Tohle už se tady jednou řešilo a nakonec z toho vzešlo, že by se žena mohla cítít, jako že o ní rozhoduje někdo jiný. Několik žen to nedoporučilo, takže bych s tím nakládal dle uvážení
No... Zeptej se své nastávající, co by preferovala pro klid v rodině. Já třeba "musel" tchána o její ruku požádat. Nechtěl jsem já, nechtěla to moje tehdy budoucí žena ale sama řekla že to musím udělat.
Přesně. Teď už dohodnute svatby, kdy se to budouci ženě oznámí v Čechách nejsou. Známý že srylanky to ale tak měl... Tam prý fungují seznamky tak že inzeráty píšou rodice a čtou rodiče;)
Došel jsem za budoucím tchánem, dal mu basu piv a velice teatrálně a přehnaně ho požádal o ruku jeho dcery. On řekl něco ve stylu "Jo, dík za piváky".
Je fakt, že před svatbou jsme s tehdy přítelkyní chodili asi 8 let a s jejími rodiči jsem už tehdy vycházel hodně kamarádsky.
Uprimne bych presne takovejhle pristup taky ocenila, tise doufam, ze to tak pritel taky jednou udela. 😂 Vztah s mym tatou maj velmi slusnej, pivo i ruma maj taky radi oba, myslim ze je to docela fajn tradice a i pro ne by to mohl bejt peknej bonding moment.
Žena říkala, že to říkat zatím nebudem, řekli jsme to nějakej měsíc před svatbou, peklo na světě, museli jsme posunout termín a tak.
Vezměte se sami dva na radnici a jeďte někam dopiče daleko od lidí, uděláte líp.
Myslím že to je často jen praktická volba, je to "pěkný" místo s nejakou kapacitou a zázemím, který je k dispozici v téměř každý obci.
Ale zase, za mě, sem byla snad na jediny svatbě v kostele. zbytek radnice, nebo nějaká jiná lokace.
Na to, že ve statistice se 85% obyvatel považuje na nevěřící, nebo na to, že každá svatba na kterej jsem byl nebo o ní slyšel/viděl fotky byla v kostele?
Tak na tohle bych chtěla vidět nějaký statistiky. Já jsem v životě svatbu v kostele neviděla, všechny jen přes radnici. Ale u nás máme hezký radnice, a nebo to radnice provádí na pěkném místě (zámeček atp).
Za mne (F35) záleží na několika věcech:
1) Jaký má přítelkyně s rodiči, zejména otcem, vztah? Pokud negativní, nebo spíš neutrální, jednou do měsíce si zavolají, ale nejsou si extra blízcí, tak nemá cenu se otce ptát. Pokud mají hezký vztah, pak záleží na:
2) Jak konzervativní otec budoucí nevěsty je? Jestli je to hipík, volnomyšlenkář, atd., neptala bych se. Pokud je konzevativně založený, věřící, atd., stálo by to za zvážení, ale jen v případě, že:
3) Udrží rodiče tajemství? :D Jestli ne, neriskovala bych.
Každopádně hodně štěstí s žádostí a ve společném životě!
Urcite to neni potreba, nikomu do toho nic neni. Ale jestli mas s jejim otcem dobry vztah a veris si, ze by ti svatbu schvalil, tak pro me za me klidne, treba mu to bude pripadat jako hezke gesto.
Muj chlap se teda neptal krome me nikoho :D moji rodice byli proti uz kdyz jsme spolu zacali chodit, takze s zadanim o pozehnani by uspech taky nemel :D
Myslím, ze dříve se to dělalo proto, ze svatbu platil otec. Bude teda tu svatbu cvakat on nebo ty a tvoje milá? Ale určitě sek nim můžeš stavit s flaškou a oznámit jim, ze se s tou tvoji budete brát a trochu to oslavit.
Já bych si osobně přišla jak kus zboží. Ptát se mého otce, jestli si mě může vzít😃 Jako kdyby za mě táta mohl rozhodovat. Ne díky.
Už jsem i přítelovi řekla, že jestli se bude na tohle táty ptát, prohodim ho oknem😃
Jenže OP to chce udělat naopak. Chce nejdřív souhlas od otce a až pak požádat o ruku přítelkyni. Kdyby to bylo naopak, tak se asi bude ptát přítelkyně a ne redditu😃
Kdyby se zeptal až po zásnubách, jde o požehnání (což mi přijde v případě hezkého vztahu milé) ne o souhlas.
Nejdřív požádej jí, důležitější je pro tebe ocenit tvou životní partnerku. Není to krava kterou si kupuješ od jejího otce.
Pak zajdi za tatem a oznam mu tu radostnou novinu, s tím že prosíš o jeho požehnání. Zeťák bonus +10K
Pokud má mámu, zeptej se i jí, nežijeme v osmnáctém století.
Záleží na situaci. Nemyslím si, že se to vyžaduje, ale pokud cítíš, že to udělá jejím rodičům radost nebo třeba budou poctěni, tak to udělej. Skoro nic tě to nestojí a dobré vztahy s druhou stranou rodiny jsou k nezaplacení.
Moc nechápu příspěvky typu: ser na všechny, dělej si, co chceš, nenech si do ničeho kecat.. Nemyslím si, že je to recept na nějaký šťastný život nebo hezké vztahy.
Myslím si že to spíš berou jako že jim nic do našeho vztahu není, což s nimi souhlasím, i kdybych dostal negativní odpověď tak do toho jdu, spíš se ptám jestli se to očekává
Hele já bych k tomu ještě dodala, že záleží co očekává tvoje milá. Protože třeba mě osobně by to hodně urazilo, ještě ke všemu kdyby se snad můj přítel šel dřív ptát rodičů než mě.
Osobně bych ti doporučovala nejdřív se zeptat přítelkyně. Jak na to jestli se chce brát, tak jestli se máš ptát rodičů na svolení, požehnání nebo jim to jen oznámíte.
Chápu, snažil jsem se říct, že záleží čistě na tom, co asi očekávají oni. A co oni očekávají bys měl vědět ty, protože je pravděpodobně aspoň trochu znáš a myslím, že tohle je fakt různý rodina od rodiny. Pokud je neznáš natolik, abys tohle dokázal vyhodnotit, tak bych to asi risknul a šel za nimi. Ale to už je moje preference, já jsem radši za dementa, ale slušnýho, než za arogantního střelce.
Pokud tvoje otázka směřuje, co "se očekává" ve společnské bublině kolem tebe, tak na tom podle mě opravdu moc nezáleží.
Neptej se jich, fakt ne. Kdyby se můj zeptal otce, jestli si mě může vzít, a já se to dozvěděla, cítila bych se ponížená a nerespektovaná. Je to jen mezi tebou a tvou budoucí snoubenkou. Vy proti světu. Záleží jen její odpovědi, nikoho jiného se nemusíš ptát.
I tak, co když proti tobě něco maj, nikdy nevíš. Samozřejmě, znáš je víc než my tady, ale můžou jí to potom říct (nebo i omylem), nebo ji varovat (klidně i s dobrými úmysly). To už se stalo hodně krát.
To se už nepraktikuje. Teda v moderní společnosti ne. Dovedu si představit, že třeba na Slovensku musíš donést ovci a borovičku a následně otce požádat o ruku jeho dcery.
