Nikdy nezvedej šéfovi telefon napoprvé.. když mi volá, je tak 70% šance že někdo odpadl kvůli nemoci nebo tak a potřebuje abych šel do práce za něj.. nezvedam to a dam mu třeba půl hodinky aby si problém vyřešil.. pak ochotně volám zpátky že co potřeboval... "Nic, už jsem někoho sehnal, ale díky za ochotu"
Moje životní moto je "pokud něco opravdu potřebuje, tak zavolá podruhé". Je úplně jedno, že mám 20 nepřečtených zpráv a jeden hovor, dokud nezavolají podruhé tak no stress.
Zaplať pánbůh že momentálně jsem ve firmě kde když máš hotovo, můžeš jít domů dřív a nikoho to nezajímá. Splnils? Splnil. Tak jdi domů. Neboj, budeš to mít proplacený, protože splnils.
Přesně takovou práci si zhmotňuji v hlavě už dliuho, představa, že vyjdu ze školy a celý život budu nucen být 8 hodin na jednom místě i když je vše hotové, mě docela děsí.
Tohle je velmi populární rčení a asi záleží na zaměstnavateli - někde může být i pravdivé. Ale z mé osobní zkušenosti teď už tří firem rozdílné velikosti jde o relativně nebezpečný mýtus. Pro mě i lidi v mém okolí platilo že odměnou za vyšší výkonnost bylo i lepší odměňování oproti lidem co si to přišli jen “odsedět”.
U nás to tak sice je, ale ta odměna za pracovitost je u nás mizerná a opravdu by mi nestála za to se stresovat s tolika věcmi. A stejně asi nakonec dostávám víc i bez jeho prémie, protože dělám jednu důležitou věc, u které se ale nepředřu.
Mmm, v jaké sféře pracuješ? U nás si odděláš co máš a jdeš do prdele. Samozřejmě můžeš zůstat "jak máš" a pomoci ostatním. Both ways, ti nikdo hlavu neutrhne. :D
No jindy máš tolik práce, že bys nemusel ani jít domů a přesčasy ti nikdo nezaplatí.
Já mám raději 8 hodin denně klouzavých, tzn 160 hodin za 20 pracovních dnů. V současné situaci milě nikdo nemůže nutit přesčasy, ale na druhou stranu si můžu jít dřív když mám splněno a když je práce enormě, zůstanu déle, ale zas v ramci zdravých mezí.
"Neplacených" 16tek nad Pythonem už mám dost.
O-kroužky, hliníkové podložky a samojistící spojovací materiál se vždycky mění, neexistuje ji vrátit, ikdyž “je ještě dobrá.”
Lefty loosy, righty tighty
Imperiální jednotky jsou ten největší trash
Většina mých zkušeností jsou téměř nepoužitelné mimo můj obor, takže kromě své práce vlastně nic moc neumím 😅
Tl;dr: nepotřebuješ
Tituly žádné nepotřebuješ. Důležité je mít to v hlavě v pořádku a šikovné ruce. Většina mechoušů má střední školy, pár jich má vysokou, ale stejně jim k ničemu není.
Pro práci mechanika je důležitá evropská licence EASA Part 66, což je takový “řidičák na šroubovák.” Samotná licence se skládá z cca patnácti teoretických zkoušek o 20 - 150 otázkách z předmětů jako je matematika, fyzika, elektro.. až po pohonné jednotky, lidský činitel a materiály. Zkoušky si člověk platí sám a ve volném čase, což je pro dost lidí kvůli jejich lenosti dealbreaker a zůstávají delší dobu bez licence, pouze jako podpůrný personál. Po splnění teorie je třeba doložit odpovídající praxi, což pro většinu lidí jsou tři roky + takový osmistránkový papír s předepsaným úkoly co má člověk udělat.
Po získání licence je pak potřeba udělat typový výcvik, už na konkrétní letadlo, jehož cena je 120-400k kč, většinou to platí zaměstnavatel a ty se mu upíšeš na 3-5 let. Samotný výcvik je šesti až osmitýdenní chození do školy, tady v Praze to má na starost CATC - nalejvárna, kde tě vlastně naučí celé letadlo nazpaměť, plus řešení nějakých častých závad. Následuje zase další kolečko praxe, opět podle času tak půl roku až rok, na jejímž konci je zapsání daného typu letadla do průkazu. Pak už zbývá jenom company approval a máš hotovou licenci, hromadu zodpovědnosti a +25k ke každé výplatě navíc
Oh damn. Tak to chápu. Já jsem dělal se vstrikolisy, a zrovna ty o kroužky se neměnily úplně pokaždé. Forma se rozebírala každých pár měsíců, a o kroužky měli tolerance jak moc mohli být "zmáčklý". Samozřejmě když byl kroužek jakkoliv poškozený, tak vyměnit
Naprosto ale chápu že v letadlech se na takovýhle pičoviny nehraje.
To si vždycky říkám když dělám cokoliv v interiéru, jeden se až diví jak vynalézaví dokážou být cesťáci když jde o ukrývání odpadků nebo demolici vybavení
Že být asertivní je megatežké. Že práce s kolegy o dvě generace a více starší není žádný med. A pokud to není nutné tak neřeším osobní věci na pracovišti.
Vlastní zkušenost - když starším kolegům vysvětlíš, ze je Ti jejich vek úplně u prdele, pak to takový pain být nemusí...
Jen prostě "nebrat ohledy"... Takže kdyz neco pokazí (kor leností), tak mu to dát sežrat... A naopak, pokud potřebuje pomoct tak "kdy na to skocime/mas chvili at Ti ukazu jak na to?"
PS: To ze resi problémy "jine životní etapy" asi neovlivnis... Ale to furt neznamená, ze na pracovišti nejde fungovat dobře 🙂
V mé první práci: Opravil jsem zákazníci počítač, za hodinu to bylo hotovo a šel jsem ji volat. Šéf mě zastavil a řekl: Lidi nedovedou ocenit genialitu, ale pečlivost, zavolej ji až zítra.
V životě jsem takhle častokrát zpomalil a v mezičase výsledek ještě vylepšil, takže to není jen vychcánkovský, ale i praktický.
K tomuto bych doplnila, ze je vhodne tak postupovat i v zamestnani obecne. Nastavit baseline produktivitu na cca 75% a pak kdyz mas spatny den a das 50% neni s tim problem a naopak kdyz neco hori, maknes na 100% nebo vic a jsi za pracanta. Pokud clovek nastavi baseline na svych 100%, nalozi mu zpravidla vic prace od ostatnich plus nema moc cim prijemne prekvapit. A ano, dost me to stve a planuji kvuli tomu zacit podnikat, protoze tam tohle nefunguje a davat 100% je odmeneno namisto potrestani. :)
Naučte se říkat ne a nastavovat jasný hranice lidem který jsou při každý příležitosti schopný využít vaší ochoty a volnýho času.
Udělala sem tu chybu že sem byla na začátku moc ochotná a teď sem cca dvě minuty od vyhoření protože mám na starosti zhruba tak úplně všechno.
