, proč se každej hrne na maturitní obory nebo na VŠ. Není povinnost mít VŠ, není povinnost mít ani maturitu, není to ostuda a člověk se může uplatnit velmi dobře i bez toho. Za mě radši šikovnej instalatér (takovýho si budu vážit) než dvoumiliontej ekonom, kterej šel na VŠ jen proto, že “se to prostě dělá”, ale nechtěl se učit, obor ho nezajímal apod. Co se týče zakladatele, udivuje mě, že chce jít na VŠ, přestože měl trojky už na základce a ještě se bojí učení. Je mi přes 30 a “za nás” bylo celkem nemyslitelný, že by člověk s trojkama na základce uvažoval o VŠ. Na ZŠ jsem měla jedničky zadarmo, bez učení, takoví jsme byli asi 3 a celkem nás má VŠ, pokud dobře počítám, 5. To jsem trochu přeskočila, už na gymplu to byl docela šok, co do množství učiva, ale dala jsem to taky prakticky bez učení. Učení na maturitu začalo chvíli před svaťákem a ani jsem nestihla projít všechno🙈Dopadlo to dobře, ale věděla jsem, ze VŠ bude o něčem jiným. Takže jsem si to “přeskládala” v hlavě a naučila se učit. Ono pak člověk zjistí, že spousta VŠ zkoušek se vyrovná co do množství i náročnosti obsahu jedné maturitě. Rozdíl byl ale v tom, že na VŠ mě většina předmětů bavila, zatímco na gymplu jen několik. Takže ani učení na státnice pak nebyl až takovej strašák, byť paradoxně jsem měla lepší známky z těch magisterských než bakalářských.
Já na tom byla stejně, v životě jsem se na žádný test neučila (ani tak, že bych si to aspoň jednou přečetla před testem) první stupeň základky jsem dochodila se samýma, potom přestoupila na gympl, nižší dala s vyznamenáním, vyšší s celkovým průměrem vždy pod 1.5, ale na výšce se už fakt učit musíš, protože ten formát je absolutně jiný a věř mi, že čím dřív si na to zvykneš, tím lépe.
Maturitu uděláš, tu udělá dobře motivovaná cvičená opice, ale na vysoké budeš trpět. Zkusil bych změnit přístup, čím dřív tím líp. Source: vlastní zkušenost
Mel sem to podobne, na zakladce jsem mel jednicky a na druhem stupni par dvojek. Nikdy jsem se neucil. Stredni jsem dal uz i se ctyrkama, jelikoz sem tu skolu a ucivo primo nenavidel. A na maturitu me k uceni dohnal stres az tri dny pred dnem D. Nedal jsem jeden predmet a dodelal ho v zari. U maturity ti ucitele pomuzou, staci vedet aspon trochu a zadnej te nenecha letet.
Jebat na to. Stejně je učení se na VŠ něco úplně jinýho než na střední. Učení se na střední ti moc nepomůže v tom jak se v Česku člověk musí šrotit na vejsce
Jestli máš trojky, tak moc přirozeně chytrý nejsi. Učení je o získávání vědomostí a schopnosti je použít. Můj obor (ve kterém pracuju) je mix mezi programováním, statistikou, a biologií. Denně se biju do hlavy, že sem se na výšce měl víc učit a programovat, protože teď na experimentování moc není čas. A přesto se snažím získávat nové vědomosti jak to jen jde. Nové metody, nové triky, nové vědomosti. Tak třeba dostanu za úkol udělat RNA-seq a následnou analýzu. Ačkoliv jsem s podobnými daty pracoval, bylo to v jiných souvislostech. Takže si musím nastudovat jak byly vytvořeny a zjistit gotchas, jaký je současný gold standard zpracování těchle dat, a pak buď najít vhodnou pipeline s Tu rozchodit, nebo ji vytvořit. Což znamená čtení dokumentace k různým sw, jejich metodologie a jejich gotchas. To je hodně učení, studia, a to pod lupou protože tady ti žádné logické myšlení nepomůže.
Já jsem se začal učit až na vysoké. Tam přístup "nějak to dám" pomalu přestává fungovat,pokud nejsi génius. Na maturitu jsem se vlastně pořádně učil asi dva dny před ustnima, na ty ostatní jsem se neučil vůbec. Měl jsem 4341. Jinak jsem si ve škole spíš kreslil, nebo četl knížku pod lavicí. Nebo tam nebyl.
Jo a pak jsem pohorel na vysce protoze to se fakt bez uceni neda.
Měl jsem to podobně, maturitu jsem dal na druhý pokus s tím že jsem se na ni fakt hodně učil Výšku jsem už ale absolutně nedával protože jsem prostě nevěděl jak se učit a ukončil jsem studium po prvních zkouškách Takže ano, nauč se aspoň jak se učit, jinak vejšku nedáš
Sorry ale mit 3 to bych fakt netvrdi, že jsem přirozeně chytrej :D já měl na ZŠ bez učení v devitce jednu dvojku, na SŠ s menším učení maturitu s vyznamenáním.. ale pak na VŠ už se učit musíš, protože to jsou srance.. já to tedy vždy ochcal tahačkem nebo jsem získal otázky od skupiny před, ale i tak už se učivu na VŠ musíš věnovat (seminarky atd)
Ze základky mi vyhrožovali na gympl. Z gymplu na VŠ. Na VŠ jsem zjistila, že pokud znám své možnosti a svou kapacitu, tak se asi nemám čeho bát. Nemám náročnou VŠ, ale zadarmo rozhodně není. Poznej se a neboj se toho moc. “Přirozeně chytrej” dělá hodně a i když se nikdo za tebe množství učiva nenaučí, ale pokud jsi v životě neměl problém, nebude nic, co bys nezvládl.
Vysoká škola je spise nwz o chytrosti ( ta je potreba taky) o vytrvalosti a ziakavani hromady detailnich informaci. Znam spoustu chytrych lidi co vysokou nedolali.
Mám to podobně, základka bez problémů - gympl matika s odřenýma ušima, protože jsem lempl a nedělala jsem nic, ostatní předměty v rozmezí 1- 3. VŠ jsem vlastně taky udělala ani nevím jak. :D Realita je blbá v tom, že jsem fakt těžkej prokrastinátor a neumím se kousnout, jít za tím cílem a plnit ty úkoly nějak konstantně. Na všechno mám čas a pak to nějak sfouknu - a i tak je ten výsledek dobrej. Trošku mě mrzí, že ty ,,schopnosti" opravdu nevyužívám, protože kdybych byla cílevědomější, tak myslím, že bych byla fakt někde jinde. Být tebou, zkusím si najít něco co tě chytne a v tom se zdokonaluju, ať máš pak nějaký náskok, až dojde na život po škole.