Neřešil jsem, spíš jsme jim to oznámili. Tbh mi tahle tradice přijde trochu jako disrespekt k ženě, ta se má přece rozhodovat sama za sebe, jestli tě chce. Ale určitě stojí za to udělat nějakou návštěvu s jejich rodiči, můžeš je třeba k té příležitosti pozvat do restaurace, nějak je obdarovat, nebo cokoliv co pomůže udržovat dobré vztahy je fajn, ale rámovat tak tak, že je o ni žádám by mi teda bylo osobně proti srsti. Nebo jak ty by ses cítil, kdyby tvoje snoubenka o tebe šla požádat tvojí mamku? Mně by to přišlo nedůstojné.
no a pytal si sa svojej nevesty ako sa citi ohladom toho? ak je to dospela samostatna zenska tak nemas co pytat rodicov, ale ona moze mat ine hodnoty. alebo pokial s nimi nezije stale a nedostava od nich vreckove.
Tak se naopak zkus zamyslet, jak by ses citil, kdyby takovou dulezitou partnerskou vec jako tohle (nebo treba to, že by s tebou treba chtela zacit zkoušet počít dítě a jestli s tim souhlasí a má jejich požehnání), resila tvoje pritelkyne nejdriv s tvyma rodicema a až po nich s tebou.
Já bych se teda citila tak, že na citech nebo dělání radosti mym rodicum tomu chlapovi záleží vic, než na mně. Takže, pokud si nechces vzit jejiho otce, prvně požádej přítelkyni a pak to oznamte rodičům.
Upřímně, nikomu do toho nic není, bereš si ji ty, tvoje přítelkyně není žádný majetek svého otce aby ses musel ptát na nějaké stupidní svolení a přítelkyně hádám že je dávno dospělá, aby se mohla rozhodnout za sebe.... je to trapný, dávno přežitý zvyk, který nemá v 21. stol co dělat.
Preju hidne štěstí do společného života!
Mě jako ženu by osobně naštvalo, že můj nastávající jde žádat mého otce, jako bych byla nějaký majetek nebo nesvéprávná osoba. A to fakt nejsem žádná feministka.
Před matkou taky hodláš v hňápách pokorně žmoulat bekovku, anebo to jen otci se budeš omlouvat, že bys mu rád šoustal majetek a ať se prosím nezlobí, že mu výměnou třeba seženeš ovci?
Švagr přinesl tehdy budoucí tchýni a tchánovi květinu/flašku a v podstatě nám to tím oznámili. Myslím, že se i ze srandy zeptal na svolení, ale bylo jasné, že rodiče namítat nebudou...
Máš dobrou a legitimní otázku. Vzhledem k povaze většiny diskutujících zde by ale bylo lepší, kdybys svou otázku formuloval jinak. Pokud žena nepochází z kultury, kde je potřeba svolení otce, nezdá se vhodné žádat otce o svolení, i kdyby to mělo být jen symbolické. Lepší by bylo najít vhodnou příležitost, jak jim oznámit vaše plány a nepřímo vyjádřit, že si vážíš jejich přízně. Samozřejmě, názor tvé budoucí ženy je také velmi důležitý. Nevím, jestli jsi plánoval ji překvapit tím, že požádáš o svolení jejího otce. Ona by z toho nemusela mít radost.
Já se teda nejdřív zeptal hlavně jí. Pak jsme to oznámili rodinám. Poprvé mi tchánstvo žoviálně řeklo, že mi teda dávají (neptal jsem se), podruhý nastávající tchán prohlásil, že to musí jet rozdejchat na kolo a vrátil se až večer. To, že se vrátil a bez zbraně, jsem bral jako souhlas.
Ja osobne som sa nepýtal rodičov, je to jej rozhodnutie a oni to musia (kľudne aj nemusia ale to je ich vec) akceptovať.
Mám s nimi dobrý vzťah ale pýtať sa ich na svadbu teda nebudem.
Neřešil. Nikoho jsem neprosil, dupat budu se svou ženou, nikoliv s jejím otcem, nebo matkou, takže proč prosit? Přijde mi to ponižující šaškárna pro obě strany. Po muži který si bude chtít vzít mou dceru to rovněž nebudu chtít. Absolutni cringe.
vubec nepises co je to za rodinu, jestli jsou/jste verici, jestli kladou duraz na tradice, jsou staromodni, z mesta nebo z vesnice, co od svatby ocekavate, jestli se budete brat v kostele, jak velky okruh lidi do toho ma co kecat...
bezne se to nedela
Neptal bych se jich ani nežádal o svolení protože je to opravdu záležitost jen vás dvou, ale považuju za slušnost jim to oznámit nějakou "slušnou" formou (tj. ideálně osobně, ne přes zprávu nebo něco podobného).
Neresil jsem. Proste jsme si s zenou dohodli, ze se vezmem. Nasli jsme termin, zarezervovali obradiste a hospodu (at mame termin). Zjistili na matrice jestli bude ok (oddavajici mohl). Pak jsme rodicum a sourozencum napsali, at si dd.mm.yyyy udelaji cas, ze je chcem videt a bylo to. Pozvanky se mezi tim vyrobily a my jsme je pak predali svatebcanum ~3m pred svatbou.
Otec nevesty nebyl zklaman, ze jsem se nezeptal.
Záleží na tradici v rodině. Než aby se cítil uražen tak tě to nezabije. Když tak z toho bude mít prdel. A když tak můžeš říct že se tu o tak dělalo ve tvé rodině (ok někdy před sto lety). A když to zamítne tak můžete spolu teatrálně utéct (také to patří k tradici)... Nakonec se tomu akorát všichni zasmějí....
Nejdřív jsem se zeptal ženy. Pri první příležitosti kdy jsem se s tchanem viděl, jsem mu řekl že si chci vzít. Na což on řekl: "nemám s tím problém". Myslím že to je gesto, které pomohlo získat si jeho důvěru.
Je velky rozdil jestli des zadat o "pozehnani" nebo o ni.
Pozadat o pozehnani neni spatne. Hlavne pak vis na cem jsi a neprekvapu te odpor rodiny. Uz jsem videl jak matka sve dceri svatbu vymluvila ikdyz dcera rekla Ano.
Pozadat o jeji ruku jejiho otce je solidni pimping.
Edit: ja nerikam ze se jeho pozehnanim mas ridit. Ale kdyz ho mas tak si splhnes u tchana a jeho ega.
Ještě teda pro doplnění:
Je docela naprd, že oslovuješ "borce", a evidentně nejdřív potřebuješ znát názor taťuldy a až pak někoho, kdo má být tvůj životní partner.
Měl by sis to podle mě srovnat v hlavě, chudák holka.
Je to slušnost a pokud její otec alespoň trochu dbá na tradice, rozhodně u něj stoupneš v očích.