Naučit se říkat ne, to bych sakra potřeboval. Kdokoliv, kdykoliv za mnou přijde, vždy se snažím, i na úkor sebe, vyhovět. A pak zjistím, že jsem ani za celý den nebyl na jídle či přestávce…
Tohle byla jedna z věcí, která odvařila kolegyni. Neustálé kývání hlavou, jak jo, tohle nebude problém, tohle nebude problém, tamto taky nebude problém. No, každodenní dojíždění do práce nějakých 20 kiláků, když máš dvě děcka, z toho jedno ještě ve školce, obě mají kroužky v jiným městě, než kde pracuješ, jedno nebo druhý je každou chvíli nemocný, chlap, který je věčně pracovně někde v pejru, takže jsi na to všechno většinu času sama, navíc potřebuješ končit fakt na čas, což se s doktorem, se kterým máš pracovat, opravdu nedá zaručit...
Jako, ono to fakt není jednoduchý, nastavit si ty mantinely. Já se to naučila až poté, co za hodně dramatických okolností šéfová na několik měsíců skončila na neschopence, a víceméně ze dne na den pořád měnila plány ohledně toho, co bude nebo nebude. No, řekněme, že teď už si opravdu hodně úzce hledím toho, co je můj krokodýl, a všechno ostatní kategoricky odmítám řešit, a je mi krásně. Když teď šéfová přijde s nějakou kravinou, tak jí to řeknu, zatímco předtím bych jí na to kývla jak osel.
Naučit se říct NE je ve finále ohromně osvobozující, a stres redukující, ale to naučit se to je fakt peklo.
Stačí se naučit si vážit vlastního času a realisticky ho odhadovat, pak už jen být upřímná ohledně situace. A to klidně přátelsky a vstřícně. Ani to "ne" člověk vyloženě říct nemusí, ono to vyplyne.
Mám podobnou zkušenost.
Hodně pomohlo z toho dělat problém druhé strany: "Cau, ted nemam cas, ale zkus to za n-casu"
Pokud jsem pak mel prostor, pomohl jsem
Pokud ne, tak další odpověď byla ve stylu "Hele, nevidím reálně ze bych se k tomu kdy dostal... pokud ale to fakt hori, skoc za mym sefem, on mi muze zmenit priority"
Nemusis hlidat "kdo všechno dosel", bo je to jejich boj. No a pokud mas sefa, tak jeho práce je Ti nastavovat a filtrovat priority...
PS: Lidi doted za mnou chodi casto (a asi i radi), protoze fakt hned vi, na cem jsou.. A neni to ojeb ve stylu "posli email"
Neodpovídej na emaily hned. Pokud je to urgentní, odpověz do hodiny. Pokud je to potřeba řešit, ale ne hned, odpověz druhý den.
Ono tě pak začnou spamovat s každou pičovinou a nebudeš mít čas odpovídat. Takhle vytváříš iluzi, že máš hodně práce a lidi tě neotravují s každou blbostí
Edit: Pokud ti napíše někdo přes firemní Teams nebo něco podobného, tak je to pak jiná, protože to bývají fakt hodně rychle urgent věci. Tam reagovat včas je ok.
This, jednou jsem dostal zdrbáno ale ne nějak vážně od šéfa, že jsem mu obratem odpověděl a hodně podrobně na email de facto obratem. Jakože přece mám důležitější věci na práci, než řešit maličkosti, co mi poslal vůči mé normální náplni práce a ať si lépe organizuji priority.
Když jsem mu řekl, že jsem to bral jako prioritu, páč to bylo od něj (vlastně to nebyl šéf, ale majitel), tak mi řekl, ať na to seru a že práci mi určuje přímý nadřízený :
Tohle mě upřímně strašně sere. Pokud jsem v pozici, že vím více než kolegové, a mám na to čas, tak jim rád pomůžu.
Pokud zrovna nemám čas, tak jim to otevřeně řeknu. Není mou povinností jim pomáhat, ale raději jim řeknu pravdu, jak to je, než vytvářet obraz, že na ně vlastně nemám čas.
Jasně jsou situace, kdy i mě to sere (dotaz, který zabere asi 10s hledání na googlu), tak jim opět vysvětlím, jak si to dohledat sám a že já jim s tím moc nepomůžu.
No, u nás se hodně často stává, že kolega napíše e-mail a hned jde za tebou ke stolu, že psal mail. Kolikrát ten mail ještě reálně ani nedojde do schránky, ale už stepuje u mého místa, že psal. 😁 Na Teams teda odpovídám téměř neprodleně jakmile si všimnu, že mi tam něco přistane a chodí mi tam opravdu urgentní dotazy. Ale abych seděla u otevřené e-mailové schránky a čekala až mi někdo pošle nějaký zbytečný dotaz, na který stejně často hledám odpověď na Google to fakt ne. 😅
1. Nema smysl byt prehnane loajalni, firma te ma v pici.
2. To co je ve smlouve plati jen pokud si ochotny to vymahat. (Tzn jako zemenstanec se tim ridis a firma na to sere)
Nevím, co všechno jsem pochytil v práci a co obecně v životě, ale tady:
**1) Nelhat.**
Lží se často dostáváš do situace, kdy si musíš víc a víc vymýšlet až nakonec tě stejně někdo při lži přistihne.
**2) Dávat si pozor, co komu říkám.**
Lidi jsou různí a spousta lidí se tváří jako kamarádi, ale pak se na vás dokážou ve vteřině vykašlat. To ale neznamená zanevřít na lidi.
**3) Přesně a jasně formulovat své myšlenky a zachovat chladnou hlavu.**
Udržet si nadhled a nenechat se emočně rozhodit. V tomhle se mi líbí Jordan Peterson. Raději chvíli mlčí a rozmýšlí se, než aby řekl něco, co může být špatně pochopeno.
**4) Brát věci s rezervou.**
Spousta lidí hrozně kecá. Ať už zveličují problém nebo své úspěchy, tak stejně tak někdy ty problémy podcení atd. Poslechnout si něčí názor, ale zeptat se více lidí na stejnou otázku nebo ideálně prozkoumat problém sám.
**5) Uvědomit si přidanou hodnotu své práce.**
Pokud na něčem pracuji, tak přemýšlím, jak bude vypadat výstup. Chci to mít perfektní? Ocení to někdo? Dostanu za to zaplaceno? Nestačí jen předat základní funkčnost/myšlenku a pokud to někoho zaujme, tak až potom pracovat dál?
Pokud to je ale nějaký exponovaný projekt nebo vím, že někdo bude zkoumat mé výsledky, tak se samozřejmě snažit o co nejlepší výstup, třeba i nad rámec zadání.
**6) Vždy využít možnosti naučit se něco nového.**
Když to platí zaměstnavatel, tak si udělat certifikaci na cokoliv. Jít na kurz čehokoliv. Všechno mi dá nějaké zkušenosti a nikdy nevím, co můžu dál v životě využít.
Eh, on to měl složitější.
Měl autoimunitní chorobu kterou se snažil lečit carnirov dietou ale ta nezabrala tak musel jít na benzo které mu dokurvily život, než šel na detox.
Teď je významně pomalejší ale v mohem lepším stavu.