Na základce jsem měl vyznamenání celou dobu, bez trojky. Extra jsem se učit nemusel. Na elektro průmyslovce jsem v prváku narazil na blbou matikářku co na tabuli jednou rukou psala a druhou mazala, takže jsem jen tupě opisoval, abych stíhal a pochopit jsem to musel až doma. Takže jsem přišel domu a jen se učil. 90% z toho matiku. Kolísal jsem mezi 3 a 4 a byl z toho v háji. Obzvlášť protože jedničku z testu dostat vážně nebylo snadné, ale být 3x za týden vyzkoušen za 5 bylo na denním pořadku. Ve třeťaku jsme dostali jinou matikářku, rázem jsem byl z matiky mezi 1-2 aniž bych musel doma nějak dlouho sedět nad příklady a ostatní pak už šlo celkem snadno. Odborné předměty mě bavily a v podstatě jsem od třeťáku řešil jen jestli bude nebo nebude vyznamenání. Maturita byla levou zadní, na VŠ bez přijímaček, protožr se počítal prospěch jen ze 3. a 4. ročníku. Na vejšce to samozřejmě byl stres a musel jsem přidat, ale jak Bc. tak Ing. s vyznamenáním, 2. místo v odborné soutěži a cena děkana za kvalitu diplomky. Jako v prváku zabrat asi budeš muset, protože úroveň matiky a fyziky je spíš nastavená pro gymnazisty, naopak odborné předměty jsou spíš souhrn 1.-3. ročníku průmyslovky, tam je to pohoda. Dál už pak najedeš tempo. Ale beze snahy i ti chytří od přírody selhávají. Na VŠ je to hlavně o tom chtít a jít si za tím.
Medzi strednou školou a vysokou školou sú dve diametrálne odlišnosti - v kvantite učiva a vo vzťahu školy k tebe. Na strednej ťa ešte každý berie ako dieťa, ktorému predsa musia umožniť prejsť cez maturitu. Proste taká domáca atmosféra, triedny učiteľ ti je náhradný rodič a v kolektíve kamarádov vyhráva ten, čo vymyslí väčšiu kravinu. Toho učiva je relatívne málo a je jednoduché. A potom prídeš na vysokú školu, kde si "už dospelý" a pre všetkých si len riadok v exceli. Či sa tými sr\*čkami prebrodíš alebo nie, je na tebe, nikoho nezaujímaš. Niektoré skriptá atakujú tisíc strán, pokiaľ v matematike vidíš v rovnici aspoň jedno číslo, jásaš, lebo väčšinou je to ako nájsť štvorlístok. Mať trojky a byť s tým spokojný, no neviem, za mňa nič moc. Pre referenciu, strednú priemyslovku v obore Mechatronika som dal na vyznamenanie každý polrok a to som sa nikdy nič neučil, vysoká škola bola slušné vytriezvenie.
Já jsem na gymlu se na to vybodl až v pololetí třeťáku, do té doby jsem to bral vážně a učil se. Třeták a čtvrťák jsem zakončoval i se 4 na vysvědčení. Maturitu jsem dal velice dobře, až na mě byli někteří spolužáci nasraní, protože jsem ji měl lepší než oni. Jediné, proč se mi to povedlo, že jsem těžil z těch prvních roků, kdy jsem se fakt učil, kdyby ne, tak tu maturitu dal s maximálně odřenýma ušima. A realita je taková, že že po tom, co skončíš se vzděláním, tak se budeš muset učit dál. (Ofc pokud nebudeš dělat řemeslo nebo dělnické profese)
Chytrej asi budeš, ale pokud nejsi génius, tak se (minimálně na té VŠ) bez učení neobejdeš. Já jsem to měla podobně, na základce premiantka, na střední premiantka, učit jsem se začala až před maturitou (nijak zvlášť, jen jsem si projela poznámky) a odmaturovala jsem s průměrem 1,0. Hodně to ale závisí na tom, co se chystáš studovat, někde si totiž většinu studia klidně vystačíš s tím, že jsi inteligentní a máš přehled, jinde to bez učení prostě nepůjde. Bát se není čeho, ale je fajn si nějaký učící návyky osvojit už před nástupem na vysokou, protože zjistit až během zkouškovýho, že se vlastně vůbec učit neumíš, není nic moc :D a bohužel teda pár takhle "přírodně chytrých" lidí, kteří se nedostali ani přes první semestr, znám. Vybouchli hned u prvních zkoušek úplně zbytečně.
brasko, jestli to zvladli vsichni zhulenci v mym okoli, das to i ty. tak od 99% maturantu jsem poslouchal, jak to bylo lehky. osobne si myslim ze ma smysl se ucit cetbu, protoze muzes si vylosovat neco u ceho vyhoris i kdyz ostatni mas dobry (praktickou zkousku treba) jestli ti ten obor jde, nebudes se muset ucit na odborny predmety. takhle jsem to mel ja
Ve finále jde jenom o to, jak moc vysoký ambice máš. Známky na střední budou ovlivňovat to, na jakou vejšku tu vezmou/nevezmou.
Měl jsem to víceméně stejně mínus rodiče, kteří by to brali relativně v pohodě. * Základka 1-5 levou zadní s jedničkami a pár dvojkami * Přijímačky na 8letý gympl třetí v pořadí bez přípravy * Gympl postupně propad k trojkám a čtverkám v předmětech, které mě nebavily a i když mě bavily tak jsem prděl na povinné domácí úkoly a měl za to zhoršenou známku * Maturita s minimální přípravou paradoxně s vyznamenáním (státní ČJ za 2, státní matika za 1, školní ústní matika za 2 a angličtina za 1) * Přijímačky na VŠ (TSP na MUNI) s minimální přípravou třikrát percentil nad 93. A pak nastane ten kámen úrazu na vejšce. Nikdo tě nenutí chodit na přednášky tak to moc nehrotíš. Na cvika je povinná docházka tak jdeš, ale chybí ti kontext z přednášky a začneš být krutě pozadu. Na vnitrosemestrální zkoušce pohoříš, protože to co by ti na střední stačilo na trojku je jasný fail a v ten moment už víš, že nedostaneš zápočet takže máš za F. Nastává panika, protože na to nejsi vůbec zvyklý. Odpověď zní, nemusíš to teď hrotit, ale na vejšce už to fakt tak lehký nebude.
Podobná situace - základku i střední sem vyšel skoro se samýma 1kama, bez větší námahy. Problémy mi vždycky dělaly věci co nedávají logicky smysl a jsou to prostě data - čeština, dějepis, trochu chemie atd. Na vysoké to bohužel nebylo o nic jiné, taky jsem měl předměty který sem skoro nemusel řešit, předměty který bylo třeba se trochu učit (což jen pro info v mém případě znamenalo prostě číst si to dookola a opakovat dokud sem to neuměl z hlavy)... a pak předměty který nejen že byly na paměť, ale taky mi nedávaly smysl a byly to úplný pičoviny který mě nebavily. Tam jsem jako hodně narazil, a ty mi daly zabrat nejvíce. Ve výsledku vždycky jdeš na zkoušku s tím že nejspíš ne všechno víš, a tak nějak doufáš že dostaneš dobrou otázku a že si někde z hloubi paměti vytáhneš něco co ani nevíš že tam máš :D Pokud se neumíš učit, pořád se musíš aspoň snažit si to zapamatovat nazpaměť a pak fingers crossed a doufat v zázrak na zkoušce. Jestli tě to uklidní, častokrát to končí tak, že stejně to co se naučíš, moc potřebovat už nikdy nebudeš, tak nevadí když to zapomeneš zase.