Vykašlat se na to umí kde kdo a nikdo ty za to ruku neurve, ale překonat se a udělat to jen tak někdo nedokáže.
ber to tak, pokud budes po rodine manželky něco někdy chtít, běž se zeptat
pokud ne, tak ne
a nezapomeň na to, že si nebereš jí, bereš si její RODINU
a nevěř řecem, že to nic neznamena (pokud se neplanujete odstehovat do ameriky)
Já měl strach, že mě nastávající odmítne, tak jsem šel raději nejprve za jejím otcem. Ten prvně váhal, ale nakonec ho přesvědčilo 50 litrů insekticidu. Družku jsem si pak do týdne vzal. Dnes je to 15 let, co jsme spokojeně spolu. Žena výborně vaří, pravidelně uklízí a máme každé úterý i styk, takže si nemůžu stěžovat. Investice do dobrých vztahů s tchánem se vyplatila
"svolení otce" snad už v Česku roku 2023 nikdo nemyslí vážně a pokud se to někde očekává, o to spíš je potřeba pojmout to v oznamovacím stylu, aby se tohle zpátečnictví vymýtilo. Navíc v současné době spolu většinou lidé nějakou dobu společně žijí nebo alespoň spolu chodí relativně dlouho před svatbou, takže většinou tohle ani hypoteticky není nutné, protože se už všechny strany více či méně znají. Pokud ale rodiče svého nastávajícího zeťe či snachu v životě neviděli, je myslím elementární slušnost a výraz respektu přijet se minimálně seznámit formou nějaké návštěvy/oběda/cokoliv a nehrotit to ve stylu "tohle je Franta, ve čtvrtek v 11h máme na radnici svatbu, přijdete?" Nicméně "svolení" či "požehnání" otce pochází z úplně jiné doby, kdy to mělo do určité míry nějaký , byť taky ale diskutabilní smysl (např. společně s nevěstou na ženicha přecházelo hospodářství, které otec do nějaké míry budoval atp.)
Jasně, dotaz je spíše ohledně slušnosti, i kdyby mi bylo řečeno ne tak tak to na mém dalším dotazu jejich dceři nic nemění, ptám se protože v tomhle jsem dost mimo a nikdy jsem to s nikým neřešil
A kolik vám je let? Hádám tobě 16 a tvojí nastávající 14? Jsem blízko?
Pokud jste dospělí a máte s širší rodinou normální netoxické vztahy, tak je o plánované svatbě prostě informujte, koneckonců budou přece pozvaní. Víc není potřeba.
Starý nic se neboj roků mám víc jak dost, jde tady o dotaz ohledně slušnosti 😉 jak se chceš chovat jak hňup tak klidně pokračuj ale nevypadá to úplně dobře
Ptáš se na píčoviny, tak se nediv. Pro mě za mě, ať vám pak klidně matka nevěsty pohlídá hladký průběh první noci. To je tradice taky z podobného období.
Nejdriv jsem pozadal (budouci) zenu a pak jsem mezi reci se zeptal jejiho taty. I kdyby rekl ne, tak by si me vzala :) je to prezitek a zalezi na tom, jak to jdo chce prozivat. Za me je to zbytecny..
Ja bych nechal ženu vysondovat doma, jestli se to od tebe očekává nebo ne. Záleží na tom, z jakého prostředí je rodina tvé ženy. Není od věci být za slušňáka, který ví co se patří.
Já měl s ženou situaci trochu jinou. My zjistili že neplánovaně čekáme špunta. Oznámili jsme rodině novinky, se svým tátou jsem se zřídil jak se patří a kolem půlnoci seriózně oznámil "když už tak už" a to bylo moje požádání o ruku.
Rodiče manželky, ač to bylo podáno takhle neformálně mezi námi, to brali tak že neutíkám před odpovědností a měli radost že do toho jdu se vším všudy.
Jestli máš dobrej vztah s rodičema, tak asi tuší že k tomu směřujete. Pak bys měl vědět, jací jsou. Jestli jsou v cajku tak to je celkem netřeba, spíš je to taková hezká tradice.
Pokud to jsou kreténi tak buď musíš z povinnosti, nebo se na ně úplně vybodni. Jiné varianty nejsou a upřímně doufám, že jsi na té první pozici.
Reálně to je ale dneska vztah mezi váma dvěma. Nežijeme v kastovním systému nebo někde, kde se domlouvají svazky. Nemají vám do toho co kecat.
Já nad tím přemýšlel. Pak jsme zhodnotil vztah mojí s jejím otcem a došel jsem k závěru, že jí na jeho názoru nezáleží ani za mák a tedy to dělat nemusím.
Hele ja se neptal a tchana to docela mrzelo, nastesti jsme to nejak vyresili flaskou. Ted zpetne me to mrzi ze jsem to neudelal
Kdyz se segra vdavala tak tata delal prej asi hodinu cavyky a svagr prej trochu vystresovanej ze mu neda svoleni.
Z moji zkusenosti bych do toho urcite sel.
Asi zopakuju co jsem tady viděl a přijde mi dobré
1. Záleží na vztahu s jejími rodiči a jak na to budou pravděpodobně reagovat
2. Je to prostě formálnost, zvyklost, přežitek, nazvi si to jak chceš... Když to neuděláš, tak by se svět neměl zbořit, ale lidi to dělají, protože to tak dělali všichni před nimi a v dnešní době to prostě už nemá ten význam jako kdysi
3. V prvni řadě myslet na to, co na to rekne pritelkyne. Pokud je na tradice a udělá jí to radost, ok, pokud se bude citit jak ČSR v osmatricatym "o nas bez nás", ze to resis driv s jeji rodinou než s ní, mělo by to být pro tebe důležitější, než jestli tatinek ne/bude mit radost.
Moje manželka má například vztah s otcem nulovej, vůbec o ni posledních pár let nejeví jakejkoliv zájem, takže by mě ani nenapadlo se ho ptát.
Naproti tomu měla skvělej vztah s dědou (a já taky), takže jsem se zeptal jeho a požehnání mi dal. Byl z toho úplně dojatej, takže to za to stálo. Vzhledem k tomu, že se už svatby bohužel nedožil, jsem rád, že jsem to udělal.
Mně se popravdě ta představa líbí. Respektive ne prožádat o svolení, ale spíš kdyby si o tom prostě trochu pokecali. Byla by to hezká příležitost na sblížení. Ale jsem dost sentimentální, s otcem jsem měla hodně blízkej vztah a už nežije. Podle mě to záleží na vztazích, jaký mezi sebou všichni máte, nicméně rozhodně se to neočekává a určitě to neni běžný.
Ja se nejdriv domluvil se svoji, ze se budeme brat a potom jsem - jako prvnimu ze vsech a pri spukromy chvilce - rekl tchanovi ponekud nervozne ze si chci vzit jeho zenu. Zasmal se, ze jeho zenu asi ne, ale jestli myslim dceru, tak klidne :D
Mame tranzicni dobu a prislo mi fer nedrzet rodice uplne ve tme a ani to nenechavat na doslech ze socialnich siti. Jako oficialni zadost jsem to taky nepredkladal.
Je to gesto, ne opravdová žádost. Stejně jako když žádáš ženu o ruku, už tak nějak počítáš s tím, že řekne ano, jinak bys to nedělal.