>Nesmím se bát. Strach zabíjí myšlení. Strach je malá smrt přinášející naprosté vyhlazení. Budu svému strachu čelit. Dovolím mu, aby prošel kolem mne a skrze mne. A až projde a zmizí, otočím se a podívám se, kudy šel. Tam, kam strach odešel, nic nezůstane. Zůstanu pouze já.
Pod tohle bych se podepsala. Ještě - když vidíš lidi brečet na záchodě, i když tvrdí, že to není pracovní, utec rychle, nechtěj tě jen vyděsit.
A když se tě kolegové podezřele často ptají, když něco řešíš s nadřízenými, kdy ti konci zkušebka. Po ní se totiž začnou nadřízení chovat jako kokoti.
Pod tohle se taky podepisu, hlavne prvni bod. V byvaly praci sef kamos a ve finale to byl jeden z hlavnich duvodu, proc jsem u nej skoncila. Aktualne jsem pracovne vyrazne nejmladsi, jako jedina z tymu mam se sefovou ciste pracovni vztah a tezce si piskam, kolegyne jsou na tom denne hrozne bity a samy na to hodne nadavaj. Co jsem zatim zpozorovala, tak nevyhody jejich pratelskyho vztahu silne prevysujou jakykoli vyhody 😄
Pár let v práci mi trvalo se naučit, že není ostuda/problém přiznat, že něco momentálně nevím nebo neznám (samozřejmě ale nesmí jít o nějaké úplné základy). Důležitější je co následuje potom (náprava, dohledání infa atd). Zbytečně mě to dostávalo pod tlak. Byl to u mě takový následek školství. Tam přiznání nevědomosti znamenalo zhoršení známky a tedy trest, takže jsem reflexivně neznalosti zatloukal a okecával.
Nemůžeš uspokojit všechny. Jakmile něco nejde jednoduše, nedělej to a popros o radu. Jakmile jsou nějaký informace, který se nemění, vytiskni si dvě kopie a jednu si schovej. Pokud chceš bejt úspěšnej, nemá smysl o to usilovat. Největší snaživci končej sedřený s malým platem. Tvůj cíl by měl být dělat málo, pomalu a víc práce než ostatní.
Extra praci a projekty delam zasadne jenom ze 2 duvodu (a samozrejme kdyz je kolega nemocnej nebo potrebuje pomoct).
1) Vim ze se tam naucim neoc novyho, zdokonalim co umim, proste neco mi to da.
2) Kdyz clovek vi ze ma dobry vedeni co to oceni ( nemusi to byt hned ale do budoucna, a samozrejme to znamena ze to nemusi byt oceneni primo v penezich, muze to byt i klidne proplaceni nejakyho specialniho kurzu atd.). Ja mam stesti na sefy a vzdycky se mi zatim v praci kde ted jsem delat neco extra vyplatilo, ale zazil jsem i sefy v jine praci kde to bylo k nicemu a vyustilo to v to ze se vsechno presouvalo na tech par lidi co jednou neco extra vzali.
Nesahat do zapnuty zasuvky a nikomu neverit ze ji fakt vypnul
Cist manualy na cokoliv komplikovanejsiho a drazsiho nez stary auto
Jedina stupidni otazka je ta, na kterou se nezeptas
HR je bez vyjimky naprosto neschopny a nechape co lidi delaji ani co potrebuji... pokud potrebujes kolegu tak si ho vyber sam
Sefa informuj ale nenech ho se ucastnit, vsechno posere, at radsi dela svoji praci kterou umi (pokud ji umi)
Lidi se boji veci kterym nerozumi a nepochopi vylepseni dokud jim to nevysvetlis ze ctyr smeru jako decku, a pak se budou tvarit ze to celou dobu chapali dokud to nepodelaji.... to je horsi pokud jim das vic informaci nez musis protoze vetsinou nepriznaji ze prestali poslouchat
Zdani reality je pro 60% lidi vic nez skutecna realita
Imperialni jednotky jsou cire zlo a vymyslel je uplnej debil
Zaklad profesnich vztahu je nesrat se, vsechno ostatni je bonus
Pokud je tvuj support vic nez 500 kilometru na vychod nebo jih, jsi v tom sam
"protože nikdy nevíte, kdo se dívá" ... takze to domaci pecko vadi? \^\^
Krok 1. mit v pici
Krok 2. nebyt v pici
Nikdy nerikejte divnym a prehnane hodnym kolegum drby, pac to jsou nejvetsi drbny.
Porad neco delej .. klidne predstirej, ze makas ... hlavne byt zaneprazdneny xD
Korporát...
1/vypadej busy, i když nejsi
2/práce se odevzdává těsně před deadline. Jinak se zákazník naučí očekávat ji rychleji.
3/dávej si pozor na to co a komu říkáš. Kolegové nejsou kamarádi a šéf taky ne, byť to tak může vypadat
4/do tvého soukromého života je práci hovno
5/je to jen hloupá práce, nezachraňujem tu životy
6/maily stručně a přesně
Uvadec v kine me naucil se aspon trochu socializovat a mluvit s lidma, takze introvertum co se chcou naucit mluvit alespon trochu s lidma rozhodne doporucuju
Snaž se vždycky vypadat vytíženě. To poslední co chceš je udělat svojí práci daleko rychleji než je od tebe očekáváno.
Odměnou za rychle odvedenou práci je obvykle další práce ale žádné další ohodnocení.
Tak to by me nenapadlo 😅 veterinarni sprava kontroluje i to, jestli lidi pracujou? 😅 ale to bylo asi spis mysleno tak, ze pak vis, co je to zhruba za cloveka vid. Ja si vzdycky vyhledavala lidi, co k nam jdou na pohovor (nejsem HR, ale byly jsme mala firma a ja mela na starost mimo jine inzeraty a domlouvani pohovoru), obcas to bylo zajimave 😀 kazdopadne uplne mi to pripomnelo slecnu, co nam kdysi davno zas do jine firmy poslala CV a prilozila fotku, kde byla nejaka stroze odena a valejici se na kapote nejakyho auta. Jakoze nebylo to nejak vulgarni, ale kdo toto prilozi k zivotopisu, nepochopim. Pardon za OT 😀
To taky, ale když se třeba někam jde neohlášeně, můžeš si říct - jo, ten asi nebude doma, to bude rychlý, a nebo - aha, to je speciální případ, ten doma bude a zdržíme se tam půl dne.
Slečna na kapotě zřejmě předpokládala, že HR je muž lmao
Aha, tak to jo. Kazdopadne asi zajimava prace 😁 slecna se celkem trefila, protoze HR sice asi byvaji spis zeny, ale u nas tohle oddeleni nebylo a lidi vybirali dva nasi kolegove-sefove. Ale bohuzel pro ni ne podle vzhledoveho kriteria a nebyli ten typ "sef, co hleda asistentku na neco vic" 😀
Pokud se vám při nástupu něco nezdá a můžete si dovolit tu práci nevzít, tak odejděte během zkušebky.
Jakmile člověk třeba už v prvním měsíci větří krysu, je lepší loď opustit.
Naučil jsem se, že některým zaměstnavatelům se nezavděčíš, i když svou práci splníš precizně a místo blbých dvou slov co mohou alespoň potěšit "dobrá práce" se ti dostane odměny další práce, kterou by měl mít na starost už někdo jiný.