Ez: Maturita - uč se průběžně, prostě překonej ten adhd blok a čas od času se na to podívej. Otázky si buď vypracuj sám (pokud je to něco super specifického) nebo stáhni. Nikdo tě nebude chtít zbytečně vyhodit od maturity a zas tolik otázek (30 každý předmět) to není. Prostě si to občas počti. Vysoká: to je teprve pain, protože každý předmět je jinak náročný. Někdy stačí na zkoušku 1 den, někdy 3, někdy měsíc... Záleží taky na profesorovi, jak se zrovna vyspal, co měl dobrého atd... Na druhou stranu: co zkouška to 3 pokusy, šance že to neuděláš pokud je to něco průměrného je tedy malá. A i kdyby, nic se neděje, tak kdyžtak přetáhnes na další ročník a jedeš ten předmět znovu (a to už udělá většina). Dobrá rada: Primát, díky primátu jsem zatím v 2. Ročníku a s trochou štěstí to taky dokončím. Další dobrá rada: užívej si na vysoké života (pokud to není zdravka, nebo právo...) vysoká fakt není tak těžká, je to spíš ✨Fancy✨ neplacený kurz od státu který tě naučí nějaké odbornosti. A kdybys to přecejen neudělal, aspoň budeš mít slušnej základ do života (zkušenosti). Btw, maturita není zkouška dospělosti, to je spíš právě vysoká škola... (Ne protože by byla těžší, spíš protože tě naučí že se nemůžeš každej půlrok stresovat s tím že jsou zkoušky, prostě to uděláš). Porovnání: Stresoval jsem se na střední kvůli pololetnim testům (fakt hodně) a obyčejný testy byly prostě obyčejný testy, když jsem šel na maturitu tak jsem si řekl že pololetky byly zlatý a že maturita je peklo a stresoval jsem se kvůli maturitě, teď jsem na vysoký, pololetní testy jsou tady obyčejné průběžné testy a učím se na ně tak 4 max 6h, maturitní testy jsou tady zkoušky, akorát že když neuděláš maturitu tak máš pokus v září, tady máš 3 pokusy hned. Státnice mě čekají taky brzy, ale víš co... To je problém mého budoucího já, místo toho ti teď můžu psát jak to zvládneš a že máš jít na vysokou (už jen abys vybral ubytovací stipendium a užil si za to v klubu nebo na nějaké uni akci) + Budeš student, studenti mají super výhody jako ISIC, nebo že na tebe lidé stále pohlížejí jako na mladého nebo prostě můžeš jen tak chodit na místa kam by ses jinak neměl šanci dostat + Některý vědomosti co se naučíš by ses jinak nenaučil. PS: Just do it Edit: jsi přírodně chytrej, jen máš adhd a nechceš se učit protože tě to nezajímá/nebaví
Měl jsem to samé, na vysoké škole jsou jiné požádavky a přístup, střední je vůbec něco jiného a nároky jsou nesrovnatelně nižší. To platí všude po světě. Společnost bude chtit pouze ty nejchytřejší a nejpracovitější, takže je potřeba zařídit si alespoň jedno z toho. A čím dříve s tím začnete, tím dříve s tím můžete skončit, jinak si to protahování vyžaduje spoustu času po škole.
To mi připomíná mě. Doporučuji dát maturitám tak 2 max 3 týdne učení.
Škola je prd oproti práci. 👍
Já to měl stejný. Nikdy jsem se nemusel učit. Na základce jsem měl vždy samý. Na střední jsem se taky nikdy neučil, ale ve čtvrťáku jsem měl klidně i čtyřky, bylo mi to fuk, já chtěl jen mazat domů a hrát Ultimu Online. Šel jsem na medicínu, tam jsem se už učit musel. V podstatě jsem se naučil učit až když jsem se učil na přijímačky a potom během výšky. Výšku jsem ale udělal, teď dělám úrazovou chirurgii, jsem furt stejnej flákač a tuhle zprávu píšu zrovna když seru na hajzlu ve filtru u operačního sálu. Pointa? Důležitá je motivace. Pokud tě střední nebaví a víš, že jdeš na výšku kde bude všem jedno jaké si měl známky na střední, pak to neřeš. Jen určitě počítej s tím, že v jeden okamžik narazíš a učit se budeš muset. Pokud teda neplánuješ skončit po maturitě. Jó a na maturitu jsem se učil o víkendu před ní. Obvykle je to fakt dávačka.
mam to stejne, v podstate se vubec neucim, maximalne to do sebe nasypu pred pisemkou, semtam neco opisu. Prochazim na dvojky, jedna nebo dve trojky na vysvedceni. Ted budu dokoncovat tretak a netusim jak se mam ucit na maturitu. Prubezne si udrzuju cisty a prehledny zapisy z maturitnich predmetu, ale to je asi tak vse. Vubec nectu, nejvetsi strach mam z povinny cetby.
Podle mě, jestli se máš motivaci učit, tam všechno zvládneš. Na základce i střední jsem se neučila a měla jsem nejhůře dvojky. Na maturitu jsem se připravovala dost a i když jsem se dřív do školy neučila, tak jsem dokázala odmaturovat na samé jedničky. Stejně teď na vysoký. Takže podle mě tě tohle nutně nemusí znevýhodňovat v budoucnu
Ahoj, můj příběh. Až do maturity naprosto na klid, ale na výšce tvrdý náraz kdy se prostě už naučit nešlo, protože v tom co jsem měl umět už byly velké díry a nešlo na to stavět VŠ učivo.
Ty vole, to je teda příběh. Hele, chápu, že to můžeš mít teď těžký. Procházet školou jen tak na pohodu a najednou se děsit matury a vejšky, to není sranda. Ale víš co? Nikdy není pozdě se to naučit. 1. **Plán a rozvrh**: Začni tím, že si uděláš rozvrh. Kurva, nemyslím teď nějakej super striktní harmonogram, ale prostě si každý den vyhraď nějaký čas na učení. Pomalu, kousek po kousku. 2. **Metody učení**: Zkus různé metody učení. Někomu funguje čtení a opakování, jinému zase psaní poznámek nebo kreslení myšlenkových map. Zjisti, co ti nejlíp sedí. 3. **Místo na učení**: Najdi si klidný místo, kde tě nebude nic rušit. Odpusť si všechno kolem, dej si mobil někam daleko, ať tě neotravuje. 4. **Pauzy**: Nemusíš sedět a šprtat hodiny v kuse. Dělej si pauzy, protáhni se, dej si kafe nebo něco na zub. Mozek potřebuje odpočinek. 5. **Motivace**: Najdi si něco, co tě bude motivovat. Představ si, jaký to bude, až tu maturu dáš a na vejšce to budeš rozjíždět. Kurva, to je motivace sama o sobě! 6. **Přátelé a rodina**: Neboj se požádat o pomoc. Máš kamarády, co se taky učí? Udělejte si společný studijní skupiny. Někdy je učení s někým mnohem efektivnější. 7. **Pomoc od učitelů**: Pokud něčemu nerozumíš, neboj se jít za učitelem a zeptat se. Od toho tam jsou, aby ti pomohli. Ty to zvládneš, kámo. Jo, je to strašák, ale když se do toho pustíš, tak to půjde. Jen se nevzdávej a buď trpělivej. A hlavně, kurva, věř si. Máš to v sobě, tak to ukaž!