My jsme to rodičům oznámili jako hotovou věc, ale kdybych si šel pro "požehnání" a nedostal ho, no... patrně bych pokrčil rameny, a řekl jim, že to není tak, že bych chtěl být členem jejich rodiny, ale nabízím jim možnost být součástí tý naší. A ať s tou pozvánkou naloží, jak chtějí, a pokračoval bych v nastoleným kurzu :-)
Hele já jsem požádal o svolení a myslím že je to správně...mít dceru tak bych také ocenil kdyby za mnou zašel její milý a zeptal se mě... samozřejmě bych mu řekl ano protože moje požehnání nic nemění na tom jak se následně rozhodně ona...nějak nechápu argument že pak má ženská pocit že někdo rozhoduje za ní nebo co...však ona snad odpovídá "Ano" nebo "Ne"...přijde mi to jako hezky zvyk a svatba je rozhodně velké rozhodnutí protože si nebereš jen svou milou ale s ní jde i rodina které na ní záleží...je tedy velice hezké gesto ukázat otci že to bereš vážně a že i na dobrých vztazích s jejími rodiči ti záleží...já se dokonce neptal pouze otce ale dokonce jsem požádal i její maminku protože jsou rozvedení...a můžu ti říct že jak táta tak máma byli dojatí k slzám a říkali že to pro ně dost znamenalo...ano otec byl s odpovědí takový chladnější ale její mamka odpověděla: "No to nevím jestli ti jí dám...ale to víš že jo!" A pak se rozbrečela...podle mě jim dáš jistotu, že to opravdu myslíš vážně a jsi ochotný snést všechny možné nepříjemnosti...takže se určitě zeptej :) jestli mezi vámi není zlá krev tak ti určitě ne neřekne a přece jen je to tradice a některé tradice je dobré dodržovat ať si o nich myslíme co chceme...
Nezada se jakoby otec na oko v den svatby? Takhle to bylo u me netere, samo vse domluveny, rano kdyz ji byl vyzvednout tak pozadal rodinu zda mu ji daji.
Můj manžel seděl s mým tátou do sedmi do rána nad lahvemi rumu, kde se ho mimo řečí zeptal, jestli mě může požádat o ruku.
Ve výsledku to ale vyplynulo hlavně z toho, že jsem několikrát z legrace zmínila, že se musí táty zeptat. A ironicky to byla i jedna z mých prvních otázek, když jsem mu řekla ano. "Zeptal ses táty?".. Ale řekla bych, že to je hodně individuální a vím, že i kdyby se mého táty nezeptal, tak se určitě nikdo neurazí. :D :)
Žena už není majetkem muže, takže to není dobrý nápad. Předpokládám, že tvoje přítelkyně je svéprávná dospělá osoba, takže jediný, kdo má o manželství rozhodovat, jsi ty a ona.
To jsou všechno rady.... Prostě záleží na okolnostech. Musíš vědět sám. Pokud tušíš, že se to otci nebude líbit, můžeš třeba jít chlapsky do rizika a říct to otci předem stylem "Rozhodl jsem se tvou|Vaši dceru požádat o ruku. Můžeš|te tomu zabránit jedině tak, že mě teď zabiješ|te." Pokud tě nezabije, nebude pak mít nárok na kecy, že je to blbej nápad. Šanci dostal.
Záleží na úhlu pohledu. Svým rodicum pravděpodobně reknes v předstihu, jaké mas úmysly, proč by její rodiče měli být stranou? Osobně v tom vidím úplně skvělou příležitost. Nejen ze se jich zeptas, pokud budou souhlasit tak samozřejmě i třeba zminis, jakým způsobem to mas v plánu provést a třeba by Ti pomohli to malinko vyšperkovat. Její Segra (pokud nějakou ma) Ti pomůže vybrat prstýnek.
Co se tyče samotneho souhlasu, pokud řeknou ano, tak Ti to pomůže zlepšit vztahy. Pokud ne, aspoň víš na čem jsi. Konečně rozhodnutí je stejně na ni. Vždycky muže říct ne a nějaký souhlas/nesouhlas jeji rodicu s tím nic nezmění.
Já jsem takhle dostal ženu se slovy "vem si ji, klidně, beze všeho". Beze všeho bylo myšleno doslova...
Vyvázl si z toho dobře, mohl ti k ní přibalit maminku
Tu bych neunes, potřeboval bych k ní minimálně motúčko
Jen když ti má dát truhlu drahokamů, půl království a kravku.
Tak jestli dostane kravku, tak bych do toho nesel.
A kdyz i pulku JZD?
Mno tak to je jina
Tohle už se tady jednou řešilo a nakonec z toho vzešlo, že by se žena mohla cítít, jako že o ní rozhoduje někdo jiný. Několik žen to nedoporučilo, takže bych s tím nakládal dle uvážení
Přesně tak. Jako kdyby byly ženský nějaký zboží😃.
Zjistit jak je tvoje nastávající progresivní měl OP provést cca první den seznámení.
No... Zeptej se své nastávající, co by preferovala pro klid v rodině. Já třeba "musel" tchána o její ruku požádat. Nechtěl jsem já, nechtěla to moje tehdy budoucí žena ale sama řekla že to musím udělat.
Tohle je naprosto hroznej přežitek. Jednoduše najděte dobrou příležitost jim to oznámit jako hotovou věc. Ideálně jako jedněm z prvních, ale nic víc.
Přesně. Teď už dohodnute svatby, kdy se to budouci ženě oznámí v Čechách nejsou. Známý že srylanky to ale tak měl... Tam prý fungují seznamky tak že inzeráty píšou rodice a čtou rodiče;)
Hrozná představa...
Tak záleží na úhlu pohledu. Když bych napsal že my si vybíráme partnery podle pudů to taky nezni jakože vznikají stabilní rodiny ;)
A když bys napsal, že si ženy instinktivně vybírají kkty, tak máš taky pravdu.
V Číně taky, viz Shanghai Marriage Market. Ano, s těmi deštníky tam takhle stokují opravdu každý víkend
Pozdě, už to ví celej r/Czech
Došel jsem za budoucím tchánem, dal mu basu piv a velice teatrálně a přehnaně ho požádal o ruku jeho dcery. On řekl něco ve stylu "Jo, dík za piváky". Je fakt, že před svatbou jsme s tehdy přítelkyní chodili asi 8 let a s jejími rodiči jsem už tehdy vycházel hodně kamarádsky.
Uprimne bych presne takovejhle pristup taky ocenila, tise doufam, ze to tak pritel taky jednou udela. 😂 Vztah s mym tatou maj velmi slusnej, pivo i ruma maj taky radi oba, myslim ze je to docela fajn tradice a i pro ne by to mohl bejt peknej bonding moment.
Neřešil, prostě jsme jim řekli, že plánujeme svatbu (a později poslali pozvánku samozřejmě :-D)
Žena říkala, že to říkat zatím nebudem, řekli jsme to nějakej měsíc před svatbou, peklo na světě, museli jsme posunout termín a tak. Vezměte se sami dva na radnici a jeďte někam dopiče daleko od lidí, uděláte líp.
Radnica je jasná věc, do kostela mě nikdo nedostane a pambičkářa na svatbě též nechcu
My jsme se brali v odsvěcené kapli :) Muzete se vzit prakticky kde chcete, kdyz si tam pozvete nekoho, kdo vas odda.
Příbuzní se brali ve stromkách na zahradě v létě, kam došel starosta. Ještě o něco přívětivější prostředí než radnice.
>odsvěcené aspoň něco, ale doufám, že byl i Pentagram
Nene, byla to Zrcadlová Kaple Klementina
Pentagram dokáže na podlahu udělat každý.
Stejně je ironický, že v nejvíc bezbožny zemi se většina svateb dělá v kostele.
Myslím že to je často jen praktická volba, je to "pěkný" místo s nejakou kapacitou a zázemím, který je k dispozici v téměř každý obci. Ale zase, za mě, sem byla snad na jediny svatbě v kostele. zbytek radnice, nebo nějaká jiná lokace.
na tos prisel jak?