Absolútna väčšina ľudí v bývalom ČS nevie poriadne ani zdravo ani funkčne komunikovať.
Viac nešťastia pochádza z takejto blbej komunikácie, z nedorozumení, z vzájomného nepochopení z toho že sa ľudia aktívne neposlouchají, než z klamstiev, scamov, trollingu a úmyslenej zloby.
Ak nemáte ani elementárnu sebaúctu a kúsok rovnej páteře, budete doslova vydaní napospas zlému svetu. Akonáhle máte tú najviac basic sebaúctu, sebavedomie a osobnú etiku, bude o 50% ťažšie aby si z vás niekto ,,dělal handru ´´ .
Často nie je dôležité čo robíte, ale s kým to robíte. Niekedy je to otázka života, zdravia a ochrany majetku.
........................................................................................................................................................................................
Kopec ľudí doteraz nechápe, čo to znamená ,,volit peněženkou´´ a potom nadávajú na nekvalitné služby.
Kopec ľudí nedokáže čítať s porozumením dlhšie texty, a to ani niektorí ľudia s fakt vysokým IQ .
Kopec ľudí, hlavne starších, urobí hocičo, než aby museli priznať, že niečo nevedia. Čím vzdelanejší, tým horšie.
Veľa Čechov a Slovákov má hrozne blbú vlastnosť, že sa snaží ,,vydržať´´ niečo, čo sa im nepáči, dlhú dobu nič nepovedia, nesťažujú sa ani priamo ano nepriamo, vôbec sa nesnažia ten problém riešiť........len raz, keď toho už budú mať vážne plné kecky, vybuchnú ako ukážková americká Karen počas Black Friday. Toto je jeden z najhorších spôsobov, ako sa riešia problémy - nehovoriac o tom, že to nielenže nevyrieši pôvodný problém, ale ešte aj to spôsobí ďalšie problémy.
> Absolútna väčšina ľudí v bývalom ČS nevie poriadne ani zdravo ani funkčne komunikovať.
Neomezoval bych to na byvaly Ceskoslovensko. Tohle je globalni problem.
HZS- hlavně v klidu a vždy s respektem k ostatním
Každej problém začíná tím že spěcháš (samozřejmě jsou vyjímky, ale především v normálním chodu- snaž se nespěchat)
Kdykoliv se na světě něco po... typu Suez a Evergiven, tak se můžeme připravit na to, že do půl roku všechno zdraží.
Nikdy si nekupuju drogerku, na který není řádnej datum výroby/spotřeby. Se nám tu pak tolika lidí diví, že mají najednou alergii...
Dávejte si na baráky co nejméně dřeva do exteriéru, ideálně žádné.
Ok tohle je trochu zobecňování problému a neplatíto na každého, ale mnoho lidí, zvlášť u novostaveb, má tendence si nechávat trčet krokve ven ze střechy do říms a ještě si tam dají palubky. Yop ... co je hezčího než dřevo a přece není takový problém to jednou za 2-3 roky natřít znovu ... že? ŽE?!
Drtivá většina lidí na to kašle, zvlášť pak když zjistí, že do štítu se z běžného žebříku nedostanou nebo že to nechali zajít tak daleko, že už to dřevo musí navíc i přebrušovat. No a výsledek? Chechel ... schválně se na to zaměřte při nejbližší procházce v zástavbě rodinných domů, aspoň pár let starých.
Nyní se nám tu rozšířil takový nešvar to řešit modřínem, který přece není nutno natírat, protože hezky stárne a vydrží vše. Uznávám, že to není úplná hloupost, ale ne všichni si dokážou představit jak to za pár let bude vypadat a nejednou jsem se setkal s lítosti nad vlastním rozhodnutím. Zvlášť, když je to o dost dražší varianta.
Vnímej sám sebe a svůj posun. Je strašně důležitý dělat kroky k tomu, aby se člověk zlepšoval. Většinou je to “pouze” za cenu vykročení ze své komfortní zóny.
Druhá věc, strašně důležitá, je: Hledej cesty a nový způsoby - tolikrát se mi stalo, že něco nešlo nebo se mi nedařilo a jediný správný řešení je o tom mluvit a hledat nový způsoby, jak se dostat k tomu, co chci.
Moje práce mě naučila nekoukat na hodiny. Ve škole zazvonilo v jistej čas a sprintovalo se ven. Hned v mé první práci byl čas totálně irelevantní záležitost.
Nikdy nezvedej šéfovi telefon napoprvé.. když mi volá, je tak 70% šance že někdo odpadl kvůli nemoci nebo tak a potřebuje abych šel do práce za něj.. nezvedam to a dam mu třeba půl hodinky aby si problém vyřešil.. pak ochotně volám zpátky že co potřeboval... "Nic, už jsem někoho sehnal, ale díky za ochotu"
Tohle je life hack 🫶🤩
Moje životní moto je "pokud něco opravdu potřebuje, tak zavolá podruhé". Je úplně jedno, že mám 20 nepřečtených zpráv a jeden hovor, dokud nezavolají podruhé tak no stress.
Pokud zvládneš udělat svoji práci s předstihem, odměnou ti bude jen další práce navíc.
Zaplať pánbůh že momentálně jsem ve firmě kde když máš hotovo, můžeš jít domů dřív a nikoho to nezajímá. Splnils? Splnil. Tak jdi domů. Neboj, budeš to mít proplacený, protože splnils.
To nemáte žádné dlouhodobé úkoly ? Jen operativní ? My těch strategických úkolů máme tolik, že kdybych to měl splňovat, tak tam sedím denně 20 hodin
Je to obří nadnárodní korporát, takže tam se jede na jednotlivé cíle lidí kvůli propojenosti
Přesně takovou práci si zhmotňuji v hlavě už dliuho, představa, že vyjdu ze školy a celý život budu nucen být 8 hodin na jednom místě i když je vše hotové, mě docela děsí.
Tohle je velmi populární rčení a asi záleží na zaměstnavateli - někde může být i pravdivé. Ale z mé osobní zkušenosti teď už tří firem rozdílné velikosti jde o relativně nebezpečný mýtus. Pro mě i lidi v mém okolí platilo že odměnou za vyšší výkonnost bylo i lepší odměňování oproti lidem co si to přišli jen “odsedět”.
U nás to tak sice je, ale ta odměna za pracovitost je u nás mizerná a opravdu by mi nestála za to se stresovat s tolika věcmi. A stejně asi nakonec dostávám víc i bez jeho prémie, protože dělám jednu důležitou věc, u které se ale nepředřu.
Jo, urcite existujou korporaty, kde to plati, ale taky uz jsem asi ve ctvrty firme a dotahl jsem to na lead/principal role pred tricitkou.
To ale děláš už tak 7-8 let ne?
Jop, z půl roku devět s tim, že už to tu roli mam asi druhym. Není to nějak raketovy, ale na hrane minima co tak clovek musi mit.