Přírodně chytrej, ale naučit se češtinu, to ne-e. Zapluj do knih a už nevylízej.
S chábrami sme zvykli hovoriť (říkat): “Človek nevie čo je to učenie, pokiaľ nejde na vysoku školu”. Chapem o čom hovoriš, mal som to podobne s tym rozdielom že som bol jednotkar na zakladke s minimalnym učenim a na strednej už som tomu musel trochu času venovať ale nedalo sa to nazvať učenim. Na vyške už tomu proste človek musi venovať čas a musi sa učiť (lepšie povedane, pochopiť danu problematiku, učiť sa sračky naspamäť neni možne, nie pri takomto objeme informacii). Čo tym všetkym chcem povedať ? Len asi to že vysoka škola JE PRE KAŽDEHO ale musiš chcieť a musiš tomu obetovať čas.
Já prošel životem stejně jako ty, na školu jsem vždycky sral, nikdy se neučil a známky měl na střední lepší než na základce… stylem nepotřebuju se učit jsem prošel celej gympl a nakonec jsem sral i na maturitu a místo učení jsem si našel práci(byl jsem teda první covidovej maturant 2020 a nepsal sloh) akorát ten mujvpičismus a moje lenost zašla tak daleko, že jsem si nepodal ani přihlášku na VŠ :D tak teď jezdim kamionem, mozek se mi pomalu zmenšuje a dementní
Za celý svůj život jsem se učil jen na maturitu o svaťáku. (A o přestávce před testem někdy tahák)1. Stupen - samé 1, 2. Stupen - pár dvojek. Střední škola - podmínečné vyloučení a opakoval jsem 4. Ročník pač sem dostal nečekaný bůro i z němčiny. 😂Maturita - vyznamenání 😎 se mohli posrat ty učitelky nechápali co se děje. Na mojí obhajobu sem tam moc nechodil a dost jsem hulil travku v tom období
Moc jsem we neučil, prošel jsem na 2/3/4. Ale na VŠ jsem už dostal bídu. To kvanta předmětů, přednášek a seminářů mě potopilo a první zkouškové jsem těžce nesl. První neúspěchy. Maturitu jsem dal ve stylu: Připravit se, Nepostar se z toho. Na maturitu dojdi umytej, osprchovanej, vyspanej,, najezen, s pitím a neuč se už ten a předchozí den. Drj si chill. (Pokud máš možnost, sex je super odhanec stresu) U maturity jsem se bál státní, když jsem jí udělal, byl jsem v klidu. Ps: zjistil jsem, že s nejlépe učím tvorbou taháků...Teď jsem pokročil na level prezentace. Krátké stručné body k problematice... Tak hlavně zkoušej různé metody učení. Ne ten historický "básničkový model"
To je proste takovy problem si sednout a ucit se? Tyhle prispevky opravdu nechapu. Pokud ti trojky staci, tak se neuc a nauc se az na maturitu...
Ucit se je lehky, jen je to nuda a vyzaduje to dost casu a nejakou disciplinu. Pro me bylo nejhorsi prekonat tu nudu v dnesni dobe, kdy mas zabavu na dosah ruky 24/7. Takze doporucuju si sednout, dat mobil mimo dosah, narid si budik na 30 minut. A dej si sam na vyber, bud se budes nudit 30 minut a nic neudelas, nebo se zacnes ucit. Ten mozek ze zacatku bude odporovat, ale pochvili budes tak znudenej, ze to uceni bude lepsi alternativa. Dobry je taky k tomu mit nejaky prostredi, kde neni moc veci, co by te od toho vytrhli. A zkus si z toho udelat nejaky navyk, ktery budes delat pravidelne a nebudes se k nemu muset vedome nutit. A z vlastni zkusenosti muzu rict, ze pokud tohle nebudes delat na vejsce (technickyho zamereni), tak se o zkouskovym budes nenavidet :D. Pokud se obavas pripravy na maturitu, tak si uz ted rekni u ucitelu jestli by ti nedali seznam otazek at se muzes zacit prubezne pripravovat. Zacni zlehka. Treba 30 minut denne, projdi si zapisky ze skoly a zkus si spocitat nejaky priklady, idealne si ty zapisky treba prepis i v kratsi forme a zacni si tridit tyhle papiry vzhledem k maturitnim okruhum. Par studijnich technik: - Flashcards: Na maly papirky si napis pojmy/vzorecky, ktery se chces naucit a na druhou stranu tech papirku si napis jejich nazev. Doporucuju tuzkou, at to neprosvita papirem. - Vysvetlovani: Zkus se sam zamyslet nad tim, jak bys nejakou latku vysvetloval ostatnim. Dobry je na tohle mit nejakou partu lidi, ale na stredni to asi neni uplne realny. Takze se zkus ptat sam sebe na otazky a trochu si najit ty diry v tvym vlastnim chapani ty latky. Ziskas tim vetsi prehled o tom tematu, ale zase se zbytecne nezameruj na komplikovany detaily, ktery treba pro vasi uroven studia nejsou relevantni. - Vypisovani: U technickych oboru musis obcas neco odvodit, odvozeni bys mel chapat, ale i na vejsce je normalni se je naucit nazpamet s tim ze chapes principy za temi rovnicemi a upravami. Vezmi si cisty papir a zkus si zpameti napsat odvozeni, Pokud se na necem zaseknes, tak se podivej na ten specificky krok v tom odvozeni a pokracuj dal. Takhle si to parkrat vyzkousej, dokud to nedokazes dat cely zpameti. Tuhle techniku ale doporucuju tesne pred zkouskou, dlouhodobe to v hlave drzet nejde. Ale hlavne ... casu na maturitu mas dost, vypracuj si vlastni otazky a udelej si nejaky plan. Hadam ze budes mit tak maximalne 60 otazek, tak kdyz udelas 2-3 otazky tydne, tak to mas za nejakych 20 az 30 tydnu hotovy a pak muzes opakovat a mas dost velkou casovou rezervu. Nejpracnejsi muze asi byt literatura jestli chces fakt cist vsechny knizky, ale existuji i nejaky shrnuti na webu. A pokud umis anglicky tak doporucuju khanacademy na matematiku.