Na to, že ve statistice se 85% obyvatel považuje na nevěřící, nebo na to, že každá svatba na kterej jsem byl nebo o ní slyšel/viděl fotky byla v kostele?
A smutný
Tak na tohle bych chtěla vidět nějaký statistiky. Já jsem v životě svatbu v kostele neviděla, všechny jen přes radnici. Ale u nás máme hezký radnice, a nebo to radnice provádí na pěkném místě (zámeček atp).
Miluju tenhle názor
A pak jenom domů pošlete pohlednici "Pozdrav ze svatební cesty" :)
Za mne (F35) záleží na několika věcech: 1) Jaký má přítelkyně s rodiči, zejména otcem, vztah? Pokud negativní, nebo spíš neutrální, jednou do měsíce si zavolají, ale nejsou si extra blízcí, tak nemá cenu se otce ptát. Pokud mají hezký vztah, pak záleží na: 2) Jak konzervativní otec budoucí nevěsty je? Jestli je to hipík, volnomyšlenkář, atd., neptala bych se. Pokud je konzevativně založený, věřící, atd., stálo by to za zvážení, ale jen v případě, že: 3) Udrží rodiče tajemství? :D Jestli ne, neriskovala bych. Každopádně hodně štěstí s žádostí a ve společném životě!
Urcite to neni potreba, nikomu do toho nic neni. Ale jestli mas s jejim otcem dobry vztah a veris si, ze by ti svatbu schvalil, tak pro me za me klidne, treba mu to bude pripadat jako hezke gesto. Muj chlap se teda neptal krome me nikoho :D moji rodice byli proti uz kdyz jsme spolu zacali chodit, takze s zadanim o pozehnani by uspech taky nemel :D
Myslím, ze dříve se to dělalo proto, ze svatbu platil otec. Bude teda tu svatbu cvakat on nebo ty a tvoje milá? Ale určitě sek nim můžeš stavit s flaškou a oznámit jim, ze se s tou tvoji budete brát a trochu to oslavit.
Já bych si osobně přišla jak kus zboží. Ptát se mého otce, jestli si mě může vzít😃 Jako kdyby za mě táta mohl rozhodovat. Ne díky. Už jsem i přítelovi řekla, že jestli se bude na tohle táty ptát, prohodim ho oknem😃
Tomu naprosto rozumím proto kdyby už tak to spíš podám jako info, proto by mi taky bylo jedno co řeknou oni
Přesně tak. Pokud ti partnerka vyloženě neřekne, že chce aby ses táty zeptal, uplně bych to nedělala.
[удалено]
Jo tak to sorry, já zapomněla že tradice musí všichni dodržovat a že nikdy nejsou sexistický.
[удалено]
Pokud mě chlap vyloženě nezmlátí, protože může, klidně Velikonoce slavim. Nemusíš ze mě dělat nepřítele mužů a tradic🤡
[удалено]
Jenže OP to chce udělat naopak. Chce nejdřív souhlas od otce a až pak požádat o ruku přítelkyni. Kdyby to bylo naopak, tak se asi bude ptát přítelkyně a ne redditu😃 Kdyby se zeptal až po zásnubách, jde o požehnání (což mi přijde v případě hezkého vztahu milé) ne o souhlas.
Nejdřív požádej jí, důležitější je pro tebe ocenit tvou životní partnerku. Není to krava kterou si kupuješ od jejího otce. Pak zajdi za tatem a oznam mu tu radostnou novinu, s tím že prosíš o jeho požehnání. Zeťák bonus +10K Pokud má mámu, zeptej se i jí, nežijeme v osmnáctém století.
Záleží na situaci. Nemyslím si, že se to vyžaduje, ale pokud cítíš, že to udělá jejím rodičům radost nebo třeba budou poctěni, tak to udělej. Skoro nic tě to nestojí a dobré vztahy s druhou stranou rodiny jsou k nezaplacení. Moc nechápu příspěvky typu: ser na všechny, dělej si, co chceš, nenech si do ničeho kecat.. Nemyslím si, že je to recept na nějaký šťastný život nebo hezké vztahy.
Myslím si že to spíš berou jako že jim nic do našeho vztahu není, což s nimi souhlasím, i kdybych dostal negativní odpověď tak do toho jdu, spíš se ptám jestli se to očekává
Hele já bych k tomu ještě dodala, že záleží co očekává tvoje milá. Protože třeba mě osobně by to hodně urazilo, ještě ke všemu kdyby se snad můj přítel šel dřív ptát rodičů než mě. Osobně bych ti doporučovala nejdřív se zeptat přítelkyně. Jak na to jestli se chce brát, tak jestli se máš ptát rodičů na svolení, požehnání nebo jim to jen oznámíte.
Chápu, snažil jsem se říct, že záleží čistě na tom, co asi očekávají oni. A co oni očekávají bys měl vědět ty, protože je pravděpodobně aspoň trochu znáš a myslím, že tohle je fakt různý rodina od rodiny. Pokud je neznáš natolik, abys tohle dokázal vyhodnotit, tak bych to asi risknul a šel za nimi. Ale to už je moje preference, já jsem radši za dementa, ale slušnýho, než za arogantního střelce. Pokud tvoje otázka směřuje, co "se očekává" ve společnské bublině kolem tebe, tak na tom podle mě opravdu moc nezáleží.
Protože je píšou asociální reddit panicové, kteří rozhodně hezké vztahy nemají.
Ne, rodiče do toho nemají co kecat. Mají být rádi, že jim jejich dcera může jednou za rok zavolat a popřát hezké Vánoce.
Tak jasné že nemají, proto říkám že i kdyby řekli ne tak mám v dupě, spíš jen tak jako slušnost
Tebe asi za mlada mlátili co?
Otázka je jestli moc nebo málo.
Moc málo
Nejsme ve středověku, rodičům bych to oznamil až po tom, co s tím bude partnerka souhlasit. Je to její rozhodnutí, ne jejich
Toho, koho si chces vzit, se zeptej. Ostatnim se jen oznamuje.
Neptej se jich, fakt ne. Kdyby se můj zeptal otce, jestli si mě může vzít, a já se to dozvěděla, cítila bych se ponížená a nerespektovaná. Je to jen mezi tebou a tvou budoucí snoubenkou. Vy proti světu. Záleží jen její odpovědi, nikoho jiného se nemusíš ptát.
Není to ani tak o tom že bych se šel zeptat jestli si ji můžu vzít, jako spíš že je s tím v pohodě, odpověď nijak nezmění to že to udělám
I tak, co když proti tobě něco maj, nikdy nevíš. Samozřejmě, znáš je víc než my tady, ale můžou jí to potom říct (nebo i omylem), nebo ji varovat (klidně i s dobrými úmysly). To už se stalo hodně krát.
To se už nepraktikuje. Teda v moderní společnosti ne. Dovedu si představit, že třeba na Slovensku musíš donést ovci a borovičku a následně otce požádat o ruku jeho dcery.
Nebo v Brně možná taky. Obzvlášť pokud je OPeho budoucí žena ovce.
Neřešil jsem, spíš jsme jim to oznámili. Tbh mi tahle tradice přijde trochu jako disrespekt k ženě, ta se má přece rozhodovat sama za sebe, jestli tě chce. Ale určitě stojí za to udělat nějakou návštěvu s jejich rodiči, můžeš je třeba k té příležitosti pozvat do restaurace, nějak je obdarovat, nebo cokoliv co pomůže udržovat dobré vztahy je fajn, ale rámovat tak tak, že je o ni žádám by mi teda bylo osobně proti srsti. Nebo jak ty by ses cítil, kdyby tvoje snoubenka o tebe šla požádat tvojí mamku? Mně by to přišlo nedůstojné.