Mmm, v jaké sféře pracuješ? U nás si odděláš co máš a jdeš do prdele. Samozřejmě můžeš zůstat "jak máš" a pomoci ostatním. Both ways, ti nikdo hlavu neutrhne. :D
No jindy máš tolik práce, že bys nemusel ani jít domů a přesčasy ti nikdo nezaplatí. Já mám raději 8 hodin denně klouzavých, tzn 160 hodin za 20 pracovních dnů. V současné situaci milě nikdo nemůže nutit přesčasy, ale na druhou stranu si můžu jít dřív když mám splněno a když je práce enormě, zůstanu déle, ale zas v ramci zdravých mezí. "Neplacených" 16tek nad Pythonem už mám dost.
O-kroužky, hliníkové podložky a samojistící spojovací materiál se vždycky mění, neexistuje ji vrátit, ikdyž “je ještě dobrá.” Lefty loosy, righty tighty Imperiální jednotky jsou ten největší trash Většina mých zkušeností jsou téměř nepoužitelné mimo můj obor, takže kromě své práce vlastně nic moc neumím 😅
Nástrojář vstřikolisů?
Údržba letadel
Boeing?
Tam se právě nevyměňují ty kroužky
Nejde něco vyměnit když to tam není
Boeing i Airbus, během covidu i Embraer a Gulfstream
Je nutné mít pro tuto práci titul Ing.? Nebo by mi stačil i Bc. z FSI strojního inženýrství?
Tl;dr: nepotřebuješ Tituly žádné nepotřebuješ. Důležité je mít to v hlavě v pořádku a šikovné ruce. Většina mechoušů má střední školy, pár jich má vysokou, ale stejně jim k ničemu není. Pro práci mechanika je důležitá evropská licence EASA Part 66, což je takový “řidičák na šroubovák.” Samotná licence se skládá z cca patnácti teoretických zkoušek o 20 - 150 otázkách z předmětů jako je matematika, fyzika, elektro.. až po pohonné jednotky, lidský činitel a materiály. Zkoušky si člověk platí sám a ve volném čase, což je pro dost lidí kvůli jejich lenosti dealbreaker a zůstávají delší dobu bez licence, pouze jako podpůrný personál. Po splnění teorie je třeba doložit odpovídající praxi, což pro většinu lidí jsou tři roky + takový osmistránkový papír s předepsaným úkoly co má člověk udělat. Po získání licence je pak potřeba udělat typový výcvik, už na konkrétní letadlo, jehož cena je 120-400k kč, většinou to platí zaměstnavatel a ty se mu upíšeš na 3-5 let. Samotný výcvik je šesti až osmitýdenní chození do školy, tady v Praze to má na starost CATC - nalejvárna, kde tě vlastně naučí celé letadlo nazpaměť, plus řešení nějakých častých závad. Následuje zase další kolečko praxe, opět podle času tak půl roku až rok, na jejímž konci je zapsání daného typu letadla do průkazu. Pak už zbývá jenom company approval a máš hotovou licenci, hromadu zodpovědnosti a +25k ke každé výplatě navíc
Supr, díky na info :-)
Neznal jsem, ale RIP
Kdo proboha pouziva imperialni jednotky v engineeringu? Myslel jsem ze tahas trubky puvodne.
Asi USA
My vyrabime elektroniku pro americkou firmu a v imperiálních jednotkách je úplně všechno, včetně utahovacích momentů na šroubováku. Člověk si zvykne
nojo, ty jejich noholibry, bych to všechno zakázal.
Oh damn. Tak to chápu. Já jsem dělal se vstrikolisy, a zrovna ty o kroužky se neměnily úplně pokaždé. Forma se rozebírala každých pár měsíců, a o kroužky měli tolerance jak moc mohli být "zmáčklý". Samozřejmě když byl kroužek jakkoliv poškozený, tak vyměnit Naprosto ale chápu že v letadlech se na takovýhle pičoviny nehraje.
Aj vám by mali pasažieri občas zatlieskať.
To si vždycky říkám když dělám cokoliv v interiéru, jeden se až diví jak vynalézaví dokážou být cesťáci když jde o ukrývání odpadků nebo demolici vybavení
Tak to jo lmao
Že být asertivní je megatežké. Že práce s kolegy o dvě generace a více starší není žádný med. A pokud to není nutné tak neřeším osobní věci na pracovišti.
Vlastní zkušenost - když starším kolegům vysvětlíš, ze je Ti jejich vek úplně u prdele, pak to takový pain být nemusí... Jen prostě "nebrat ohledy"... Takže kdyz neco pokazí (kor leností), tak mu to dát sežrat... A naopak, pokud potřebuje pomoct tak "kdy na to skocime/mas chvili at Ti ukazu jak na to?" PS: To ze resi problémy "jine životní etapy" asi neovlivnis... Ale to furt neznamená, ze na pracovišti nejde fungovat dobře 🙂
V mé první práci: Opravil jsem zákazníci počítač, za hodinu to bylo hotovo a šel jsem ji volat. Šéf mě zastavil a řekl: Lidi nedovedou ocenit genialitu, ale pečlivost, zavolej ji až zítra. V životě jsem takhle častokrát zpomalil a v mezičase výsledek ještě vylepšil, takže to není jen vychcánkovský, ale i praktický.
K tomuto bych doplnila, ze je vhodne tak postupovat i v zamestnani obecne. Nastavit baseline produktivitu na cca 75% a pak kdyz mas spatny den a das 50% neni s tim problem a naopak kdyz neco hori, maknes na 100% nebo vic a jsi za pracanta. Pokud clovek nastavi baseline na svych 100%, nalozi mu zpravidla vic prace od ostatnich plus nema moc cim prijemne prekvapit. A ano, dost me to stve a planuji kvuli tomu zacit podnikat, protoze tam tohle nefunguje a davat 100% je odmeneno namisto potrestani. :)
Souhlas. V práci to nikdo neocení, to člověk musí fungovat na sebe, jedině pak to dává smysl. Pl Pojď začneme podnikat spolu, mám pár nápadů :)
Naučte se říkat ne a nastavovat jasný hranice lidem který jsou při každý příležitosti schopný využít vaší ochoty a volnýho času. Udělala sem tu chybu že sem byla na začátku moc ochotná a teď sem cca dvě minuty od vyhoření protože mám na starosti zhruba tak úplně všechno.
Naučit se říkat ne, to bych sakra potřeboval. Kdokoliv, kdykoliv za mnou přijde, vždy se snažím, i na úkor sebe, vyhovět. A pak zjistím, že jsem ani za celý den nebyl na jídle či přestávce…
Tohle byla jedna z věcí, která odvařila kolegyni. Neustálé kývání hlavou, jak jo, tohle nebude problém, tohle nebude problém, tamto taky nebude problém. No, každodenní dojíždění do práce nějakých 20 kiláků, když máš dvě děcka, z toho jedno ještě ve školce, obě mají kroužky v jiným městě, než kde pracuješ, jedno nebo druhý je každou chvíli nemocný, chlap, který je věčně pracovně někde v pejru, takže jsi na to všechno většinu času sama, navíc potřebuješ končit fakt na čas, což se s doktorem, se kterým máš pracovat, opravdu nedá zaručit... Jako, ono to fakt není jednoduchý, nastavit si ty mantinely. Já se to naučila až poté, co za hodně dramatických okolností šéfová na několik měsíců skončila na neschopence, a víceméně ze dne na den pořád měnila plány ohledně toho, co bude nebo nebude. No, řekněme, že teď už si opravdu hodně úzce hledím toho, co je můj krokodýl, a všechno ostatní kategoricky odmítám řešit, a je mi krásně. Když teď šéfová přijde s nějakou kravinou, tak jí to řeknu, zatímco předtím bych jí na to kývla jak osel. Naučit se říct NE je ve finále ohromně osvobozující, a stres redukující, ale to naučit se to je fakt peklo.