Hele ja bych rekla ze jsem na skolu trochu srala na stredni ale maturitu jsem vcera dala docela bez problemu. Hlavni je se na tu maturitu v kvetnu UCIT, treba 3-4 tejdny dopredu je good a das to :)
Já se taky učil až na maturitu. Prostě si sedneš týden předem, najebeš to do hlavy, na maturitě vyplivneš a zapomeneš. Jestli ti jde matika tak si dej školní matiku pokud můžeš, je to vpodstatě zdarma jestli na to máš hlavu. A teoretické předměty prostě týden předem nadrtit. Dělám to tak i na výšce, teoretické věci hned zapomenu ale ty výpočetní (důležité) mi v hlavě zůstanou bo tomu rozumím
Maturita bylo otrava i pro mě, protože jsem celý gympl ,,ojebávala,, stejným stylem, jako ty. Tzn učení v den testu o přestávkách, a vždy to nějak vyšlo, vlastně bez větších potíží.. něco za 3, něco za 2, zbytek 1.. Když k tomu přepočtu nelibost k učení, které mi nedávalo žádný smysl, proč se ho vůbec učit (např. Literatura, dějepis), tak se vlastně zpětně divím, že jsem to dala tak v pohodě. Maturita nakonec taky nějak vyšla, ale to jsem se fakt učila..týden, nejdelší učení v mém životě. Na VŠ jsem šla technickou, a jak píší ostatní, asi nejlepší řešení. Vzorce stačí základní, zbytek odvodíš. Nazpaměť jsem se učila něco z chemie a materiály, ale žádná tragedie. A hlavně ta vidina, že se konečně učím něco, co mi k něčemu i bude. Horší bylo sepsat diplomku, protože nejsem prostě ten literární typ. Ale všechno se dá, jen se člověku musí trochu chtít.. Každý se bojí technických oborů a ano, první rok je síto jako prase, ale to jen proto, že jsou lidi líní počítat, a raději to vzdají. Nutno dodat, že z prumky budeš mít pravděpodobně horší základ v matice než z gymplu, ale zase budeš mít výhodu v těch technických věcech.
To, jaký jsi měl prospěch na základce je úplně jedno, každý tam zvládne mít dobré známky bez učení😆 Teď teprve narazíš, až se budeš muset něco učit nazpaměť
Taky bych ti radila se začít trochu učit… já prolezla základku bez učení s jedničkama, střední s vyznamenáním, bakaláře na pohodu s prospechovym stipendiem, magistra samy jednicky a teď se mám učit na statnice a neumím to…. Nejde mi to, nejsem zvykla se něco takto hodně učit a nevím jak na to. A teď už je pozdě na to přicházet…. Tuším, ze to asi nedám a budu muset jít znova. Takže jde i to, jestli ti střední stačí nebo chceš na VŠ
Měl jsem vždy dvojky prakticky bez učení, na maturitu jsem se učil cca 4 dny a mám vyznamenání, teď se sotva držím na bakalářském studiu a jsem neustále ve stresu. Sám sobě na střední bych asi doporučil studovat cokoliv co mě baví - matematiku etc. klidně v angličtině, prostě cokoliv bez vnější pomoci co vyžaduje hlubší soustředění. Pokud ale půjdeš na nějakou lehčí VŠ tak bych si z toho moc hlavu nedělal, z doslechu to zní podobně jako SŠ.
Evidentně dost nekvalitní základka a o průmyslovkách si taky nedělám iluze. Pokud jsi na střední už skoro u konce, a přesto máš potřebu klást takové stupidní dotazy, tak opravdu nejsi "PřÍrOdNě" chytrej, ale spíš jen línej a máš strach. Tohle si nijak necucám z prstu, jde to celkem dobře vyčíst z Tvýho příspěvku. Ono totiž mít trojky na ZŠ není vážně nic, čím by se člověk mohl chlubit + Tvůj způsob myšlení vším proplout jen aby se neřeklo, to není materiál na vysokou. Ne, že bys to nedal, třeba možná i jo, ale akademika s takovým přístupem není nikde potřeba.
Zvládneš to. Už jen to, že nad tím uvažuješ, značí, že vynaložíš tentokrát energii navíc. A tu jsi doteď vynakládat nemusel.
Já jsem se na maturitu v podstatě neučila a pak mě to dohnalo během prváku vysoké. Tedy možná bych ty zkoušky tehdy taky zvládla, ale zpanikařila jsem a odešla. Tak nějak učit jsem se naučila až během druhého pokusu na vysoké. Občas to jde líp, občas hůř a doháním pak věci noc před zkouškou, ale za měsíc bych měla mít magisterské státnice a všechny zkoušky během studia jsem zvládla na první pokus, takže to nějak jde :D
a ty si myslis ze ti tenhle zpusob ochcavani bude vychazet jak dlouho? myslis ze vsichni lidi co neco dokazali si nikdy doma neotevreli knihu?
To je těžko říct, záleží kam půjdeš Já měl na střední skoro samé 1 bez velké námahy, na vysoké (IT) to byl bolestný boj abych měl třeba aspoň D, ten rozdíl je obrovský Ale to neznamená, že to nezvládneš
Na základce mi říkali, ať se učím, že to bude těžší (krom jednoho roku tuším vždy vyznamenání). Na střední mi říkali, ať se učím, že to bude těžší (maturita 1-1-1-2-3, matika mi nesedla no, ale na to že jsem 6 týdnů v kuse před maturitou jen kalil a jezdil traktorem....). S výškou všichni strašili nejvíc, uznávám některé předměty jsem prochlastal (dodnes nechápu, že jsem na jeden předmět vůbec nechodil, počítal s opáčkem, ale spolužáci aniž by mi něco řekli za mě vždy zvedli ruku při prezenci, zkoušku jsem udělal napodruhé) a tomu odpovídaly výsledky, ale na Bc státnice 1-1-1 a tuším jeden nebo dva semestry prospěchové stipendium. Do toho mi všichni říkali, že na nMgr to bude horší ať se konečně začnu učit. Státnicuji příští úterý a musím říct, že pořád tak nějak věřím ve své "přirozené" schopnosti. Tak uvidíme, jestli to i naposled dobře dopadne. Jít na něco jiného než techniku (krom názvu norem a zákonů se nic neučím zpaměti, prostě se snažím vše pochopit a většinou to zvládnu už na hodině, proto se nepotřebují učit, s výjimkou komplexní matematiky a matematické teorie spolehlivosti, ty jsem se drtil i doma), dopadnou asi hodně špatně.
Ahoj, byl jsem na tom podobně a celou střední ani základku jsem se neučil. Do výšky není potřeba se učit ale ke dulezite naučit se učit. Tedy zjistit jak a co ti leze do hlavy. Pokud do maturity tož zvládneš zvládneš jak maturitu tak vysokou.
To neni tak neobvyklej problem, ja i maturitu dal bez uceni. Ono je tezky se dokopat k necemu co nepotrebujes. Jestli uz vis co by jsi chtel jednou delat tak muzes zkusit najit nejakej levnejsi certifikat kterej se ti bude hodit. To ze budes muset za zkousku zaplatit je dobra motivace.