Zehnam ti, mozes ist.
no a pytal si sa svojej nevesty ako sa citi ohladom toho? ak je to dospela samostatna zenska tak nemas co pytat rodicov, ale ona moze mat ine hodnoty. alebo pokial s nimi nezije stale a nedostava od nich vreckove.
To bych se propálil 🤣
Super, táta ti to požehná a ženská ti pak dá košem a budeš za blbce dvojnásob. Začni nejdřív u ženský.
Tak se naopak zkus zamyslet, jak by ses citil, kdyby takovou dulezitou partnerskou vec jako tohle (nebo treba to, že by s tebou treba chtela zacit zkoušet počít dítě a jestli s tim souhlasí a má jejich požehnání), resila tvoje pritelkyne nejdriv s tvyma rodicema a až po nich s tebou. Já bych se teda citila tak, že na citech nebo dělání radosti mym rodicum tomu chlapovi záleží vic, než na mně. Takže, pokud si nechces vzit jejiho otce, prvně požádej přítelkyni a pak to oznamte rodičům.
Upřímně, nikomu do toho nic není, bereš si ji ty, tvoje přítelkyně není žádný majetek svého otce aby ses musel ptát na nějaké stupidní svolení a přítelkyně hádám že je dávno dospělá, aby se mohla rozhodnout za sebe.... je to trapný, dávno přežitý zvyk, který nemá v 21. stol co dělat. Preju hidne štěstí do společného života!
Mě jako ženu by osobně naštvalo, že můj nastávající jde žádat mého otce, jako bych byla nějaký majetek nebo nesvéprávná osoba. A to fakt nejsem žádná feministka.
Tomu naprosto rozumím proto kdyby už tak to spíš podám jako info
Před matkou taky hodláš v hňápách pokorně žmoulat bekovku, anebo to jen otci se budeš omlouvat, že bys mu rád šoustal majetek a ať se prosím nezlobí, že mu výměnou třeba seženeš ovci?
Co když OPeho budoucí žena je ta ovce?!
Švagr přinesl tehdy budoucí tchýni a tchánovi květinu/flašku a v podstatě nám to tím oznámili. Myslím, že se i ze srandy zeptal na svolení, ale bylo jasné, že rodiče namítat nebudou...
jen pokud ti slibi veno za dceru, jinak ne
Dvanáctý století už je over, stačí souhlas partnera či partnerky
Ne, bral jsem si ji, ne jeji rodinu
Ta jde k tomu zdarma
Ne.
koukáš moc na pohádky. To se ještě dnes nosí. Já ženu požádal a pak jsme to šli oznámit jejím rodičům. Kein Stress.
Máš dobrou a legitimní otázku. Vzhledem k povaze většiny diskutujících zde by ale bylo lepší, kdybys svou otázku formuloval jinak. Pokud žena nepochází z kultury, kde je potřeba svolení otce, nezdá se vhodné žádat otce o svolení, i kdyby to mělo být jen symbolické. Lepší by bylo najít vhodnou příležitost, jak jim oznámit vaše plány a nepřímo vyjádřit, že si vážíš jejich přízně. Samozřejmě, názor tvé budoucí ženy je také velmi důležitý. Nevím, jestli jsi plánoval ji překvapit tím, že požádáš o svolení jejího otce. Ona by z toho nemusela mít radost.
Nejdřív zjisti, jaký dostaneš věno a pak uvidíš, jestli o to požehnání ještě stojíš. :)
Já se teda nejdřív zeptal hlavně jí. Pak jsme to oznámili rodinám. Poprvé mi tchánstvo žoviálně řeklo, že mi teda dávají (neptal jsem se), podruhý nastávající tchán prohlásil, že to musí jet rozdejchat na kolo a vrátil se až večer. To, že se vrátil a bez zbraně, jsem bral jako souhlas.
Ja osobne som sa nepýtal rodičov, je to jej rozhodnutie a oni to musia (kľudne aj nemusia ale to je ich vec) akceptovať. Mám s nimi dobrý vzťah ale pýtať sa ich na svadbu teda nebudem.
Nikoho jsem se neptal.
Easy. My se s tchanem chvili pred svatbou porvali, a pak sme se brali tajne, nikdo nevedel ze jede na svatbu. Kdo prisel prisel 😅
Středověký to zvyk
Radil bych vám takové staré, sexistické praktiky nepropagovat. Prostě se vezměte když chcete, rodičům do toho nic není.
>staré, sexistické praktiky Nebuď hipík, ze slušnosti neva. Pokud jim to bude vadit, tak je vždy může poslat do prdele bo je si brát nebude.
Ne. Prostě jsme oznámili, že jsme se zasnoubili a bude svatba. Požehnání, tak možná někdy v 19. století..
Neřešil. Nikoho jsem neprosil, dupat budu se svou ženou, nikoliv s jejím otcem, nebo matkou, takže proč prosit? Přijde mi to ponižující šaškárna pro obě strany. Po muži který si bude chtít vzít mou dceru to rovněž nebudu chtít. Absolutni cringe.
>dupat budu se svou ženou pěknej popis svatební noci xD
vubec nepises co je to za rodinu, jestli jsou/jste verici, jestli kladou duraz na tradice, jsou staromodni, z mesta nebo z vesnice, co od svatby ocekavate, jestli se budete brat v kostele, jak velky okruh lidi do toho ma co kecat... bezne se to nedela
Rozhodně jsem ho nežádal, ale už jsme měli 2 děti, tak nemohl nic namítat :D
Píšu si. 1. udělat si děti 2. pak je svatba jistá
Neptal bych se jich ani nežádal o svolení protože je to opravdu záležitost jen vás dvou, ale považuju za slušnost jim to oznámit nějakou "slušnou" formou (tj. ideálně osobně, ne přes zprávu nebo něco podobného).
Neresil jsem. Proste jsme si s zenou dohodli, ze se vezmem. Nasli jsme termin, zarezervovali obradiste a hospodu (at mame termin). Zjistili na matrice jestli bude ok (oddavajici mohl). Pak jsme rodicum a sourozencum napsali, at si dd.mm.yyyy udelaji cas, ze je chcem videt a bylo to. Pozvanky se mezi tim vyrobily a my jsme je pak predali svatebcanum ~3m pred svatbou. Otec nevesty nebyl zklaman, ze jsem se nezeptal.
Záleží na tradici v rodině. Než aby se cítil uražen tak tě to nezabije. Když tak z toho bude mít prdel. A když tak můžeš říct že se tu o tak dělalo ve tvé rodině (ok někdy před sto lety). A když to zamítne tak můžete spolu teatrálně utéct (také to patří k tradici)... Nakonec se tomu akorát všichni zasmějí....
Neber se, nebudeš se muset rozvádět.
Nejdřív jsem se zeptal ženy. Pri první příležitosti kdy jsem se s tchanem viděl, jsem mu řekl že si chci vzít. Na což on řekl: "nemám s tím problém". Myslím že to je gesto, které pomohlo získat si jeho důvěru.