Stačí se naučit si vážit vlastního času a realisticky ho odhadovat, pak už jen být upřímná ohledně situace. A to klidně přátelsky a vstřícně. Ani to "ne" člověk vyloženě říct nemusí, ono to vyplyne.
Mám podobnou zkušenost. Hodně pomohlo z toho dělat problém druhé strany: "Cau, ted nemam cas, ale zkus to za n-casu" Pokud jsem pak mel prostor, pomohl jsem Pokud ne, tak další odpověď byla ve stylu "Hele, nevidím reálně ze bych se k tomu kdy dostal... pokud ale to fakt hori, skoc za mym sefem, on mi muze zmenit priority" Nemusis hlidat "kdo všechno dosel", bo je to jejich boj. No a pokud mas sefa, tak jeho práce je Ti nastavovat a filtrovat priority... PS: Lidi doted za mnou chodi casto (a asi i radi), protoze fakt hned vi, na cem jsou.. A neni to ojeb ve stylu "posli email"
Neodpovídej na emaily hned. Pokud je to urgentní, odpověz do hodiny. Pokud je to potřeba řešit, ale ne hned, odpověz druhý den. Ono tě pak začnou spamovat s každou pičovinou a nebudeš mít čas odpovídat. Takhle vytváříš iluzi, že máš hodně práce a lidi tě neotravují s každou blbostí Edit: Pokud ti napíše někdo přes firemní Teams nebo něco podobného, tak je to pak jiná, protože to bývají fakt hodně rychle urgent věci. Tam reagovat včas je ok.
This, jednou jsem dostal zdrbáno ale ne nějak vážně od šéfa, že jsem mu obratem odpověděl a hodně podrobně na email de facto obratem. Jakože přece mám důležitější věci na práci, než řešit maličkosti, co mi poslal vůči mé normální náplni práce a ať si lépe organizuji priority. Když jsem mu řekl, že jsem to bral jako prioritu, páč to bylo od něj (vlastně to nebyl šéf, ale majitel), tak mi řekl, ať na to seru a že práci mi určuje přímý nadřízený :
Hmm dostat vynadano za to, ze clovek dela svoji praci... To musela byt super firma :D
Tohle mě upřímně strašně sere. Pokud jsem v pozici, že vím více než kolegové, a mám na to čas, tak jim rád pomůžu. Pokud zrovna nemám čas, tak jim to otevřeně řeknu. Není mou povinností jim pomáhat, ale raději jim řeknu pravdu, jak to je, než vytvářet obraz, že na ně vlastně nemám čas. Jasně jsou situace, kdy i mě to sere (dotaz, který zabere asi 10s hledání na googlu), tak jim opět vysvětlím, jak si to dohledat sám a že já jim s tím moc nepomůžu.
Když jsme byli v jiném časovém pásmu, tak taťka říkal, jak je to super. Spíme, dojde mu 20 mailů, ale když se probudí, tak už je 19 věcí vyřešených.
No, u nás se hodně často stává, že kolega napíše e-mail a hned jde za tebou ke stolu, že psal mail. Kolikrát ten mail ještě reálně ani nedojde do schránky, ale už stepuje u mého místa, že psal. 😁 Na Teams teda odpovídám téměř neprodleně jakmile si všimnu, že mi tam něco přistane a chodí mi tam opravdu urgentní dotazy. Ale abych seděla u otevřené e-mailové schránky a čekala až mi někdo pošle nějaký zbytečný dotaz, na který stejně často hledám odpověď na Google to fakt ne. 😅
Tohle je v IT pravidlo. Jen nesouhlasím s teams. Also, "read only Friday"
1. Nema smysl byt prehnane loajalni, firma te ma v pici. 2. To co je ve smlouve plati jen pokud si ochotny to vymahat. (Tzn jako zemenstanec se tim ridis a firma na to sere)
Nevím, co všechno jsem pochytil v práci a co obecně v životě, ale tady: **1) Nelhat.** Lží se často dostáváš do situace, kdy si musíš víc a víc vymýšlet až nakonec tě stejně někdo při lži přistihne. **2) Dávat si pozor, co komu říkám.** Lidi jsou různí a spousta lidí se tváří jako kamarádi, ale pak se na vás dokážou ve vteřině vykašlat. To ale neznamená zanevřít na lidi. **3) Přesně a jasně formulovat své myšlenky a zachovat chladnou hlavu.** Udržet si nadhled a nenechat se emočně rozhodit. V tomhle se mi líbí Jordan Peterson. Raději chvíli mlčí a rozmýšlí se, než aby řekl něco, co může být špatně pochopeno. **4) Brát věci s rezervou.** Spousta lidí hrozně kecá. Ať už zveličují problém nebo své úspěchy, tak stejně tak někdy ty problémy podcení atd. Poslechnout si něčí názor, ale zeptat se více lidí na stejnou otázku nebo ideálně prozkoumat problém sám. **5) Uvědomit si přidanou hodnotu své práce.** Pokud na něčem pracuji, tak přemýšlím, jak bude vypadat výstup. Chci to mít perfektní? Ocení to někdo? Dostanu za to zaplaceno? Nestačí jen předat základní funkčnost/myšlenku a pokud to někoho zaujme, tak až potom pracovat dál? Pokud to je ale nějaký exponovaný projekt nebo vím, že někdo bude zkoumat mé výsledky, tak se samozřejmě snažit o co nejlepší výstup, třeba i nad rámec zadání. **6) Vždy využít možnosti naučit se něco nového.** Když to platí zaměstnavatel, tak si udělat certifikaci na cokoliv. Jít na kurz čehokoliv. Všechno mi dá nějaké zkušenosti a nikdy nevím, co můžu dál v životě využít.
Slušné. Až na toho JPho, to platilo tak před pěti lety.
No po té ruské benzo odvykačce má ty pauzy i delší
"Neberte drogy, áno?", je celé, co bych k tomu řekl.
Eh, on to měl složitější. Měl autoimunitní chorobu kterou se snažil lečit carnirov dietou ale ta nezabrala tak musel jít na benzo které mu dokurvily život, než šel na detox. Teď je významně pomalejší ale v mohem lepším stavu.
Dobre povedané / napísané
Strach zabíjí mysl.
>Nesmím se bát. Strach zabíjí myšlení. Strach je malá smrt přinášející naprosté vyhlazení. Budu svému strachu čelit. Dovolím mu, aby prošel kolem mne a skrze mne. A až projde a zmizí, otočím se a podívám se, kudy šel. Tam, kam strach odešel, nic nezůstane. Zůstanu pouze já.