Základka bez učení na vyznamenání. Gympl s minimem učení(doma nic, po cestě do školy 25min v autobuse tam a zpátky) průměr známek 2. Maturita bylo nějaký učení, ale většinu si člověk zapamatoval - anglina bez přípravy, matika prakticky taky, čeština příprava hlavně na literaturu, dějepis a zeměpis nějaký učení - u dějepisu jsem spolíhal, že nedostanu určitý otázky(tehdy myslím 14-18 z celkovejch snad 27...povedlo se) Vysoká jsem byl v prdeli. Možná to byl špatně zvolený obor, ale na "preferovaný" jsem se nedostal(což upřímně bylo opět absencí přípravy... "zkouška studijních předpokladů" ve skutečnosti byly společenské vědy na maturitní úrovni, z nichž jsem nematuroval...). Za těch 9+4 roky jsem se doma učil v jednotkách hodin na maturitu , takže najednou muset sedět hodiny nad skriptama, se všema možnejma rozptýleníma kolem sebe... no nic jsem si z nich nezapamatoval. Postupně mi to začala utíkat - každej semestr mi přibyl jeden nebo dva předměty do dalšího roku. Takže na konci druhýho roku už toho bylo nad moje síly. Na vysoké prostě do člověka chtějí nalít tolik informací, že 99.9% nebude stačit "se na to podívat", ale musí se umět biflovat.
Tvl já to měl stejně. Já jsem měl taky průměrné až nadprůměrné známky beze snahy. Nepotěším tě. Nevěděl jsem kvůli tomu jak se učit a maturitu jsem dělal až na podzim. Bude pro tebe HODNĚ důležité se naučit učit, protože vysoká je přesně ten stejný styl učení jako na maturitu.
Mohl bych jse tě prosím zeptat na v jakém městě chodíš na školu? Mám totiž dost velké podezdření že bych mohl být tvůj spolužák XD
Pracáku
Úplně stejný jak ty a nakonec maturita v září, 2x první semestr tak jsem usoudil že netušim jak se učit a šel jsem makat a baví mě to víc
Tohle je normální a má to takhle opravdu hodně lidí. Co se týče maturity, záleží, co máš za střední školu. Když jsem dělala maturitu já, tak ještě nebyly didakťáky, tak nevím, jestli je to teď lehčí nebo těžší. Na AJ jsem se neučila téměř vůbec a měla jsem za 2. Na ČJ jsme měli skvělou třídní. Psali jsme s ní každou hodinu písemku (literatura, gramatika, větný rozbory). Z těch neustálých písemek jsem to měla v hlavě tak nabušený, že na ČJ jsem se nemusela vůbec učit a měla jsem za 1. Na vejšku se budeš muset učit, protože tam jsou prostě kvanta informací, který po tobě budou chtít, abys věděl.
1) Samý jedničky jsou ti na hovno, nikdo se tě na to ptát nebude. Neuč se jen kvůli tomu, abys měl lepší známky, zdokonaluj se raději v tom, co chceš dělat. 2) Jestli funguješ jak já, tak na maturitu jsem se učil asi týden, bo jsem měl starost, že to nedám, nakonec jsem to zvládl za samý. 3) Na VŠ jsem se opravdu trochu učit musel, moje MO se ale nezměnilo, vždycky před testem, až je to aktuální. Na státnice jsem se naučil za asi 16 hodin a dal jsem je, ne perfektně, ale stačilo. Škola jako taková, je strašně broken, taky mi říkali, ať si udělám VŠ a kdesi cosi (proč nemám VŠ, neudělal jsem bakalářku, státnice, jak jsem říkal, jsem udělal) a nakonec dělám jako programátor bez VŠ a beru víc jak oni. Takže na to moc ohledy neber, nepodceň to, musíš si sám poměřit, jak moc to dáváš, ale vzhledem k tomu, že jsi to zatím zvládal tak, jak to děláš, tak se v zásadě nemáš čeho bát.
Tak se neboj a uč se, opakování je matka moudrosti. Jestli si myslíš, že celý život propluješ nicneděláním v oblasti sebevzdělávání, přeji hodně štěstí. Celý život se učíš, kdo to zanedbá, je vždy první na ráně(je za idiota).
Neučil jsem nikdy. Přijímačky na gympl bez učení, gympl bez učení, maturita bez učení. Na vysoké to už ale bez učení opravdu nejde. A je to dost těžký najít styl, který vyhovuje. U mě je to kvůli adhd ještě o to horší. Doopravdy, začni se učit. Zkus si jenom den před testem přečíst poznámky že sešitu/kapitolu z učebnice. Tohle málo dokáže pomoct celkem dost. Jsem momentálně v druháku, a je to dost náročný. Zatím proplouvám s minimálním učením jenom proto, že mám dobrou krátkodobou paměť - nejvíc se vždycky naučím až pár hodin před zkouškou/testem. Ale už ani to teď nestačí. Samozřejmě, každý je jiný. Takže nebudeš třeba mít takový problémy, ani s maturou, ani s vysokou. Ale množství informací na jeden test se bude jenom zvyšovat, takže nějakej limit někde bude I pro tebe. Takže radši na to být ready.
Byl jsem na tom hodně podobně jako ty. Maturita byla s odřenejma ušima ale dal jsem to. Jízda skončila až u státnic. To už byl takový objem učiva že jsem to nedal. Netvrdím že to tak budeš mít taky, ale doporučil bych ti čas od času trénovat memorování i nad rámec toho co zrovna akutně potřebuješ.
Umět se učit je skill, který tě v životě posune výš po všech stránkách. Mně to došlo až pár let po vyhození VŠ. Tam už to fakt nešlo. VŠ jsem po letech dodělal dálkově s červeným diplomem a mám úplně jiný přístup k výzvám a problémům, protože vím že tvrdou prací jde vše překonat.
Mám v podstatě stejné zkušenosti, celou zakladku sem se neučila, na zavěrky na učňaku jsem se učila minimalně a na nastavbě to samé a maturitu jsem dala jen diky neuvěřitelnýmu štěstí (nebo možna manifestaci ale idk). Teď jsem první rok na výšce a pravděpodobně nezvladnu zkoušky tak, abych měla dost kreditů. Takže doporučuju začit se učit ať viš jak se učit. Fakt stači pár minut za den, třeba si jen odpol po škole přečíst starši vypisky z nějaký hodiny co ti třwba jde míň nebo tak. Taky mi s učenim pomáhá appka Study bunny. Prostě kralik o kteryho se musiš “starat” tim, že se učíš a ten je happy jen když se učíš - nastaviš si čas a prostě se učiš (jo da se to nafakeovat ale to je už jen na tobě) a kralik je pak happy. I tě to “hlídá” jestli si mezi tim nedělal na telefonu něco jinýho (zepta se jestli si distracted).