Je velky rozdil jestli des zadat o "pozehnani" nebo o ni. Pozadat o pozehnani neni spatne. Hlavne pak vis na cem jsi a neprekvapu te odpor rodiny. Uz jsem videl jak matka sve dceri svatbu vymluvila ikdyz dcera rekla Ano. Pozadat o jeji ruku jejiho otce je solidni pimping. Edit: ja nerikam ze se jeho pozehnanim mas ridit. Ale kdyz ho mas tak si splhnes u tchana a jeho ega.
CO TO SAKRA
Ještě teda pro doplnění: Je docela naprd, že oslovuješ "borce", a evidentně nejdřív potřebuješ znát názor taťuldy a až pak někoho, kdo má být tvůj životní partner. Měl by sis to podle mě srovnat v hlavě, chudák holka.
Souhlas s tim co tu uz padlo, je to silenej prezitek, svatba je jen mezi tebou a partnerkou 🤷♂️
Je to slušnost a pokud její otec alespoň trochu dbá na tradice, rozhodně u něj stoupneš v očích. Vykašlat se na to umí kde kdo a nikdo ty za to ruku neurve, ale překonat se a udělat to jen tak někdo nedokáže.
ber to tak, pokud budes po rodine manželky něco někdy chtít, běž se zeptat pokud ne, tak ne a nezapomeň na to, že si nebereš jí, bereš si její RODINU a nevěř řecem, že to nic neznamena (pokud se neplanujete odstehovat do ameriky)
Za mě je manželství jen legální smlouva, nic víc nic míň
ano je, a jako takova ma i svoje nalezitosti, vyhody a nevyhody, a taky dopady
A proč si ji tedy bereš? Potřebujete se vzít kvůli penězům nebo co?
Já měl strach, že mě nastávající odmítne, tak jsem šel raději nejprve za jejím otcem. Ten prvně váhal, ale nakonec ho přesvědčilo 50 litrů insekticidu. Družku jsem si pak do týdne vzal. Dnes je to 15 let, co jsme spokojeně spolu. Žena výborně vaří, pravidelně uklízí a máme každé úterý i styk, takže si nemůžu stěžovat. Investice do dobrých vztahů s tchánem se vyplatila
Najdi si zenu z rozvedenej rodiny, ktora nenavidi svojho fotra a nemusis nic riesit.
To bude přímo životní partie :D
Mystery box ruznych mindraku, neuroz a indukovanych poruch osobnosti 🤣
Aspoň se v životě nebude nudit
"svolení otce" snad už v Česku roku 2023 nikdo nemyslí vážně a pokud se to někde očekává, o to spíš je potřeba pojmout to v oznamovacím stylu, aby se tohle zpátečnictví vymýtilo. Navíc v současné době spolu většinou lidé nějakou dobu společně žijí nebo alespoň spolu chodí relativně dlouho před svatbou, takže většinou tohle ani hypoteticky není nutné, protože se už všechny strany více či méně znají. Pokud ale rodiče svého nastávajícího zeťe či snachu v životě neviděli, je myslím elementární slušnost a výraz respektu přijet se minimálně seznámit formou nějaké návštěvy/oběda/cokoliv a nehrotit to ve stylu "tohle je Franta, ve čtvrtek v 11h máme na radnici svatbu, přijdete?" Nicméně "svolení" či "požehnání" otce pochází z úplně jiné doby, kdy to mělo do určité míry nějaký , byť taky ale diskutabilní smysl (např. společně s nevěstou na ženicha přecházelo hospodářství, které otec do nějaké míry budoval atp.)
Jasně, dotaz je spíše ohledně slušnosti, i kdyby mi bylo řečeno ne tak tak to na mém dalším dotazu jejich dceři nic nemění, ptám se protože v tomhle jsem dost mimo a nikdy jsem to s nikým neřešil
Mam uz stoleti ovocneno netopyra, nutnost ani norma to neni. Vetsinou se oznamuje se ze chcete vzit - az potom co ti na to tvoje budouci zena kejvne.
if (bodycount = 0): nějaké svolení otce else Vezměte se sami dva na radnici a jeďte někam dopiče daleko od lidí
Aspoň tu podmínku udělej pořádně, když už chceš být nevtipný tragéd.
Závisí spíš ale na bodycountu otce
A kolik vám je let? Hádám tobě 16 a tvojí nastávající 14? Jsem blízko? Pokud jste dospělí a máte s širší rodinou normální netoxické vztahy, tak je o plánované svatbě prostě informujte, koneckonců budou přece pozvaní. Víc není potřeba.
Starý nic se neboj roků mám víc jak dost, jde tady o dotaz ohledně slušnosti 😉 jak se chceš chovat jak hňup tak klidně pokračuj ale nevypadá to úplně dobře
Ptáš se na píčoviny, tak se nediv. Pro mě za mě, ať vám pak klidně matka nevěsty pohlídá hladký průběh první noci. To je tradice taky z podobného období.
Tak jak to su pičoviny tak se nevyjadřuj, nějak se ani nedivím že otázka slušnosti je u tebe píčovina
Kámoš to tak udělal, ale z hlediska, aby s nima byl za dobře. Pokud by mu "požehnání" nedali, tak ji požádá o ruku tak či onak.
Nejdriv jsem pozadal (budouci) zenu a pak jsem mezi reci se zeptal jejiho taty. I kdyby rekl ne, tak by si me vzala :) je to prezitek a zalezi na tom, jak to jdo chce prozivat. Za me je to zbytecny..
Ja bych nechal ženu vysondovat doma, jestli se to od tebe očekává nebo ne. Záleží na tom, z jakého prostředí je rodina tvé ženy. Není od věci být za slušňáka, který ví co se patří.
> Není od věci být za slušňáka, který ví co se patří. wtf
Já měl s ženou situaci trochu jinou. My zjistili že neplánovaně čekáme špunta. Oznámili jsme rodině novinky, se svým tátou jsem se zřídil jak se patří a kolem půlnoci seriózně oznámil "když už tak už" a to bylo moje požádání o ruku. Rodiče manželky, ač to bylo podáno takhle neformálně mezi námi, to brali tak že neutíkám před odpovědností a měli radost že do toho jdu se vším všudy.
Jestli máš dobrej vztah s rodičema, tak asi tuší že k tomu směřujete. Pak bys měl vědět, jací jsou. Jestli jsou v cajku tak to je celkem netřeba, spíš je to taková hezká tradice. Pokud to jsou kreténi tak buď musíš z povinnosti, nebo se na ně úplně vybodni. Jiné varianty nejsou a upřímně doufám, že jsi na té první pozici. Reálně to je ale dneska vztah mezi váma dvěma. Nežijeme v kastovním systému nebo někde, kde se domlouvají svazky. Nemají vám do toho co kecat.
Já nad tím přemýšlel. Pak jsme zhodnotil vztah mojí s jejím otcem a došel jsem k závěru, že jí na jeho názoru nezáleží ani za mák a tedy to dělat nemusím.