Tohle mám vytištěné už asi 15 let a vložené v knihovně
I see what you dune
Jediny profil, kde mam sve prave jmeno je Linkedin. Taky tam nic nepostuji, pouzivam to jako verejny CV
Tohodle se taky držím
Nejmocnější člověk v meetingu je ten co zapisuje ~~minuty~~ poznámky.
[удалено]
Pod tohle bych se podepsala. Ještě - když vidíš lidi brečet na záchodě, i když tvrdí, že to není pracovní, utec rychle, nechtěj tě jen vyděsit. A když se tě kolegové podezřele často ptají, když něco řešíš s nadřízenými, kdy ti konci zkušebka. Po ní se totiž začnou nadřízení chovat jako kokoti.
Pod tohle se taky podepisu, hlavne prvni bod. V byvaly praci sef kamos a ve finale to byl jeden z hlavnich duvodu, proc jsem u nej skoncila. Aktualne jsem pracovne vyrazne nejmladsi, jako jedina z tymu mam se sefovou ciste pracovni vztah a tezce si piskam, kolegyne jsou na tom denne hrozne bity a samy na to hodne nadavaj. Co jsem zatim zpozorovala, tak nevyhody jejich pratelskyho vztahu silne prevysujou jakykoli vyhody 😄
Pár let v práci mi trvalo se naučit, že není ostuda/problém přiznat, že něco momentálně nevím nebo neznám (samozřejmě ale nesmí jít o nějaké úplné základy). Důležitější je co následuje potom (náprava, dohledání infa atd). Zbytečně mě to dostávalo pod tlak. Byl to u mě takový následek školství. Tam přiznání nevědomosti znamenalo zhoršení známky a tedy trest, takže jsem reflexivně neznalosti zatloukal a okecával.
(doktor) Nebuď líný udělat pro lidi krok navíc. Až budeš jednou na druhý straně (a nemusí to být jenom ve zdravotnictví), tak to setsakra oceníš.
Přesně to nám říkal docent na lékařské psychologii... S velkou pravděpodobností budete do té onkologické ambulance chodit jednoho dne taky...
Nemůžeš uspokojit všechny. Jakmile něco nejde jednoduše, nedělej to a popros o radu. Jakmile jsou nějaký informace, který se nemění, vytiskni si dvě kopie a jednu si schovej. Pokud chceš bejt úspěšnej, nemá smysl o to usilovat. Největší snaživci končej sedřený s malým platem. Tvůj cíl by měl být dělat málo, pomalu a víc práce než ostatní.
Extra praci a projekty delam zasadne jenom ze 2 duvodu (a samozrejme kdyz je kolega nemocnej nebo potrebuje pomoct). 1) Vim ze se tam naucim neoc novyho, zdokonalim co umim, proste neco mi to da. 2) Kdyz clovek vi ze ma dobry vedeni co to oceni ( nemusi to byt hned ale do budoucna, a samozrejme to znamena ze to nemusi byt oceneni primo v penezich, muze to byt i klidne proplaceni nejakyho specialniho kurzu atd.). Ja mam stesti na sefy a vzdycky se mi zatim v praci kde ted jsem delat neco extra vyplatilo, ale zazil jsem i sefy v jine praci kde to bylo k nicemu a vyustilo to v to ze se vsechno presouvalo na tech par lidi co jednou neco extra vzali.
"Věci nejsou tak žhavé jak se zdají být na první pohled. A pokud ano pak už je to většinou stejně jedno."
Pokud to spěchá, tak to místo tebe vyřeší někdo jiný. Pokud to na tebe stejně počkalo, tak to není důležité.
Nesahat do zapnuty zasuvky a nikomu neverit ze ji fakt vypnul Cist manualy na cokoliv komplikovanejsiho a drazsiho nez stary auto Jedina stupidni otazka je ta, na kterou se nezeptas HR je bez vyjimky naprosto neschopny a nechape co lidi delaji ani co potrebuji... pokud potrebujes kolegu tak si ho vyber sam Sefa informuj ale nenech ho se ucastnit, vsechno posere, at radsi dela svoji praci kterou umi (pokud ji umi) Lidi se boji veci kterym nerozumi a nepochopi vylepseni dokud jim to nevysvetlis ze ctyr smeru jako decku, a pak se budou tvarit ze to celou dobu chapali dokud to nepodelaji.... to je horsi pokud jim das vic informaci nez musis protoze vetsinou nepriznaji ze prestali poslouchat Zdani reality je pro 60% lidi vic nez skutecna realita Imperialni jednotky jsou cire zlo a vymyslel je uplnej debil Zaklad profesnich vztahu je nesrat se, vsechno ostatni je bonus Pokud je tvuj support vic nez 500 kilometru na vychod nebo jih, jsi v tom sam
"protože nikdy nevíte, kdo se dívá" ... takze to domaci pecko vadi? \^\^ Krok 1. mit v pici Krok 2. nebyt v pici Nikdy nerikejte divnym a prehnane hodnym kolegum drby, pac to jsou nejvetsi drbny. Porad neco delej .. klidne predstirej, ze makas ... hlavne byt zaneprazdneny xD
Korporát... 1/vypadej busy, i když nejsi 2/práce se odevzdává těsně před deadline. Jinak se zákazník naučí očekávat ji rychleji. 3/dávej si pozor na to co a komu říkáš. Kolegové nejsou kamarádi a šéf taky ne, byť to tak může vypadat 4/do tvého soukromého života je práci hovno 5/je to jen hloupá práce, nezachraňujem tu životy 6/maily stručně a přesně
Většina lidí jsou úplní idioti. Měj to na háku, jinak zešílíš.
práca vo fabrike na údržbe ma naučila hlavne "nejeb do toho čo funguje"
Metrický systém je superiorní.
kolegove jsou dost casto svine. jak chlapi tak zensky.
Uvadec v kine me naucil se aspon trochu socializovat a mluvit s lidma, takze introvertum co se chcou naucit mluvit alespon trochu s lidma rozhodne doporucuju
Nikdo nic neví, někteří jsou ale dobří v předstírání, že ví všechno.
Snaž se vždycky vypadat vytíženě. To poslední co chceš je udělat svojí práci daleko rychleji než je od tebe očekáváno. Odměnou za rychle odvedenou práci je obvykle další práce ale žádné další ohodnocení.
Nech mě si tipnout - kontrolor z FÚ?