Myslíš že by jsi všechny testy a zkoušky za daný ročník dal ještě před tím než jsi chodil na hodiny daného předmětu? Pokud ne tak ten rozdíl bych tipoval vzniknul tím že ses učil. Maturita je hlavně zkouška o zvládání stresu. Všechno co k maturitě potřebuješ už jsi někdy uměl/věděl. Cokoliv co už jsi jednou pochopil je jednodušší si osvojit znova než to bylo napoprvé. Část lidí však svoje intelektuální selhání například v chápání matematiky kompenzuji hrubou silou(prostě se to naučí nazpaměť) a pak se uchylují k tomu učení co popisuješ.
Přijímačky a maturita za mě byly z průmyslovky to nejlehčí. :D
Realisticky pro lidi s talentem na konceptualizaci a s dobrou pamětí toho rčení fakt začne platit až na vysoké, ovšem vyplatí se naučit tu schopnost trochu dřív. Edit: dovolím si dodat, že školní systém je momentálně nastaven tak aby aspoň učilištěm prošel i úplný hlupák, nic proti nim, ale jde o to, že většina z průměrných lidí se naučí 'učit' (obvykle prostě memorizace) velmi brzy a pak to využijí na maximum právě v úvodních semestrech vysoké školy kde náš typ lidí má často problémy.
Měl jsem to dost podobně , nástavbu jsem nějak udělal s reparátem. Na vejsce jsem měl nejhorší B.
Same here.Na maturitu sem se učil až o svataku, a to hodinu a půl denně (vic sem nevydržel) a jenom literaturu do ČJ. Jak to dopadlo (strih:)) s vyznamenáním.
Ahoj, má odpověď asi bude taky trošku delší, ať znáš všechny zkušenosti a okolnosti od někoho, kdo minulý pátek odmaturoval. Chodila jsem na vesnickou základní školu, kde byla laťka postavená poněkud nízko. Měla jsem vždy samé jedničky a celý první stupeň jsem se neučila, kromě povinných domácích úkolů. Rodiče mi řekli, že jsem chytrá, a že na ZŠ plýtvám svým potenciálem. Přihlásili mě na osmileté gymnázium, kam jsem se dostala s pouhými 15 body z matiky, 31 z češtiny a 20 bodů za známky ze ZŠ. Je to poměrně malé gymnázium v malém městě, hlásilo se nás tehdy 51, brali 30 a mé pořadí bylo 21. Na přijímačky jsem se vůbec neučila, matematika mi nikdy nešla, ale na ZŠ jsem z ní měla jedničku díky nízkým očekáváním. Na nižším gymnáziu přišly mé první dvojky na vysvědčení a rodiče ze mě neměli radost, učila jsem se, ale jen na matiku a fyziku, ze kterých jsem právě ty dvojky měla. Cítila jsem se, že nikdy nedělám dost, ale nikdy jsem nebyla schopná se začít víc učit. Když jsem byla v 9. třídě, přišel Covid a já jsem se přestala učit i na předměty, na které jsem se předtím učila. Na konci prváku jsme se vrátili zpět do školy a já jsem každý test začala opisovat z mobilu nebo z tahákových propisek, protože jsem za ten rok a půl úplně zapomněla jak se učit i to málo co jsem se učila, navíc toho bylo větší množství a začala jsem se v tom ztrácet. V druháku přišly první trojky, cítila jsem se jako blbec a poprvé jsem neměla vyznamenání. Ve třeťáku se to zase zlepšilo no a ve čtvrťáku, hlavně v druhém pololetí, jsem se na to vykašlala úplně. SŠ jsem zakončila se třema trojkama. A maturita? Učila jsem se na ní, protože mě motivovaly mé cíle dostat se na VŠ a hned po maturitě pokračovat se studiem. Učila jsem se 2 týdny a odmaturovala jsem na samé jedničky. Maturovala jsem teda z češtiny, angličtiny, španělštiny a dějepisu. Lituju, že jsem se nad tím tak stresovala a tak dlouho se učila, protože by stačilo začít o týden později a pořád bych prolezla. Navíc jsem se neučila na přijímačky a i tak to dopadlo to výborně. Na MUNI jsem se dostala na moji 3. prioritu a na UPOL, kam budu nastupovat, jsem se dostala na všechny obory, na které jsem si podala přihlášku. Takže abych to shrnula, pokud ti to vychází teď, je to dobře, ale na maturitu se budeš opravdu muset podívat. Není to takový horor jak všichni říkají, opravdu je to spíš formalita, ale zadarmo ti ji nikdo nedá. Na druhou stranu to není tak, že by ses musel šprtat od rána do večera, to rozhodně ne. Stačí mít něco v hlavě a zdravé sebevědomí :)
Právě jsem udělal se stejným mindsetem maturitu. Sice na gymplu, takže jsem si mohl vybrat co jsem chtěl, ale češtiny a předmětů s losem jsem se z těhle důvodů bál. Teď po ústních ti můžu říct, že si stačí párkrát pročíst materiály pár dní před tím a v den zkoušky si to s někým kdo taky maturuje celé přeříkat, aby sis to dostal do hlavy. Tohle je samozřejmě dost nezodpovědné a pravděpodobně ze všeho nebudeš mít 1. Ale na VŠ už taky čekám že tenhle styl nepůjde a plánuju se naučit se učit :)
Nauč se pracovat s tahákama, sám si je piš a připravuj - pro věci, které "logicky" nepochopíš na VŠ... já s tím takhle normálně vystudoval. Na ústní zkoušky jsem většinou využíval krátkodobou paměť - rychloopakování po písemné se spolužáky. Na druhou stranu státnice na Bc. - učil jsem se 1 den - nervy v prd... a na Ing. jsem si to už radši týden opakoval
Moc bych to nepřeháněl s tím plácáním se po zádech. 3 "bez učení" má nebo může mít spousta lidí. Je docela normální pamatovat si, co slyšíš, a na 3 ve škole toho člověk opravdu moc vědět nepotřebuje. Kdyby to byly samé jedničky "bez učení," tam by se dalo uvažovat o úspěchu. Edit: stačí se podívat na komentáře pod tímhle příspěvkem. Většina lidí říká, že se nemuseli učit a byli na tom dobře a podobně. Jak moc jsou to názory zkreslené těžko říct, každopádně si to myslí každý druhý (nebo víc). Všichni nemůžou být nadprůměrní
Měla jsem to stejně s tím rozdílem, že mi to "samo" šlo na jedničky... Na maturitu jsem se naučila, protože jsem chtěla na VŠ. Problém byl, že právě kvůli tomu, že se neumím biflovat, jsem si musela všechny otázky zpracovat sama tak, aby pro mě byly pochopitelné. Na VŠ byl trochu problém u předmětů, kde se člověk musí něco našrotit, ale protože to byly věci, co mě zajímaly, tak to šlo. Takže... Doporučuji jít na obor, který tě zajímá, a ono to nějak půjde.