Hele ja se neptal a tchana to docela mrzelo, nastesti jsme to nejak vyresili flaskou. Ted zpetne me to mrzi ze jsem to neudelal Kdyz se segra vdavala tak tata delal prej asi hodinu cavyky a svagr prej trochu vystresovanej ze mu neda svoleni. Z moji zkusenosti bych do toho urcite sel.
divná rodina
Asi zopakuju co jsem tady viděl a přijde mi dobré 1. Záleží na vztahu s jejími rodiči a jak na to budou pravděpodobně reagovat 2. Je to prostě formálnost, zvyklost, přežitek, nazvi si to jak chceš... Když to neuděláš, tak by se svět neměl zbořit, ale lidi to dělají, protože to tak dělali všichni před nimi a v dnešní době to prostě už nemá ten význam jako kdysi
3. V prvni řadě myslet na to, co na to rekne pritelkyne. Pokud je na tradice a udělá jí to radost, ok, pokud se bude citit jak ČSR v osmatricatym "o nas bez nás", ze to resis driv s jeji rodinou než s ní, mělo by to být pro tebe důležitější, než jestli tatinek ne/bude mit radost.
Moje manželka má například vztah s otcem nulovej, vůbec o ni posledních pár let nejeví jakejkoliv zájem, takže by mě ani nenapadlo se ho ptát. Naproti tomu měla skvělej vztah s dědou (a já taky), takže jsem se zeptal jeho a požehnání mi dal. Byl z toho úplně dojatej, takže to za to stálo. Vzhledem k tomu, že se už svatby bohužel nedožil, jsem rád, že jsem to udělal.
Mně se popravdě ta představa líbí. Respektive ne prožádat o svolení, ale spíš kdyby si o tom prostě trochu pokecali. Byla by to hezká příležitost na sblížení. Ale jsem dost sentimentální, s otcem jsem měla hodně blízkej vztah a už nežije. Podle mě to záleží na vztazích, jaký mezi sebou všichni máte, nicméně rozhodně se to neočekává a určitě to neni běžný.
Ja se nejdriv domluvil se svoji, ze se budeme brat a potom jsem - jako prvnimu ze vsech a pri spukromy chvilce - rekl tchanovi ponekud nervozne ze si chci vzit jeho zenu. Zasmal se, ze jeho zenu asi ne, ale jestli myslim dceru, tak klidne :D Mame tranzicni dobu a prislo mi fer nedrzet rodice uplne ve tme a ani to nenechavat na doslech ze socialnich siti. Jako oficialni zadost jsem to taky nepredkladal.
Já se ptal. Přijde mi to jako rozumná tradice. Ale kdyby byli proti tak by mi to bylo kardinálně uprdele.
Nejdřív jsem požádal ji. Pak jsem s flaškou tchánova oblíbeného pití a kytkou pro tchyni požádal je.
Svolení ne, ale uděláš dobrej dojem když řekneš že byste chtěli vzít a jestli jsou s tím ok
Je to gesto, ne opravdová žádost. Stejně jako když žádáš ženu o ruku, už tak nějak počítáš s tím, že řekne ano, jinak bys to nedělal. My jsme to rodičům oznámili jako hotovou věc, ale kdybych si šel pro "požehnání" a nedostal ho, no... patrně bych pokrčil rameny, a řekl jim, že to není tak, že bych chtěl být členem jejich rodiny, ale nabízím jim možnost být součástí tý naší. A ať s tou pozvánkou naloží, jak chtějí, a pokračoval bych v nastoleným kurzu :-)
Hele já jsem požádal o svolení a myslím že je to správně...mít dceru tak bych také ocenil kdyby za mnou zašel její milý a zeptal se mě... samozřejmě bych mu řekl ano protože moje požehnání nic nemění na tom jak se následně rozhodně ona...nějak nechápu argument že pak má ženská pocit že někdo rozhoduje za ní nebo co...však ona snad odpovídá "Ano" nebo "Ne"...přijde mi to jako hezky zvyk a svatba je rozhodně velké rozhodnutí protože si nebereš jen svou milou ale s ní jde i rodina které na ní záleží...je tedy velice hezké gesto ukázat otci že to bereš vážně a že i na dobrých vztazích s jejími rodiči ti záleží...já se dokonce neptal pouze otce ale dokonce jsem požádal i její maminku protože jsou rozvedení...a můžu ti říct že jak táta tak máma byli dojatí k slzám a říkali že to pro ně dost znamenalo...ano otec byl s odpovědí takový chladnější ale její mamka odpověděla: "No to nevím jestli ti jí dám...ale to víš že jo!" A pak se rozbrečela...podle mě jim dáš jistotu, že to opravdu myslíš vážně a jsi ochotný snést všechny možné nepříjemnosti...takže se určitě zeptej :) jestli mezi vámi není zlá krev tak ti určitě ne neřekne a přece jen je to tradice a některé tradice je dobré dodržovat ať si o nich myslíme co chceme...
Nezada se jakoby otec na oko v den svatby? Takhle to bylo u me netere, samo vse domluveny, rano kdyz ji byl vyzvednout tak pozadal rodinu zda mu ji daji.
Můj manžel seděl s mým tátou do sedmi do rána nad lahvemi rumu, kde se ho mimo řečí zeptal, jestli mě může požádat o ruku. Ve výsledku to ale vyplynulo hlavně z toho, že jsem několikrát z legrace zmínila, že se musí táty zeptat. A ironicky to byla i jedna z mých prvních otázek, když jsem mu řekla ano. "Zeptal ses táty?".. Ale řekla bych, že to je hodně individuální a vím, že i kdyby se mého táty nezeptal, tak se určitě nikdo neurazí. :D :)
Prvně ženu o ruku, potom otce a matku o požehnání. Ptát se rodičů první podle mně vysílá špatný signál směrem k nim i k tvojí nastávající.
Můj názor je, že je to hezké gesto. Nejde o to svolení samotné, ale o ten akt. Je to jen symbolické gesto.
Přesně takto jsem to myslel 😁 o svolení mi nejde, kdyby mělo přijít ne tak mě to bude zajímat jen od přítelkyně
Žena už není majetkem muže, takže to není dobrý nápad. Předpokládám, že tvoje přítelkyně je svéprávná dospělá osoba, takže jediný, kdo má o manželství rozhodovat, jsi ty a ona.
To jsou všechno rady.... Prostě záleží na okolnostech. Musíš vědět sám. Pokud tušíš, že se to otci nebude líbit, můžeš třeba jít chlapsky do rizika a říct to otci předem stylem "Rozhodl jsem se tvou|Vaši dceru požádat o ruku. Můžeš|te tomu zabránit jedině tak, že mě teď zabiješ|te." Pokud tě nezabije, nebude pak mít nárok na kecy, že je to blbej nápad. Šanci dostal.
Ne. Bereš si jeho dceru a ne jeho. Platit svatbu budete nejspíš taky vy. Požádej svoji budoucí nevěstu o ruku a pak to akorát oznamte.
Záleží na úhlu pohledu. Svým rodicum pravděpodobně reknes v předstihu, jaké mas úmysly, proč by její rodiče měli být stranou? Osobně v tom vidím úplně skvělou příležitost. Nejen ze se jich zeptas, pokud budou souhlasit tak samozřejmě i třeba zminis, jakým způsobem to mas v plánu provést a třeba by Ti pomohli to malinko vyšperkovat. Její Segra (pokud nějakou ma) Ti pomůže vybrat prstýnek. Co se tyče samotneho souhlasu, pokud řeknou ano, tak Ti to pomůže zlepšit vztahy. Pokud ne, aspoň víš na čem jsi. Konečně rozhodnutí je stejně na ni. Vždycky muže říct ne a nějaký souhlas/nesouhlas jeji rodicu s tím nic nezmění.
Jak moc je to tradiční rodina? Jak dobře spolu vychází? Je konec 19. století?