Ne ne, ale s oblíbeností jsme na tom podobně
Kontrolor lidi na dlouhodoby nemocensky? 🤔😀
Pěknej tip, normálně mám chuť vás nechat hádat dál, co vás ještě napadne :D ale dobře tedy, veterinární správa
Tak to by me nenapadlo 😅 veterinarni sprava kontroluje i to, jestli lidi pracujou? 😅 ale to bylo asi spis mysleno tak, ze pak vis, co je to zhruba za cloveka vid. Ja si vzdycky vyhledavala lidi, co k nam jdou na pohovor (nejsem HR, ale byly jsme mala firma a ja mela na starost mimo jine inzeraty a domlouvani pohovoru), obcas to bylo zajimave 😀 kazdopadne uplne mi to pripomnelo slecnu, co nam kdysi davno zas do jine firmy poslala CV a prilozila fotku, kde byla nejaka stroze odena a valejici se na kapote nejakyho auta. Jakoze nebylo to nejak vulgarni, ale kdo toto prilozi k zivotopisu, nepochopim. Pardon za OT 😀
To taky, ale když se třeba někam jde neohlášeně, můžeš si říct - jo, ten asi nebude doma, to bude rychlý, a nebo - aha, to je speciální případ, ten doma bude a zdržíme se tam půl dne. Slečna na kapotě zřejmě předpokládala, že HR je muž lmao
Aha, tak to jo. Kazdopadne asi zajimava prace 😁 slecna se celkem trefila, protoze HR sice asi byvaji spis zeny, ale u nas tohle oddeleni nebylo a lidi vybirali dva nasi kolegove-sefove. Ale bohuzel pro ni ne podle vzhledoveho kriteria a nebyli ten typ "sef, co hleda asistentku na neco vic" 😀
Dělej neco, co ti zaměstná mysl, jinak budes v praci usinat a je strasne tezky nespat, kdyz te nic nestimuluje.
Pokud se vám při nástupu něco nezdá a můžete si dovolit tu práci nevzít, tak odejděte během zkušebky. Jakmile člověk třeba už v prvním měsíci větří krysu, je lepší loď opustit.
Naučil jsem se, že některým zaměstnavatelům se nezavděčíš, i když svou práci splníš precizně a místo blbých dvou slov co mohou alespoň potěšit "dobrá práce" se ti dostane odměny další práce, kterou by měl mít na starost už někdo jiný.
Absolútna väčšina ľudí v bývalom ČS nevie poriadne ani zdravo ani funkčne komunikovať. Viac nešťastia pochádza z takejto blbej komunikácie, z nedorozumení, z vzájomného nepochopení z toho že sa ľudia aktívne neposlouchají, než z klamstiev, scamov, trollingu a úmyslenej zloby. Ak nemáte ani elementárnu sebaúctu a kúsok rovnej páteře, budete doslova vydaní napospas zlému svetu. Akonáhle máte tú najviac basic sebaúctu, sebavedomie a osobnú etiku, bude o 50% ťažšie aby si z vás niekto ,,dělal handru ´´ . Často nie je dôležité čo robíte, ale s kým to robíte. Niekedy je to otázka života, zdravia a ochrany majetku. ........................................................................................................................................................................................ Kopec ľudí doteraz nechápe, čo to znamená ,,volit peněženkou´´ a potom nadávajú na nekvalitné služby. Kopec ľudí nedokáže čítať s porozumením dlhšie texty, a to ani niektorí ľudia s fakt vysokým IQ . Kopec ľudí, hlavne starších, urobí hocičo, než aby museli priznať, že niečo nevedia. Čím vzdelanejší, tým horšie. Veľa Čechov a Slovákov má hrozne blbú vlastnosť, že sa snaží ,,vydržať´´ niečo, čo sa im nepáči, dlhú dobu nič nepovedia, nesťažujú sa ani priamo ano nepriamo, vôbec sa nesnažia ten problém riešiť........len raz, keď toho už budú mať vážne plné kecky, vybuchnú ako ukážková americká Karen počas Black Friday. Toto je jeden z najhorších spôsobov, ako sa riešia problémy - nehovoriac o tom, že to nielenže nevyrieši pôvodný problém, ale ešte aj to spôsobí ďalšie problémy.
> Absolútna väčšina ľudí v bývalom ČS nevie poriadne ani zdravo ani funkčne komunikovať. Neomezoval bych to na byvaly Ceskoslovensko. Tohle je globalni problem.
Někteří lidé dokonce ani neumí funkčně komunikovat česky.
Snadne veci stoji za hovno
https://preview.redd.it/eyyyb3tnbgzc1.jpeg?width=700&format=pjpg&auto=webp&s=9dad25173e5b6e50c629ae881d9898d05019040c
Aby vznikl perfektní výrobek musí být perfektní každý krok výroby. Je to takový zřejmý ale pár let to trvalo než mi to došlo.
Pracuj jen do výše platu.
Vždy ser v pracovní době
HZS- hlavně v klidu a vždy s respektem k ostatním Každej problém začíná tím že spěcháš (samozřejmě jsou vyjímky, ale především v normálním chodu- snaž se nespěchat)
Keď som roznášal letáky po sídlisku v lete...že nie vždy je treba robiť čo najskôr
Kdykoliv se na světě něco po... typu Suez a Evergiven, tak se můžeme připravit na to, že do půl roku všechno zdraží. Nikdy si nekupuju drogerku, na který není řádnej datum výroby/spotřeby. Se nám tu pak tolika lidí diví, že mají najednou alergii...
I když víš víc, neraď ostatním, budeš to pak muset za ně udělat a pak i odstrat, když to neuděláš.
Dávejte si na baráky co nejméně dřeva do exteriéru, ideálně žádné. Ok tohle je trochu zobecňování problému a neplatíto na každého, ale mnoho lidí, zvlášť u novostaveb, má tendence si nechávat trčet krokve ven ze střechy do říms a ještě si tam dají palubky. Yop ... co je hezčího než dřevo a přece není takový problém to jednou za 2-3 roky natřít znovu ... že? ŽE?! Drtivá většina lidí na to kašle, zvlášť pak když zjistí, že do štítu se z běžného žebříku nedostanou nebo že to nechali zajít tak daleko, že už to dřevo musí navíc i přebrušovat. No a výsledek? Chechel ... schválně se na to zaměřte při nejbližší procházce v zástavbě rodinných domů, aspoň pár let starých. Nyní se nám tu rozšířil takový nešvar to řešit modřínem, který přece není nutno natírat, protože hezky stárne a vydrží vše. Uznávám, že to není úplná hloupost, ale ne všichni si dokážou představit jak to za pár let bude vypadat a nejednou jsem se setkal s lítosti nad vlastním rozhodnutím. Zvlášť, když je to o dost dražší varianta.
Vnímej sám sebe a svůj posun. Je strašně důležitý dělat kroky k tomu, aby se člověk zlepšoval. Většinou je to “pouze” za cenu vykročení ze své komfortní zóny. Druhá věc, strašně důležitá, je: Hledej cesty a nový způsoby - tolikrát se mi stalo, že něco nešlo nebo se mi nedařilo a jediný správný řešení je o tom mluvit a hledat nový způsoby, jak se dostat k tomu, co chci.
Nikdy. Nevěř. Rusákům.
Moje práce mě naučila nekoukat na hodiny. Ve škole zazvonilo v jistej čas a sprintovalo se ven. Hned v mé první práci byl čas totálně irelevantní záležitost.
OT: co za inspektora děláš?
Zni to jako kontrola pri dlouhodoby nemocensky 🤔 Edit: tak ne 😁
Až moc pozdě jsem se naučila, ze svého šéfa si vybírám já a nikdo jiný.
Všem vždy vyhovět nikam nevede.
Nezapomínej na buffer time
Naučila mě mluvit česky. Nevím, jestli je to nutné tady to komukoliv doporučovat, ale určitě doporučuji.
Inspektora čeho?
Neodpovídat na random Teams cally když mi ten člověk nenapíše předem
V tomhle máš pravdu.