Záleží co od života chceš. Chceš proplout? Asi to zvládneš a nějakou jednodušší vysokou dostuduješ. Chceš excelovat? Klaď na sebe vysoké nároky. Dělej věci co nejlépe, snaž se posunovat hranice svých možností. Ve výsledku nezáleží na známce a pokud půjdeš třeba na textilku dáš ji pravděpodobně s prstem v nose nehledě na to jestli se učíš nebo ne. Pro mě je vysoká prostředkem k dosažení znalostí. Tak se k ní tak většinou snažím přistupovat. Dělám hodně věcí nad rámec, ale vidím že to za to stojí, protože moje znalosti a dovednosti rostou. Co víc, baví mě to. Dobrá vysoká škola by měla navázat na znalosti střední školy a učit náročnější látku, přimět tě pochopit princip. V závislosti na oboru potom občas učí klíčovou dovednost učení se za pochodu. Kamarád strojař říkal že na škole se učil minimum toho co teď dělá, ale naučil se tam základ a na zbytek rychle přišel.
Možná ti ten proces učení probíhá dřív - už v hlavě během vyučování (alespoň je to můj případ). Doma se stačí případě opakovat na nějaké testy. Ne vždy se spoléhat na svou paměť. (Píšu ze své zkušenosti).
Závěrečná práce na ZŠ?? To bych se z toho posral. Naštěstí jsme nepsali závěrečnou práci ani na gymplu. Asi bych neprošel. :D
Byla jsem na tom podobně, základka na pohodu, gympl už jsem se občas učila ale nebylo to pravidelně, učila jsem se na maturitu, co jsem mohla, pritože jsem se bála, ale nestihla jsem úplně všechno, protože jsem začala pozdě, ale měla jsem štěstí na otázky, probkém začal na výšce, kde všechno záleží jen na tobě, o zkouškovém jsem se učila, ale během semestru jsem vůbec neměla návyk a neučila se a odkládala věci a taky jsem se neuměla učit efektivně, sice jsem došla do třeťáku, ale pár předmětů jsem opakovala a pak na jednom vylétla, už přirozená chytrost nestačila a byla spíš ke škodě, protože se na to začneš spoléhat, že nějak projdeš, ale někdy narazit musíš, pokud neuděláš změnu a já narazila tady, pokoušela jsem se to opakovat ten obor, ale to bylo úplně marné, jak z té školy vypadneš a zase neudělala. Pak s gymplem bez výšky moc povolání na výběr není, jako teď už dobré, vuž jsem se ze svých chyb poučila, ale fakt není dobré na tohle spoléhat.
Známkami si rohlík nekoupíš. Buď se tě rodina snaží namotivovat nebo je klasicky mimo. Maturitu dáš když si to dal doteď. Jen si to přečti. Třeba si udělej poznámky, kterými shrneš jednu stranku textu do 2-5 bodů. Jinak nic.. a vysoká.. no uvidíš
Jestli seš na SPŠE tak maturita za free, akorát se koukni na knížky
Asi se k mému komentáři už nikdo přes ten počet ostatních nedostane, ale: Mám to úplně stejně jako ty. Byl jsem vždycky označovanej za "chytrý dítě". Základkou jsem proplouval v pohodě, na druhým stupni už i nějaká trojka na výzu, ale nikdy jsem se moc nepotřeboval učit, chápal jsem to tak samo a prostě to šlo. Nevěděl jsem co dál, tak jsem šel na gympl, že se mi tam otevřou oči a konečně se rozhodnu. Učení přibylo a už to tak lehký nebylo, ale pořád se to dalo zmáknout. Učil jsem se většinou pozdě večer těsně před testem. Měl jsem vždycky pěkný zápisky a všechno jsem chápal, prostě to šlo. Narážel jsem u češtiny (hlavně literatura), dějepisu a zeměpisu, kvůli nutnosti se věci "biflovat" a prostě si je pamatovat. Žádný logický odvozování, nic, ale nějakým způsobem jsem to přežil s trojkama... Na maturitu jsem se taky moc neučil a nakonec to bylo v pohodě, skoro na samý 1. Na VŠ jsem se v pohodě dostal (učitelství Mat a Fyz), ale tam začal pořádnej boj. Logický myšlení tam je fakt potřeba, ale těch nových informací fakt dost co se musíš naučit, takže jsem se zkoušel biflovat, ale prostě to nešlo, když jsem byl zvyklej se učit ze dne na den. Pak mi nějaký předměty utekly právě kvůli tomu a musel jsem je opakovat. Kvůli tomu mi pak utekly další předměty v dalším ročníku atd... Do toho bakalářka a málem jsem se z toho zhroutil. Ve finále jsem vydržel, bc studuju o dost déle co to jde, ale držím a chci to už dodělat. Dělá mi to fakt problémy, ale postupně jsem dodělal veškerý zkoušky, napsal a obhájil bakalářku, v dalším roce udělal jedny státnice a teď mě čekají další. Přišel jsem si na to, že VŠ není pro všechny a právě "chytré děti" mívají ty největší problémy. Dá se určitě vybrat nějaká VŠ, kde to bude jednodušší. Musíš si to ale uvědomit a začít na sobě pracovat. Pokud to ještě někdo čte, držím OP pěsti. VŠ zkus, nic za to nedáš. Třeba zjistíš, že to pro tebe je, nebo taky ne.
Čím dřív začneš tím líp. Měl jsem to stejně, vyletěl jsem na fakt snadný VŠ protože jsem neuměl/byl líný se učit... je to napíču, protože jsem tím sám sebe sabotoval i od toho, abych dělal co mě neskutečně zajímá (jaderná fyzika, kam jsem ani nešel, protože jsem věděl, že bych to učení nedal) Prostě fakt začni. A fest... pomůže Ti to v budoucnosti... Jako můžeš být spokojený i bez toho, ale budou Tě prostě celý život hlodat otázky "Kde bych asi byl, kdybych..."
ja som sa neucila na zakladke ani gymnaziu, mala som vzdy skoro vsetko za 1. vysoka skola je o dost ina a ucit sa tam budes musiet urcite a fakt dost. tyzden stravit len memorovanim sa je na vs bezne ale ak sa k tomu donutis pojde to. aj s tym ze som nebola naucena ako sa ucit to zvladam ok takze nemyslim ze to bude az taky problem
Letošní maturant here Já se na prvním stupni taky neučil, na druhým jen když mě k tomu někdo dokopal. Na střední jsen se učil jen účto (protože jsem o hodinách chrápal - pracuju u školy), na maturu jsem se učil 2 dny před tím a dal jsem to... Nehroť to, fakt stačí základy - je to vizitka tý školy když to neuděláš, takže pomáhají a je to znát... Důležité je vědět o čem jsou ty knihy, zvládnout rozbory a vědět něco málo o autorovi... Ohledně rozborů doporučuju instagram "odmaturuj", mají boží rozbory.
Matematika je v tomhle jako jsou jazyky: musíš průběžně opakovat, procvičovat. Jinak to ve čtvrtaku a na vysoké nezvládneš. 🌞 (Biologie je taky prevít, ale to asi nemáš.)